Přeskočit na obsah

Pikovický tunel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(rozdíl) ← Starší revize | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější revize → (rozdíl)
Pikovický tunel
Základní informace
StátČeskoČesko Česko
Provozní délka50 m
Lokalizace
Souřadnice
Pikovický tunel
Pikovický tunel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pikovický tunel je železniční tunel č. 113 na katastrálním území Luka pod Medníkem na železniční trati Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš v km 25,048–25,098 mezi zastávkami Luka pod Medníkem a Petrov u Prahy.[1]

Roku 1882 České obchodní dráhy zprovoznily místní dráhu Nusle–Modřany převážně pro potřeby modřanského cukrovaru. Trať byla roku 1897 prodloužena do Dobříše, roku 1900 byla dostavěna odbočka do Jílového u Prahy, která se zde napojila na již existující trať z Čerčan.

V závěru druhé světové války byl tunel využíván jako podzemní továrna Omega I (krycí název Blaumeise III), kam byla přesunuta válečná výroba kompresorů k leteckým motorům Daimler-Benz. Po válce byl opět zprovozněn.[2][3][4]

Tunely na trati (Skochovický, Libřický, Davelský, Jarovský, Pikovický, Jílovský tunel I, Jílovský tunel II a Klínecký tunel) patří neodmyslitelně k romantice trati 210, běžně nazývané Posázavský Pacifik.

Geologie a geomorfologie

[editovat | editovat zdroj]

Tunel se nachází v geomorfologické oblasti Středočeská pahorkatina, celku Benešovská pahorkatina s podcelkem Dobříšská pahorkatina s okrskem Štěchovická pahorkatina.[5][6]

Geologické podloží v oblasti je tvořeno břidlicemi a drobami.[7]

Tunel leží v nadmořské výšce 260 m, je dlouhý 50 m.

Jednokolejný tunel je na trati Vrané nad Vltavou – Dobříš mezi zastávkami Luka pod Medníkem a Petrov u Prahy v údolí Sázavy.[8] Byl proražen roce 1881 v úbočí vrchu Zahrádka (412 m n. m.). Stavba trati, která byla zadána firmě Osvald Životský a J. Hrabě, byla dokončena na jaře 1900 a uvedena do provozu 1. května 1900.[9]

  1. Pikovický (tunel). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2020-11-19]. Dostupné online. 
  2. DŽURNÝ, Jakub. Tunely na trati 210. www.pacifikem.cz [online]. 2009 [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. 
  3. Posázavský Pacifik. www.muzeumjilove.cz [online]. [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. 
  4. NESNÍDAL, David. Továrny, tunel nebo stará benzinka: vydejte se po stopách industriálních památek. Deník.cz. 2017-06-15. Dostupné online [cit. 2020-11-19]. 
  5. Pikovice | OBEC HRADIŠTKO [online]. [cit. 2020-11-19]. Dostupné online. 
  6. Pikovický tunel. aopkcr.maps.arcgis.com [online]. [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. 
  7. DEMEK, Jaromír. Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. Dostupné online. S. 501. 
  8. Pikovický tunel. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-19]. Dostupné online. 
  9. BERKY, Miroslav. Posázavská dráha. Železničář [online]. [cit. 2020-11-19]. Roč. 1959, čís. 11. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]