Světce (Tachov)
| Světce | |
|---|---|
 Jízdárna ve Světcích | |
| Lokalita | |
| Charakter | část města |
| Obec | Tachov |
| Okres | Tachov |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°48′10″ s. š., 12°36′31″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 58 (2021)[1] |
| Katastrální území | Tachov (21,18 km²) |
| PSČ | 347 01 |
| Počet domů | 17 (2021)[2] |
  Světce | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 302538 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Světce (německy Heiligen[3]) je část okresního města Tachov. Nachází se na severozápadě Tachova. Prochází zde silnice II/199. Je zde evidováno 18 adres.[4] V roce 2011 zde trvale žilo 48 obyvatel.[5] Ve Světcích sídlí střední průmyslová škola.
Světce leží v katastrálním území Tachov o výměře 21,18 km2.[6]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1636.[7]
Pamětihodnosti
Najdeme zde ruiny bývalého paulánského kláštera, jehož historie sahá do středověku. Klášter zanikl v roce 1786, později ho odkoupil šlechtický rod Windischgrätzů a snažil si zde vybudovat honosné sídlo. Kníže Alfred I. Windischgrätz v letech 1858–1861 poblíž kláštera začal budovat zámek, který však nikdy nedokončil.
Nechal zde postavit také novorománskou jízdárnu, která se zachovala do dneška.[8] Jízdárna s unikátním dispozičním řešením je národní kulturní památkou. Jedná se o největší českou jízdárnu, kterou v rámci střední Evropy překonává pouze Španělská dvorní jízdárna ve Vídni. Stavba přestala být k původnímu účelu využívána po druhé světové válce. Rozsáhlá rekonstrukce zchátralé stavby proběhla v letech 2000 – 2001.
Do centra Světců k monumentální jízdárně vede od tachovského Husmannova mlýna údolím řeky Mže 2,3 km dlouhá Knížecí alej, kterou nechal v roce 1791 vysázet kníže Josef Mikuláš Windischgrätz. Památné stromořadí původně tvořilo 481 dubů, jasanů, javorů, jírovců, lip, olší a vrb.[9] Na počátku 21. století se počet stromů, mezi nimiž převažují javory a olše, snížil na 409.[10]
Drobnými kulturními památkami jsou ve Světcích boží muka u silnice k Tachovu a dřevěný holubník v areálu bývalého mlýna.
Galerie
-
Paulánský klášter -
Jízdárna (detail) -
Pohled do historie -
Knížecí alej -
Holubník po rekonstrukci
.JPG)
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 262.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-24.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 336.
- ↑ MÁLEK, Tomáš. Opomíjené skvosty: rozpadající se sen knížete Windischgrätze a neuvěřitelná jízdárna Světce. lidovky.cz [online]. 2020-08-03 [cit. 2020-08-10]. Dostupné online.
- ↑ Knížecí alej v Tachově [online]. AOPK ČR [cit. 2020-08-10]. [drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?SHOW_ONE=1&ID=9041 Dostupné online].
- ↑ Knížecí alej Tachov [online]. Praha: Arnika, 2017 [cit. 2020-08-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Světce na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Tachov na webu ČÚZK
- Jízdárna Světce
- Film o rekonstrukci jízdárny (video)
