Přeskočit na obsah

Roman Kaliský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Roman Kaliský
Poslanec Slovenské národní rady
Ve funkci:
1948 – 1954
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1954 – 1960
Stranická příslušnost
ČlenstvíDemokratická str.
Str. slovenské obrody

Narození23. září 1922
Slovenská Ľupča
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí8. listopadu 2015 (ve věku 93 let)
NárodnostSlováci
Profesespisovatel, novinář, dramaturg, politik, dramatik, publicista a scenárista
OceněníCena Egona Erwina Kische (1998)
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Roman Kaliský (23. září 1922 Slovenská Ľupča[1]8. listopadu 2015)[2] byl slovenský a československý spisovatel, dramatik, publicista a politik. V poválečné době byl členem Demokratické strany. Po únorovém převratu v roce 1948 jedním z funkcionářů Strany slovenské obrody, která byla loajálním spojencem komunistického režimu. Zasedal za ni v Národním shromáždění republiky Československé. Po roce 1968 politicky pronásledován, po roce 1989 opětovně aktivní ve veřejném a politickém životě.

Biografie

V letech 19361943 vystudoval gymnázium v Banské Bystrici a v Liptovském Svätém Mikuláši. Pak studoval chemické inženýrství na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě, ale studia nedokončil. V roce 1944 se účastnil Slovenského národního povstání. Po válce v letech 19461948 pracoval jako redaktor deníku Práca.[3]

Během únorového převratu patřil mezi hlavní postavy Strany slovenské obrody, která vznikla transformací prokomunistické frakce Demokratické strany. Strana slovenské obrody sice byla oficiálně deklarována jako loajální spojenec KSČ a nového režimu, ale její špičky přesto neunikly podezření komunistů. To se týkalo zejména Milana Poláka, který v rámci strany vedl spory s křídlem okolo Jána Ševčíka. Státní bezpečnost ve svém hlášení označovala Ševčíkovu frakci za skutečně loajální vůči státu a KSČ, zatímco Poláka a jemu blízké považovala za skryté stoupence Jozefa Lettricha. Polák měl být dokonce dohodnut s Lettrichem, že zůstane na Slovensku. Do Polákovy frakce byl počítán i Roman Kaliský.[4] Ve straně zastával post šéfredaktora stranického tiskového orgánu Ľud (v této funkci působil v letech 19481953). V hlášení StB se o něm píše: „I když se zdá, že píše v duchu lidovědemokratickém, naladěný je protikomunisticky a v kruhu svých straníků se s tím ani netají.“[5][3]

V letech 19481954 byl poslancem Slovenské národní rady.[3] Ve volbách v roce 1954 byl zvolen do Národního shromáždění za Stranu slovenské obrody ve volebním obvodu Bratislava I. V parlamentu setrval až do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1960.[6]

K roku 1954 se profesně uvádí jako dramaturg Československého státního filmu.[7] V letech 19531956 zastával post dramaturga Slovenského filmu, od roku 1956 do roku 1968 byl redaktorem listu Kultúrny život, v letech 19681970 pak pracoval pro Slovenskou televizi.[3] Roku 1963 na 3. sjezdu Svazu československých spisovatelů přednesl projev, ve kterém upozornil, že stalinismus na Slovensku a pro Slováky znamenal kromě českých zemí i trvalý strach z možného obvinění z buržoazního nacionalismu jen kvůli faktu, že byli Slováky. V 60. letech se zapojil i do dalších politických diskuzí. V letech 1966–1967 například Kaliský a Juraj Fabian vedli polemiku s Eduardem Frišem a Zorou Jesenskou ohledně hodnocení válečného slovenského štátu. Kaliský a Fabian naznačovali, že válečný slovenský štát měl jistou pozitivní roli při ochraně Slováků před maďarskou expanzí. Zároveň odmítal idealizaci první československé republiky, kritizoval čechoslovakismus a státoprávní postoje Edvarda Beneše. Historik Jan Rychlík hodnotí tehdejší Kaliského argumentaci jako nelišící se od ľudácké, respektive exilové neoľudácké rétoriky.[8]

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa za normalizace byl politicky pronásledovaný.[3]

Po sametové revoluci se stal ředitelem Slovenské televize. Odtud přešel na post redaktora a zástupce šéfredaktora listu Slovenské národné noviny, později do listu Literárny týždenník. V roce 1993 působil jako zástupce šéfredaktora deníku Republika, v letech 19931994 byl úředníkem Kanceláře prezidenta Slovenské republiky. Od roku 1994 byl v penzi.

Dílo

  • Dlhá cesta (1961)
  • Obžalovaný, vstaňte! (1963)
  • Konfrontácia (1969, spoluautor)
  • Koniec a začiatok (1968)
  • Na poslednom úseku (1997)

Odkazy

Reference

  1. Roman Kaliský [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-25]. Dostupné online. 
  2. Vo veku 93 rokov zomrel dlhoročný novinár Roman Kaliský [online]. SME.sk, 2015-11-08 [cit. 2015-11-17]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. a b c d e Kaliský, Roman, 1922 [online]. banskabystrica.kniznice.net [cit. 2012-01-25]. Dostupné online. (slovensky) [nedostupný zdroj]
  4. HORIČKA, Martin. Gottwaldov demokrat. Zabudnutý príbeh Jána Ševčíka. Bratislava: Slovart, 2021. S. 158. 
  5. kol. aut.: Politické strany, 1938–2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1322. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-25]. Dostupné online. 
  7. Kandidáti Národní fronty pro volby do Národního shromáždění. Rudé právo. Listopad 1954, roč. 35., čís. 307, s. 3. Dostupné online. 
  8. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 437, 454–455. 

Externí odkazy