Přeskočit na obsah

Pávík popelavý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxPávík popelavý
alternativní popis obrázku chybí
Ilustrace pávíka popelavého
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaptáci (Aves)
Řádpěvci (Passeriformes)
Podřádzpěvní (Passeri)
Čeleďpávíkovití (Rhipiduridae)
Rodpávík (Rhipidura)
(Vigors & Horsfield, 1827)
Binomické jméno
Rhipidura fuliginosa
(Sparrman, 1787)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pávík popelavý (Rhipidura fuliginosa) je druh malého hmyzožravého ptáka z rodu pávíků. Typickým znakem druhu jsou ocasní pera, která jsou při rozvinutí jako vějíř, podobně je tomu u pávů. Vyskytuje se na Novém Zélandu, rozsah na jednotlivých ostrovech záleží na poddruhu. Na Novém Zélandu jsou tito ptáci známí také pod názvy Pīwakawaka nebo Tīwakawaka. V minulosti bylo častým jevem, že druhy pávík popelavý a Rhipidura albiscapa byly považovány za jeden.[2] Nicméně většina ornitologů souhlasí s tím, že se jedná o samostatné druhy.[3]

Popis

Dospělý jedinec ve Wellingtonu
Pávík popelavý na Novém Zélandu

Pávík popelavý je středně až tmavě šedý nebo šedohnědý druh ptáka střední velikosti. Dolní partie jsou nažloutlé nebo oranžové, hrdlo bílé. Pod hrdlem je příčný černý pruh. Nad okem jsou bílé znaky, jejichž četnost závisí na poddruhu, a dlouhá ocasní pera jsou na koncích a dolní straně bílá. I zbarvení ocasních per ale závisí na poddruhu; například jen 1 % ptáků ze Severního ostrova má bílé okraje ocasního peří, na druhou stranu, 25 % ptáků z Jižního ostrova má ocasní peří částečně bílé.[4] Na délku mají tito pávíci asi 16 cm, jen polovinu z toho ale tvoří ocas. Samečci jsou stejní jako samičky, jen mladiství jsou zbarveni spíše do hněda.

Ekologie

Pávík popelavý je velmi aktivní a hbitý pták, který se živí hmyzem, především létavým. Právě lov zabírá pávíkům většinu dne. Vůči lidem jsou přátelští a nikdy plaší. Není výjimkou, že žijí i v okolí zahrad nebo přímo na nich. Při nízkých teplotách se hejna pávíků popelavých choulí dohromady, aby se zahřáli. Mimo zahrad a parků obývají i husté lesy a houštiny.

Pávíci popelaví hnízdí v období od srpna do března na Severním ostrově, na Jižním ostrově je to od září do ledna. Na Chathamových ostrovech probíhá hnízdění obvykle od října do ledna. Samička do miskovitého hnízda z různých malých větviček klade tři nebo čtyři hnědě kropenatá vajíčka. Hnízdo staví pár společně a krom větviček se skládá i z mechu, kůry a podobných materiálů. Inkubace vajíček trvá asi 15 dní, kdy se vylíhnou holá a slepá ptáčata.

V mytologii

Pávík popelavý se objevuje i v místní kultuře, avšak pod jménem Piwakawaka. Tento pták přináší smrt nebo zprávy o ní od Boha k lidem. Tiwakawaka, další jméno, pod kterým pávík popelavý vystupuje, je vnuk poloboha a hrdiny Mauia.

Taxonomie a status

Druh pávík popelavý poprvé popsal švédský přírodovědec Anders Sparrman (1748–1820) v roce 1787. Ve své domovině je tento druh poměrně běžný a jeho populace jsou stabilní, i proto má pávík popelavý dle IUCN status málo dotčený (LC). Pávík popelavý tvoří 4 poddruhy, které se kromě rozšíření liší i zbarvením opeření. Tyto poddruhy jsou následující:[5]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku New Zealand fantail na anglické Wikipedii.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. Grey Fantail Rhipidura fuliginosa [online]. BirdLife International [cit. 2016-03-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-09. 
  3. CHRISTIDIS, Les; BOLES, Walter. Systematics and Taxonomy of Australian Birds. [s.l.]: Csiro Publishing 288 s. Dostupné online. ISBN 9780643065116. (anglicky) 
  4. HOYO, Josep del; ELLIOTT, Andrew; SARGATAL, Jordi. Handbook of the Birds of the World: Broadbills to tapaculos. [s.l.]: Buteo Books 850 s. Dostupné online. ISBN 9788487334504. (anglicky) 
  5. POWLESLAND, R. G. New Zealand fantail [online]. New Zealand Birds Online, 2013 [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy