Lehovec (les)
Les Lehovec | |
---|---|
Les nad severní stranou Kyjského rybníka | |
Typ | smíšený |
Rozloha | asi 15 ha |
Poloha | |
Kraj | Praha |
Okres | Praha |
Obec | Praha |
Obvod | Praha 9 |
Katastrální území | Hloubětín, Kyje |
Souřadnice | 50°6′1,07″ s. š., 14°32′24,77″ v. d. |
Les Lehovec je méně známý pražský les na vrchu, který se zvedá nad severním břehem Kyjského rybníka v katastrálním území Hloubětína a Kyjí. Les patří do východní části přírodního parku Smetanka. Ještě dál na východ pak navazuje přírodní park Klánovice-Čihadla.[1]
Historie a popis
Název lesa Lehovec je odvozen od názvu užívaného někdy pro celý vrch (podle některých zmínek o historii a urbanismu Hloubětína jde o zkomoleninu původního pojmenování vrchu Hlohovec, podle množství na něm rostoucích hlohů) nebo jen pro nedalekou lokalitu, kde je dnes sídliště vybudované v 70. až 80. letech 20. století. Území lesa má velmi nepravidelný tvar a pro dílčí části se užívaly různé názvy i podle starších map. Pro nejzápadnější část lesa mezi ulicemi Průmyslová a Oborská tak najdeme označení U Hloubětínské vinice a Hlohovec, pro lokality ve východní části nad Kyjským rybníkem označení Pod hájem a Na Lehovci.[2] Jižní oblast se někdy nazývá také Aloisov (podle bývalé osady Aloisdorf, která v roce 1812 vznikla na břehu Kyjského rybníka v místech dvora patřícího císařskému generálovi Aloisu Gonzagovi z Lichtenštejna). V mapě Stabilního katastru z roku 1841 má severnější část vrchu název V chaloupkách, s tím souvisí i hloubětínská lokalita Chaloupky a název nedaleké ulice V Chaloupkách.
V hloubětínské části Lehovce, kterou vlastnil rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou, bývaly pískovcové kamenolomy, ve kterých se s největší pravděpodobností těžil kámen dokonce pro stavby na Pražském hradě a pro Karlův most. Dva opuštěné lomy byly proměněny na střelnice.[3][4] V aloisovské části (jižní svah) bývaly opukové lomy.[5]
Plochy na svazích nad Kyjským rybníkem nebyly v 19. století lesem, k zalesnění původních pastvin a luk došlo až v padesátých letech 20. století. Rostou tu převážně akáty, částečně i duby a habry. Akátové porosty jsou postupně přeměňovány na smíšené porosty s převahou dubu.[6]
Celý zalesněný vrch je protkán sítí stezek, z některých je vyhlídka na Kyjský rybník. Najdeme tu i dvě dětská hřiště. Na části severního svahu kopce je zahrádkářská osada.
Odkazy
Reference
- ↑ Přírodní park Smetanka (Portál životního prostředí hlavního města Prahy). portalzp.praha.eu [online]. [cit. 2020-04-21]. Dostupné online.
- ↑ ÚAZK - přehledka. archivnimapy.cuzk.cz [online]. [cit. 2020-04-21]. Dostupné online.
- ↑ BŘEZINOVÁ, Drahomíra; BUKOVANSKÁ, Marcela; DUDKOVÁ, Irena; RYBAŘÍK, Václav. Praha kamenná. Přírodní kameny v pražských stavbách a umělých dílech. Praha: Národní muzeum, 1996. 288 s. S. 27, 158.
- ↑ KURANDA, Miroslav, et al. Dějiny Hloubětína: Obvod Praha 9. 1. vyd. Praha: Obvodní národní výbor Praha 9, 1977. 133 s. S. 37–53.
- ↑ Les Lehovec a Čihadla (příloha) [online]. [cit. 2020-04-23]. Dostupné online.
- ↑ Lehovec a Čihadla | Pražská příroda. www.praha-priroda.cz [online]. [cit. 2020-04-21]. Dostupné online.