Ropucha krátkonohá
 Ropucha krátkonohá | |
|---|---|
 Ropucha krátkonohá | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | obojživelníci (Amphibia) |
| Řád | žáby (Anura) |
| Čeleď | ropuchovití (Bufonidae) |
| Rod | ropucha (Epidalea) |
| Binomické jméno | |
| Epidalea calamita Laurenti, 1768 | |
 Mapa rozšíření ropuchy krátkonohé | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ropucha krátkonohá (Bufo calamita) je druh žáby z čeledě ropuchovití (Bufonidae).
Popis
Ropucha krátkonohá nedorůstá do větší délky než 8 cm. Poznáme ji podle žlutobílého nebo bílého proužku uprostřed hřbetu, zelené duhovky oka a krátkých zadních nohou. Proto neskáče jako jiné žáby, ale pohybuje se rychlým lezením.
Druhové jméno
Komplexní práce kolektivu Frost et al. (2006)[2] navrhla rozdělení rodu Bufo na rody Epidalea a Pseudepidalea, z čehož druhý jmenovaný po jisté kontroverzi[3] byl posléze nahrazen již dříve vymezovaným rodovým označením Bufotes. V češtině se sice název všech tří tuzemských ropuch tradičně řazených do rodu Bufo nezměnil, ale část autorů českých publikací začala používat nově vytvořené vědecké názvy.
V běžném odborném či populárně naučném textu se dosud často objevuje rodové jméno Bufo. Staré vědecké názvy rodu Bufo zároveň stále figurují ve vyhláškách Ministerstva životního prostředí, a tak i ve všech pracích, které se opírají o legislativní ochranu.
Z toho vyplývá, že novější "Epidalea calamita" a dosud rozšířené "Bufo calamita" jsou synonyma. Ovšem nový rod "Epidalea" je užší, než býval rod "Bufo" - je tvořen právě jen ropuchou krátkonohou.
Rozšíření
Je rozšířená od Portugalska a Španělska přes Francii do střední Evropy a jižního Švédska. Na východ výskyt zasahuje až do Litvy.
Rozšíření v Česku
ČR leží na východní hranici areálu druhu. Ropucha krátkonohá byla do nedávna známá pouze z Čech, na Moravě a Slezsku byla objevena teprve v roce 2019. Nejvýchodnějšími oblastmi jejího výskytu u nás jsou Osoblažsko a okolí Krnova.
Ekologie a biotop
Dává přednost lehčím půdám, protože přezimuje zahrabaná ve velké hloubce – až dva metry; i přes den se ráda zahrabává do vlhkého písku, má na zadních chodidlech výraznou lištu. Konečky prstů má tmavé. Černá, šedě skvrnitá vajíčka v dlouhých řadách klade do vysychajících tůní, proto je jejich vývoj velmi rychlý. Sameček tohoto druhu má rezonanční měchýřek a jeho hlas se podobá trylku ropuchy zelené, je však nenápadnější. Ropucha je odolná vůči suchu, proto ji někdy, hlavně v křovinách, zastihneme i přes den. Skoro půl roku tráví v nehybném stavu, zahrabává se na zimovišti už v září či v říjnu a opouští jej v březnu, někdy až v dubnu. Jako všechny ropuchy dospívá až třetím nebo čtvrtým rokem.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ropucha krátkonohá na slovenské Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-06-27].
- ↑ FROST, Darrel R.; GRANT, Taran; FAIVOVICH, Julián. The amphibian tree of life. Bulletin of the AMNH ; no. 297. digitallibrary.amnh.org. 2006. Dostupné online [cit. 2021-06-23]. (anglicky)
- ↑ Je ropucha dost Bufo?. www.casopis.ochranaprirody.cz [online]. [cit. 2021-06-23]. Dostupné online.
Literatura
- ZWACH, Ivan. Obojživelníci a plazi České republiky. Praha: Grada Publishing, 2009.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu ropucha krátkonohá na Wikimedia Commons 
Taxon Epidalea calamita ve Wikidruzích
