Bedřich Frida
Bedřich Frida | |
---|---|
Bedřich Frida r. 1903 (z archivu ÚČL AV ČR) | |
Narození | 1. července 1855 Slaný Rakouské císařství |
Úmrtí | 15. října 1918 (ve věku 63 let) Praha Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
Povolání | překladatel, spisovatel, divadelní kritik, dramaturg a středoškolský učitel |
Choť | |
Děti |
|
Příbuzní |
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bedřich Frida, psáno také Frída, (1. července 1855 Slaný[1] – 15. října 1918 Praha-Nové Město[2][3]) byl český překladatel z francouzštiny, němčiny a italštiny, dramaturg, prozaik a divadelní kritik.
Život
Narodil se 1. července 1855 ve Slaném.[2] Byl mladším bratrem Jaroslava Vrchlického.[4]
Studoval historii, dějiny umění, jazyky a filozofii na filozofické fakultě pražské univerzity. V letech 1884–1897 vyučoval český jazyk a literaturu na Vyšší dívčí škole v Praze, kde se stal po odchodu Viléma Gablera druhým ředitelem.[5] Roku 1892 byl jmenován dramaturgem Národního divadla.[6] V posledních letech života se rovněž angažoval ve Společnosti Jaroslava Vrchlického.[4]
Zemřel 15. října 1918 ve svém bytě ve Vojtěšské ulici 16 v Praze na zápal plic.[2] Pohřben byl o tři dny později na Vyšehradě[7].[2]
Dílo
Publikoval knižně nebo časopisecky (zvl. v Lumíru) více než 90 překladů románů a povídek. Pro Národní divadlo přeložil přes 60 dramat. Spolu se svým bratrem Jaroslavem Vrchlickým se soustředil zejména na románské literatury.
Rodina
- 4. srpna 1883 se v kostele sv. Štěpána v Praze oženil[8] s Boženou Veselou (1853-1938), dcerou inspektora Severozápadní dráhy.
- Syn Vladimír Frída[9] (1885-1949)[10] vystudoval práva[11] a před první světovou válkou pracoval jako magistrátní koncipista, později magistrátní sekretář.[12] Roku 1922 se navíc stal doktorem medicíny.[13] Byl rovněž činný literárně jako básník, hudební skladatel a autor spisu Krásná léta Jaroslava Vrchlického (1947).[14]
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Bedřicha Frídy farnost Slaný
- ↑ a b c d Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých VYŠ Z7, s. 296. Dostupné online.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých VO Z12, s. 142. Dostupné online.
- ↑ a b Školní rada a spisovatel Bedřich Frida zemřel. Národní politika. 1918-10-16, roč. 36, čís. 237, s. 4. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2018-03-25].
- ↑ František Ruth, Kronika královské Prahy, svazek III., Praha 1906, s. 1122
- ↑ Z kanceláře Národního divadla. Národní politika. 1892-09-16, roč. 10, čís. 256, s. 4. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2018-03-25].
- ↑ hrob Bedřicha Fridy na vyšehradském hřbitově v Praze
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika oddaných ŠT O13, s. 270. Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Vladimíra Václava Jana Frídy farnosti při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
- ↑ Frída, Bedřich, 1885-1949 v Souboru národních autorit (aut.nkp.cz)
- ↑ Archiv Univerzity Karlovy, fond Matriky Univerzity Karlovy, inventární číslo 3, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity III., strana 1023. Dostupné online.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků, list 261 • 1885 • Frída, Vladimír. Dostupné online.
- ↑ Archiv Univerzity Karlovy, fond Matriky Univerzity Karlovy, inventární číslo 5, Matrika doktorů Univerzity Karlovy V., strana 2083. Dostupné online.
- ↑ Podle katalogu NK ČR.
Literatura
- PEŠAT, Zdeněk. Lexikon české literatury 1. Příprava vydání Vladimír Forst. Dotisk 1. vyd. Praha: Academia, 2000. 900 s. ISBN 80-200-0797-0. Kapitola Bedřich Frida, s. 753–754.
- FRÍDA, Bedřich - VRCHLICKÝ, Jaroslav. Vedle sebe šli jsme dálnou poutí... Vzpomínky ze života dvou bratří. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2016. ISBN 978-80-7308-697-8
Externí odkazy
- Autor Bedřich Frida ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bedřich Frida
- Šablona:Kramerius autoři
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Frída, Bedřich *1855 s rodinou