Fuggerové
| Fuggerové | |
|---|---|
 | |
| Země |  Svatá říše římská (  Švábský kraj)
 Rakouské císařství |
| Rok založení | 16. století |
| Větve rodu | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fuggerové jsou německý bankéřský a posléze šlechtický rod pocházející z Augsburgu.
V průběhu 2. poloviny 15. století se v německých zemích začala rozvíjet nová forma hospodářství, jejímž nositelem byla bohatá městská buržoazie, raný kapitalismus. K nejvýznamnějším příslušníkům městské buržoazie patřila rodina Fuggerů. Původně členové tkalcovského cechu v Augsburgu nabyli bohatství a světového jména teprve obchodem s drahými kovy a především obchodními styky s Habsburky a papežským dvorem.
Historie
Nejvýznamnějším členem této rodiny byl nepochybně Jakub Fugger zvaný Bohatý, který si díky značné finanční podpoře císaře Maxmiliána I. zajistil místo císařského bankéře. Díky tomuto finančnímu spojení Fuggerové přímo ovlivňovali politické dění ve Svaté říši římské. Jakub Fugger se několikrát snažil ovlivnit volbu papeže, vždy však marně. O to úspěšnější byl při financování úplatků ve výši 850 000 dukátů na volbu císaře Karla V., vnuka předchozího císaře Maxmiliána.
V roce 1525 zemřel Jakub II. a na jeho místo nastoupil jeho synovec Anton. Koncem 16. století rodinu postihly velké finanční ztráty, zejména státní bankrot ve Španělsku. Fuggerové se vzdali působení v peněžnictví a uchýlili se na své statky a panství v říši.
Fuggerské noviny
Pro bankovní sektor museli udržovat vzájemnou komunikaci o současném stavu hospodaření a politiky, proto si mezi sebou posílali zprávy, po vzoru italské korespondence. Těmto zprávám se říká tzv. Fuggerské noviny, jelikož pojednávají o tehdejší situaci.[1]
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fuggerové na Wikimedia Commons
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku History of German journalism na anglické Wikipedii.
- ↑ KDZU. Žurnalistika. 2016-10-19. Dostupné online [cit. 2018-02-11].
