Kętrzyn

Kętrzyn
Pohled na centrum města. Uprostřed kostel sv. Kateřiny
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	54°4′36″ s. š., 21°22′31″ v. d.
Nadmořská výška	100 m n. m.
Časové pásmo	SEČ/SELČ
Stát	Polsko Polsko
Vojvodství	Varmijsko-mazurské
Okres	Kętrzyn
Gmina	městská gmina
Kętrzyn
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	10,35 km²
Počet obyvatel	28 256 (2012)
Hustota zalidnění	2730 obyv./km²
Etnické složení	Poláci
Náboženské složení	Katolictví
Správa
Starosta	Krzysztof Wiesław Hećman
Vznik	1329
Oficiální web	www.miastoketrzyn.pl
Adresa obecního úřadu	ul. Wojska Polskiego 11 11-400 Kętrzyn
Telefonní předvolba	+48 89
PSČ	11-400
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kętrzyn ([Kentřyn], do 1946 Rastembork, německy Rastenburg, prusky Rastanpils) je město ve varmijsko-mazurském vojvodství v Polsku.

Historie

Kętrzyn se nachází na zemích kmene Bartů. Křižáckými nájezdy byla vypálena některá města a obyvatelé, kteří přijali křest, byli přesídlováni. Zbylé obyvatelstvo bylo vražděno. Teprve v roce 1329 byla vybudována křižácká strážnice na rozvalinách pruského města jménem Rast. Již v roce 1330 byla nedaleko započata stavba kostela sv. Kateřiny (rozebrán v 19. století). Strážnice byla zničena v roce 1345 v průběhu bojů s litevskými vojsky, kterým velela litevská knížata Algirdas a Kęstutis. Řád křižáků už v roce 1350 stihl obnovit osadu a začal se stavbou hradeb.

Městská práva byla městu udělena dne 11. listopadu 1357 Henningem Schindekopfem na právech chlumenských. Fojtem-lokátorem se stal Jindřich Padeluche. Z jižní strany byl postaven opevněný kostel sv. Jiřího a křižácký hrad. Město mělo být chráněno 13 baštami, v hradbách byly postaveny dvě brány: Vysoká, Mlýnská a také vodní branka. V dobách fungování státu německých rytířů byl Kętrzyn (něm. Rastenburg, pl. Rastembork) sídlem prokurátora (něm. Pfleger). V historii Rasteburku bylo zhruba 40 prokurátorů, z nichž dva později plnili funkci křižáckého velmistra. Po bitvě u Grunwaldu administračně přímo spadali pod křižácké velmistry a měli oprávnění komturů v oblasti lokace vsí. Měšťané se po povstání proti vládě řádu v roce 1440 přidali k Pruskému spolku. Poslušnost velmistrovi byla odmluvena roku 1454, měšťané opanovali hrad, řádový prokurátor Wolfgang Sauer byl uvězněn a po několika dnech (17. února) utopen v nedalekém rybníce. Tato událost byla rozhlašována křižáky, jakožto jeden z argumentů za zákazem Pruského spolku. V rámci polsko-křižáckých jednání velmistr souhlasil s amnestií pro měšťanstvo pod podmínkou odevzdání města zpět do rukou křižáckých úřadů. Po třináctileté válce Rastenburg zůstal v hranicích Řádového Pruska. Teprve po vytvoření Pruského vévodství v roce 1525 nastoupil rychlý rozvoj města, který byl zastaven až válkou se Švédskem. Ve dnech 20. – 21. června 1807 byl ve městě se svou divizí gen. Jan Henryk Dąbrowski.

20. století

V období II. světové války bylo v gerložském lese nedaleko města vybudováno sídlo Adolfa Hitlera – Vlčí doupě. Při bombardování v roce 1942 a bojích v roce 1945 bylo město velice těžce poškozeno. Hrad a staroměstské budovy byly vypáleny vojáky Rudé armády (zničeno ok. 40 % města). V roce 1946 bylo město připojeno k nově vzniklému olštýnskému vojvodství na území poválečného Polska. Německojazyčné obyvatelstvo bylo vysídleno do Německa. Zprvu město nosilo historický polský název – Rastembork, ale byly zvažovány i názvy Raściborz a Raścibórz (počeštěle Rastiboř), avšak nakonec byl 7. května 1946 přijat nový oficiální polský název Kętrzyn od příjmení Wojciecha Kętrzyńského, historika z 19. století, který bojoval proti germanizaci Mazur. V letech 1975–1988 město administračně náleželo do olštýnského vojvodství.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kętrzyn na Wikimedia Commons

Autoritní data	NKC: ge653792 GND: 4048451-8 LCCN: n85163622 MBAREA: 16c924b5-877d-48e9-8ca2-6b81eaf842bc NARA: 10038024 NLI: 987007567140605171 VIAF: 158342425

Portály: Polsko