Jules Janin
| Jules Gabriel Janin | |
|---|---|
 Jules Janin (30. léta 19. století) | |
| Narození | 18. února 1804 Saint-Étienne |
| Úmrtí | 19. června 1874 (ve věku 70 let) Passy, Paříž |
| Místo pohřbení | Cimetière Saint-Louis d'Évreux |
| Povolání | spisovatel a kritik |
| Národnost | francouzská |
| Alma mater | Lyceum Ludvíka Velikého |
| Žánr | romány a divadelní kritiky |
| Témata | frenetická literatura |
| Literární hnutí | romantismus |
| Významná díla | Mrtvý osel a gilotinovaná žena |
| Ocenění | člen Francouzské akademie |
| Manžel(ka) | Adélaïde (1820-1876) (od roku 1841). |
| Partner(ka) | Anaïs Bosiová (1835–1840) |
| Příbuzní | Georges Duruy (zeť) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jules Gabriel Janin (18. února 1804, Saint-Étienne – 19. června, 1874, Passy, Paříž) byl francouzský romantický spisovatel a kritik, představitel frenetické literatury, člen Francouzské akademie.[1][2]
Život
Narodil se v rodině právníka. Vzdělání získal nejprve v rodném městě a pak na prestižním Lyceu Ludvíka Velikého v Paříži. Brzy se ale začal věnovat žurnalistice a pracoval pro Le Figaro nebo pro La Quotidienne. Byl rovněž jedním ze zakladatelů La Revue de Paris a Le Journal des Enfants.
Známým se stal roku 1829 díky frenetickému románu Mrtvý osel a gilotinovaná žena (L'âne mort et la Femme guillotinée).[3] V tom samém roce se stal pravidelným přispěvatelem do Journal des Debats, kde se roku 1830 stal divadelním kritikem. V této funkcí působil dalších čtyřicet let a stal se jedním z nejvlivnějších dobových kritiků. Byl nazýván princem kritiky. Jeho fejetony si pro svou hravost a pikantnost získaly velikou oblibu. Divadelní hra byla pro něj pouze záminkou pro psaní o nejrůznějších a často i dosti osobních věcech. Jeho kritiky však postrádají soustavnost a jednotný kritický systém.[4]
Janinovo dílo je poměrně rozsáhlé. Kromě kritik obsahuje romány, novely, povídky, fejetony, filologické spisy, básně, filozofická a mravní pojednání, paradoxní a humoristické fantazie, cestopisy, komentáře, biografie i překlady (například Horatia nebo Vergilia).
Roku 1841 se oženil. Roku 1865 učinil neúspěšný pokus stát se členem Francouzské akademie, což se mu podařilo až o pět let později roku 1870, kdy se stal nástupcem Charlese Augustina Sainte-Beuveho. Zemřel o čtyři roky později. Pochován je na Hřbitově svatého Ludvíka v Évreux v rodinné hrobce, kterou nechala postavit jeho manželka.[5]
Dílo (výběr)
- Talma et Lekain (1826, Talma a Lekain), biografie dvou francouzských herců.
- L'âne mort et la Femme guillotinée (1929, Mrtvý osel a gilotinovaná žena), frenetický román ve kterém se autor pod silným vlivem literárního díla markýze de Sade a v návaznosti na gotický román snažil šokovat čtenáře drastičností, zdůrazňováním odpudivých detailů a drsných výjevů.
- La Confession (1830, Zpověď), román.
- Barnave (1831, Barnave), román.
- Contes fantastiques et Comtes littéraires (1832, Fantastické a literární povídky).
- Contes nouveaux (1833, Nové povídky).
- Les Catacombes (1839), román.
- La Religieuse de Toulouse (1850, Řeholnice z Toulouse), román.
- Les Gaîtés champêtres (1851, Venkovské radosti), román.
- Le Premier feuilleton de Pistolet (1852), satirická povídka obsažená ve sborníku bajek Obrazy ze soukromého i veřejného života zvířat (Scenes de la vie privée et publique des animaux), který uspořádal Pierre-Jules Hetzel.
- Histoire de la littérature dramatique (1853-1858, Dějiny dramatické literatury).
- La Fin d'un monde et du neveu de Rameau (1861, Konec jednoho světa neboli pokračování Rameauova synovce), román, pokračování Diderotova románu.
- L’Interné (1869, Internovaný), román.
Česká vydání
- Podobizna, obsaženo ve 28. svazku série 1000 nejkrásnějších novell, Josef Richard Vilímek, Praha 191?.
- Mrtvý osel a gilotinovaná žena, Volvox Globator, Praha 2016, přeložila Jana Němcová.
Odkazy
Reference
- ↑ Slovník francouzských spisovatelů, Odeon, Praha 1966, str. 346.
- ↑ Slovník francouzsky píšících spisovatelů, Libri, Praha 2002, str. 390-391.
- ↑ Jan O. Fischer a kol.: Dějiny francouzské literatury 19. a 20. století I., Academia, Praha 1966, str. 302-303.
- ↑ Ottův slovník naučný, 13. díl, Paseka a Argo, Praha 1998, str. 9.
- ↑ Évreux - cimetière Saint-Louis
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jules Janin na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jules Janin
- (francouzsky) Jules Janin – Académie française
- (česky) Mrtvé tažné zvíře a poprava ženy gilotinou – Literární noviny[nedostupný zdroj]
| 28. křeslo Francouzské akademie | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Charles Augustin Sainte-Beuve |
1870–1874 Jules Janin |
Nástupce: John Lemoinne |
