Josef Kinský
| Josef Kinský | |
|---|---|
| Narození | 19. listopadu 1913 Kostelec nad Orlicí  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 14. března 2011 (ve věku 97 let) Kostelec nad Orlicí  Česko |
| Místo pohřbení | Hrobka Kinských v Budenicích |
| Povolání | podnikatel |
| Choť | (1947) Bernadetta, roz. Merveldt (1922–2016) |
| Děti | 1. František (* 1947) 2. Antonín (1955–2012) |
| Rodiče | František Josef Kinský (1879–1975) a Marie Pauline Bellegarde (1888–1953) |
| Příbuzní | Kristian Kinský (vnuk) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Josef Kinský z Vchynic a Tetova (19. listopadu 1913 Kostelec nad Orlicí – 14. března 2011 tamtéž) byl český šlechtic, hrabě a čestný občan města Kostelce nad Orlicí.
Život
Po maturitě pracoval přibližně sedm roků u firmy Johanna Schichta. V září 1939 byl signatářem Národnostního prohlášení české šlechty. Po druhé světové válce řídil rodinný podnik v Košeci u Ilavy, kde za dva roky vytvořil finanční obrat 24 milionů korun.
I když byl rodinný podnik v roce 1948 znárodněn, zůstal Josef Kinský i nadále jeho ředitelem, ale v roce 1949 byl zatčen a odsouzen na 2 roky. Po jeho zatčení dostala rodina příkaz se vystěhovat do 2 dnů z bytu.[1] Z vězení byl propuštěn v roce 1951. Po propuštění pracoval v uranových dolech v Jáchymově. V roce 1954 pracoval v uranových dolech v Příbrami. V roce 1956 odešel do invalidního důchodu a přivydělával si jako překladatel, lakýrník nebo jako náborový pracovník v oddělení družstevní služby a u pojišťovny.
Josef Kinský a jeho syn František Kinský se po roce 1989 významně zasloužili o rekonstrukci empírového zámku v Kostelci nad Orlicí. Zámek spolu s anglickým parkem, proslulým vzácnými dřevinami, rododendrony a pláněmi sněženek, bledulí a sasanek, jsou přístupné veřejnosti. V zámku se zásluhou Františka Kinského konají kulturní akce – koncerty, výstavy, v suterénu zámku je od roku 2010 Muzeum města Kostelec nad Orlicí.
V roce 1992 se stal společníkem a jednatelem společnosti Cihelna Kinský, spol. s r. o. a působil i v dalších společnostech (Písník Kinský, Bytová výstavba Kinský). Společně se svým synem Františkem Kinským se stal významným donátorem kultury a dalších oblastí veřejného života.
Zemřel 14. března 2011 v 97 letech. Poslední rozloučení pro veřejnost (slavnostní requiem) se konalo 23. března 2011 ve farním kostele sv. Jiří v Kostelci nad Orlicí. Slavnostní requiem sloužil arcibiskup pražský a primas český Dominik Duka. Pohřeb Josefa Kinského se konal v nejužším rodinném kruhu o den později, 24. března 2011 u rodinné hrobky v Budenicích.[2]
Rodina
- Manželka Bernadetta Kinská z Vchynic a Tetova (29. prosince 1922 Lázně Bělohrad – 14. února 2016 Kostelec nad Orlicí), rozená Merveldt (sňatek 13. března 1947 v Trenčíně). Pohřbena byla do rodinné hrobky ve středočeských Budenicích.
- Synové František Kinský (* 27. prosince 1947 Hradec Králové) a Antonín Kinský (8. listopadu 1955 Praha – 28. května 2012 Praha).
- Rodiče byli hrabě František Josef Kinský z kostelecké větve Kinských a Marie Pavlína, hraběnka Bellegarde.
Odkazy
Reference
- ↑ Příběhy české šlechty. Praha a Litomyšl,: [s.n.], 1995, 2001, 2002.
- ↑ JUŘÍK, Pavel. Kinští: Bůh, čest, vlast. Praha: Euromedia Group k. s. – Knižní klub, 2019. 168 s. (Universum). ISBN 978-80-242-6220-8. S. 118.
Literatura
- Příběhy české šlechty, Vladimír Votýpka, nakladatelství Ladislav Horáček – Paseka, Praha a Litomyšl, rok vydání: 1995, 2001, 2002, ISBN 80-7185-507-3, stran 408, 3. vydání
