Dragoman (Bulharsko)
| Dragoman Драгоман | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 42°55′18″ s. š., 22°55′47″ v. d. |
| Nadmořská výška | 703 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
| Stát |  Bulharsko |
| oblast | Sofijská |
| obština | Dragoman |
  Dragoman | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 34,5 km² |
| Počet obyvatel | 3 254 (2020[1]) |
| Hustota zalidnění | 94,4 obyv./km² |
| Etnické složení | Bulhaři |
| Náboženské složení | pravoslaví |
| Správa | |
| Telefonní předvolba | 07172 |
| PSČ | 2210 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dragoman (bulharsky Драгоман) je město ležící v západním Bulharsku, nedaleko hranic se Srbskem, v malé kotlině pod hřebenem Čepăn v západní Staré planině. Je správním střediskem stejnojmenné obštiny a má přes 3 tisíce obyvatel.
Historie
Nejstarší pozůstatky prvních obyvatel na území dnešního města jsou z neolitu. Tehdy tam existovala malá osada, ze které pocházejí nálezy různých pracovních nástrojů jako kamenných seker a kladiv. V 3. století př. n. l. zde žili Thrákové a nálezy jejich kultury jsou rozesety po okolí. Z oné doby pochází i svatyně na hoře Petrovski krǎst. Svatyně byla později používána Slovany, tak Prabulhary, a dokonce i během osmanské nadvlády.[2]
Po připojení Thrákie k Římské říši zde vznikla jedna správní oblasti sahající od Pirotu po Serdiku. Další vývoj zdejšího osídlení je spojen se silnici Via Diagonalis. Tato římská silnice byla zpevněna za císaře Claudia a byla lemována milníky, označujícími vzdálenosti mezi jednotlivými městy. Pro posádku střežicí cestu a blízký průsmyk postavili Římané v místě dnešního města cestovní stanici Meldia. V okolí se nalézají stopy z onoho období, a to zejména kameny s latinskými nápisy.[2]
Římská vláda se plynule změnila v byzantinskou, která trvala až do roku 809, kdy po dobytí Sofie získal zdejší území chán Krum. Hospodářský a politický vzestup druhého Bulharského státu se odrazil v duchovním a kulturním vývoji a v blízkém okolí vznikly ve 13. a 14. století tři kláštery a několik kostelů. Po dobytí Sofie Osmanskou říší na konci 14. století sídlo patrně nezaniklo a existovalo dále, což lze dovodit ze dvou osmanských zápisů ze 16. století. Původ jména se odvozuje z výrazu „dragomanin”, což znamená průvodce. V písemné formě se současný název objevuje poprvé v dokumentu z roku 1530 a podruhé v tureckém daňovém soupisu z roku 1576. V oblasti kolem Dragomanu se odehrávaly střety dvou rakousko-tureckých válek, a to v roce 1689 a potom v letech 1735-1745.[p 1] V 17. a 18. století se zde rozvinulo hajductví a působilo zde několik věhlasných velitelů. Bulharské národní obrození se zde projevilo především výstavbou církevních staveb a také klášterní školy.[2]
Dragoman se stal součástí Bulharského knížectví v roce 1878. Během srbsko-bulharské války zdejším průsmykem táhla v roce 1885 srbská armáda na Sofii a východně odtud proběhla bitva u Slivnice. Dragoman byl povýšen na město v roce 1969.
Obyvatelstvo
Ve městě žije 3 154 obyvatel a je zde trvale hlášeno 3 254 obyvatel.[1] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[3][p 2]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Časový údaj ze zdroje je patrně nesprávný. Nejspíš jde o sedmou rakousko-tureckou válku (1735–1739).
- ↑ Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.
Reference
- ↑ a b Тримесечни таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.09.2020 г. (по области, общини и населени места) [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2020-09-15 [cit. 2020-10-20]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ a b c Град Драгоман. Свети места [online]. [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (bulharsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dragoman na Wikimedia Commons
