Klášter Sankt Gallen

Klášter Sankt Gallen
	Světové dědictví UNESCO
Smluvní stát	Švýcarsko
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	ii, iv
Odkaz	268 (anglicky)
Oblast	Evropa a severní Amerika
Zařazení do seznamu
Zařazení	1983 (7. zasedání)

Knížecí opatství svatého Havla ; Fürstabtei Sankt Gallen
	Katedrála v opatství svatého Havla
Lokalita
Stát	Švýcarsko
Kraj	Sankt Gallen
Místo	St. Gallen
Souřadnice	47°25′23″ s. š., 9°22′38″ v. d.
Základní informace
Řád	Benediktini
Zakladatel	svatý Havel
Založení	719
Zrušení	1805 (1823 bula Ecclesias quae antiquitate papeže Pia VII.)
Představený	Pankraz Vorster (do roku 1805, poslední opat kláštera)
Znak
Odkazy
Web	www.stiftsbibliothek.ch
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Knížecí opatství svatého Havla (německy Fürstabtei Sankt Gallen) je benediktinské opatství ve městě St. Gallen ve Švýcarsku. Klášter byl pojmenován po svatém Havlovi, irském misionáři, který je tam pochován. Opatství patřilo po několik staletí k nejvýznamnějším střediskům církevní vzdělanosti ve středověké Evropě.

Dějiny

Na místě dnešního opatství založil již na počátku 7. století irský mnich svatý Havel (Gallus/Gallen) poustevnu. Karel Martel později jmenoval svatého Otmara ochráncem Havlových ostatků a ten zde snad v roce 719 založil opatství. Opatství bylo založeno v 8. století a po staletí patřilo k nejvýznamnějším klášterům Evropy.

Ve 13. století se klášter stal říšským opatstvím. Klášter byl zrušen roku 1805, definitivně pak bulou Ecclesias quae antiquitate papeže Pia VII. z roku 1823, dnes jeho území pokrývá diecéze Sankt Gallen. Hlavní chrám klášterního komplexu - katedrála svatého Havla a Otmara - je sídelní katedrálou diecéze Sankt Gallen. V roce 1983 bylo opatství zařazeno mezi památky světového dědictví UNESCO.

Klášterní knihovna

Zdejší klášterní knihovna obsahuje jednu z celosvětově největších středověkých sbírek. Švýcarskou národní památkou je „Plán ze Sankt Gallen“ z počátku 9. století, který zobrazuje plán ideálního areálu benediktinského kláštera.