Čemeřice smrdutá
Čemeřice smrdutá | |
---|---|
Čemeřice smrdutá (Helleborus foetidus) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | pryskyřníkotvaré (Ranunculales) |
Čeleď | pryskyřníkovité (Ranunculaceae) |
Rod | čemeřice (Helleborus) |
Binomické jméno | |
Helleborus foetidus L., 1753 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Čemeřice smrdutá (Helleborus foetidus) je druh rostliny z čeledi pryskyřníkovité (Ranunculaceae).
Popis
Jedná se o asi 40–100 cm vysokou vytrvalou bylinu, oddenek chybí.[1] Stonek je dřevitý a přezimující, rostlina páchne. listy jsou pouze lodyžní, bazální listy chybí, listy jsou dlouze řapíkaté. Čepel je dlanitě členěná, znoženě sečná, na okraji jemně zubatá, naspodu žláznaté.[2] Listy přecházejí v nečleněné vejčité listeny.[3] Květy jsou nápadné, uspořádané do bohatých vrcholíků, stopky v květenství jsou žláznaté, jsou nicí a zvonkovitého tvaru. Rostliny kvetou brzy na jaře, v březnu až v dubnu.[1] Kališních lístků je 5, jsou pataloidní, tedy napodobují korunu a jsou někdy interpretovány jako okvětí.[2] Jsou zelené, na okraji často tmavě červeně lemované. Korunní lístky jsou přeměněny na nálevkovitá nektária, kterých je asi 7–8.[3] Tyčinek je mnoho. Plodem je měchýřek, měchýřky jsou asi 2–2,8 cm dlouhé, kýlnaté a jsou uspořádány do souplodí, ovšem v nízkém počtu, často jen 1–3. Počet chromozómů je 2n=32.[1]
Rozšíření
Čemeřice smrdutá je původní v západní a jihozápadní Evropě s přesahem do severní Afriky, na sever po Anglii a Německo. V České republice je jen pěstovaná na zahrádkách jako okrasná jarní bylina, jen tu a tam zplaňuje. Jako původní se ale vyskytuje už v sousedním Rakousku a Německu.[4][2]
Reference
- ↑ a b c HROUDA, Lubomír. Helleborus L. In: KUBÁT, Karel et. all. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. S. 111.
- ↑ a b c CHRTKOVÁ, Anna. Helleborus L.. In: HEJNÝ, Slavomil; SLAVÍK, Bohumil (eds.). Květena České republiky, vol. 1. Praha: Academia, 1988. S. 374–378.
- ↑ a b FISCHER, Manfred A. et al. Exkursionsflora für Österreich, Liechtenstein und Südtirol. Linz: [s.n.], 2005. (německy)
- ↑ hellebores.org. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu čemeřice smrdutá na Wikimedia Commons