Bosyně (zámek)
| Bosyně | |
|---|---|
 Průčelí | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Další majitelé | Kaplířové ze Sulevic Pětipeští z Chýš a Egerberka Lobkovicové Pachtové z Rájova |
| Poloha | |
| Adresa | Bosyně, Vysoká,  Česko |
| Souřadnice | 50°24′51,94″ s. š., 14°32′51,16″ v. d. |
  Bosyně | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 37379/2-1437 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bosyně je tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenné vesnici u Vysoké v okrese Mělník. Od čtrnáctého století sloužila jako panské sídlo malého statku. Později se stala součástí větších panství a chátrala, ale za Lobkoviců byla obnovena a Pachtové z Rájova ji nechali přestavět v barokním slohu. Zámecký areál je od roku 1966 chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
Panské sídlo stávalo v Bosyni již od čtrnáctého století, kdy bývala vesnice rozdělena mezi několik majitelů. Byla jím tvrz připomínaná poprvé roku 1408, kdy na ní sídlil Jan Homut.[2] Jeho potomkům patřila až do roku 1675. Patřil k nim Radslav Homut zmiňovaný roku 1432 a snad také v roce 1440. Roku 1465 byl poprvé zmíněn Jan Homut, který se oženil s Annou z Počapel. Dalším členem rodu a majitelem tvrze se stal Jindřich Homut, který na tvrzi pojistil věno manželce Marianě z Kokořova. Zemřel okolo roku 1540 a malé panství po něm zdědilo sedm synů.[3]
Nejstarším z Jindřichových synů byl Jiří Homut, který rozšířil bosyňské panství o Chodeč a dvůr v Bosyni, který do té doby patřil městu Mělník. Roku 1575 však část vesnice včetně tvrze prodal Jiřímu Kaplířovi ze Sulevic. Ten statek rozšířil o pět vesnic a celý jej roku 1587 prodal Albrechtovi Pětipeskému z Chyš. Pětipeští z Chyš Bosyni připojili k byšickému panství, a nepotřebná tvrz v Bosyni chátrala.[3] Albrecht zemřel roku 1596[3] a panství připadlo Václavu Felixovi Pětipeskému, který se zúčastnil stavovského povstání v letech 1618–1620. Za to byl odsouzen ke ztrátě veškerého majetku a zkonfiskované byšické panství koupila roku 1623 Polyxena z Lobkovic.[4]
Lobkovicové tvrz nejspíše obnovili a Václav Eusebius Popel z Lobkovic bosyňský statek v roce 1668 prodal Václavu Silvestrovi Smrčkovi ze Mnichu. Hned následujícího roku jej od Václava koupil Daniel Pachta z Rájova. Bosyně v té době patřila k liblickému panství.[3] Pachtům, kteří tvrz přestavěli na barokní zámek, Bosyně patřila až do roku 1845, kdy ji získal hrabě Fridrich Deym. Ve druhé polovině dvacátého století zámecký areál využíval státní statek.[2]
Stavební podoba
Hlavní zámecká budova je jednopatrová a má obdélníkový půdorys. V přízemí se nachází velký sál s povalovým stropem.[2] K památkově chráněnému areálu patří také chlévy, dlouhá přízemní stodola a pozemky obehnané zbytky ohradní zdi. Všechny budovy obklopují nepravidelný dvůr.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-03-07]. Identifikátor záznamu 149293 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Bosyně – zámek, s. 50. Dále jen Anděl (1984).
- ↑ a b c d SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XV. Kouřimsko, Vltavsko a jihozápadní Boleslavsko. Praha: Šolc a Šimáček, 1927. 348 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze za Mělníkem, s. 73.
- ↑ Anděl (1984), s. 68
- ↑ Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-03-07]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bosyně na Wikimedia Commons
