Přeskočit na obsah

Edmund Kaizl

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Edmund Kaizl
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1874 – 1889[1]
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1873 – 1880[2]
Stranická příslušnost
ČlenstvíČeský klub
(staročeši)
Narození20. února 1836
Cítoliby
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí14. dubna 1900
Karlín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma materKarlo-Ferdinandova univ.
CommonsEdmund Kaizl
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Edmund Kaizl, plným jménem Edmund Břetislav Kaizl (20. února 1836 Cítoliby – 14. dubna 1900 Karlín[3][4]), byl rakouský a český advokát a politik, v 70. a 80. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady. Kromě toho byl básníkem a překladatelem z angloamerické poezie.

Biografie

V roce 1854 absolvoval střední školu. Vystudoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, kde roku 1860 získal titul doktora práv. Od roku 1868 měl vlastní advokátní kancelář v Karlíně a od roku 1871 trvale zasedal v karlínském obecním zastupitelstvu, kde se angažoval hlavně ve školském odboru. Působil i literárně; překládal z francouzštiny a angličtiny a psal i básně a právnické spisy.[4]

V 70. letech 19. století se zapojil do zemské i celostátní politiky. V doplňovacích volbách roku 1874 byl zvolen na Český zemský sněm v kurii venkovských obcí (obvod Příbram – Dobříš).[5] V rámci tehdejší politiky české pasivní rezistence ale křeslo nepřevzal, byl pro absenci zbaven mandátu a následně manifestačně zvolen v doplňovacích volbách roku 1875,[6] doplňovacích volbách roku 1876[7] a doplňovacích volbách roku 1877.[8] Uspěl za svůj obvod i v řádných volbách roku 1878.[9] Mandát obhájil i ve volbách roku 1883.[10]

Zasedal také v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kam byl zvolen ve volbách do Říšské rady roku 1873 za kurii venkovských obcí, obvod Karlín, Brandýs, Jílové atd. Z politických důvodů (pasivní rezistence) se ovšem nedostavil do parlamentu, čímž byl jeho mandát i přes opakované zvolení prohlášen za zaniklý. Opětovně byl zvolen ve volbách do Říšské rady roku 1879, nyní za městskou kurii (obvod Litomyšl – Polička[4]). Rezignaci na mandát oznámil na schůzi 30. listopadu 1880.[11]

Patřil k staročeské straně (Národní strana).[4][12] Po volbách v roce 1879 se na Říšské radě připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci).[13]

Byl strýcem politika Josefa Kaizla.[4]

Literární činnost

Již od právnických studií otiskoval básně, překlady a cestopisné črty v časopise Lumír. Překládal z americké (Poe, Longfellow) a z anglické literatury (Burns, Byron). Jediným jeho knižně vydaným dílem je rozsáhlá báseň Křivoklát (Praha: Kateřina Jeřábková 1858), ve které, popisuje děje na hradě v době posledních Přemyslovů a Lucemburků. Psal také informativní stati o anglické a americké poezii.[14]

Odkazy

Reference

  1. ↑ V rámci politiky pasivní rezistence se v letech 1874-1878 na práci sněmu fakticky nepodílel.
  2. ↑ V rámci politiky pasivní rezistence se v letech 1873-1879 na práci Říšské rady fakticky nepodílel.
  3. ↑ Kaizl, Edmund Břetislav, 1836-1900 [online]. opac.nm.cz [cit. 2013-09-11]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. ↑ a b c d e Úmrtí. Národní listy. Duben 1900, roč. 40, čís. 105, s. 2. Dostupné online. 
  5. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1872skc/3/stenprot/001schuz/s001002.htm
  6. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1872skc/4/stenprot/002schuz/s002002.htm
  7. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1872skc/5/stenprot/001schuz/s001002.htm
  8. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1872skc/6/stenprot/003schuz/s003001.htm
  9. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1878skc/1/stenprot/001schuz/s001003.htm
  10. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/001schuz/s001002.htm
  11. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  12. ↑ Národní listy 18. 9. 1878, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5011270&picp=&it=0&s=djvu
  13. ↑ Salzburger Volksblatt, 21. 10. 1879, č. 126, s. 2.
  14. ↑ Lexikon české literatury 2/II. K-L. Praha_ Academia 1993. S. 613-614.

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Edmund_Kaizl&oldid=20245287“