Jarovský tunel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jarovský tunel
Osobní vlak z Prahy vedený lokomotivou 749.006 vjíždí od zastávky Jarov zbraslavským portálem do Jarovského tunelu.
Základní informace
Stát Česká republika
Místo Jarov (Dolní Břežany),
vrch Zvolská homole
Provozovatel SŽDC
1. portál vranský (cca 205 m n. m.)
2. portál zbraslavský (cca 205 m n. m.)
Provozní délka 393 m
Rozchod kolejí 1435 mm (normální rozchod)
Počet dopr. tubusů 1
Počet kolejí v tubusu 1 1
Maximální rychlost 50 km/h
Výstavba
Dodavatel stavební firma O. Životského
a J. Hraběte
Dodavatel stavební firma O. Životského
a J. Hraběte
Poslední průraz 7. října 1896
Délka tubusu 1 393 m
Lokalizace
Souřadnice
Jarovský tunel
Jarovský tunel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jarovský tunel je jednokolejný železniční tunel o délce 393 metrů, který se nachází na regionální trati č. 210 Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany / Dobříš v traťovém úseku mezi železničními stanicemi Praha-Zbraslav a Vrané nad Vltavou v těsné blízkosti osady Jarov a příslušné stejnojmenné železniční zastávky. Tunel leží v kilometrické poloze km 33,235 – 33,625 dobříšské kilometráže, v katastrálním území Zvole u Prahy. Tunel prochází v levotočivém (ve směru do Vraného nad Vltavou) oblouku úbočím vrchu Zvolská homole. Jde o nejdelší tunel na celé železniční trati 210.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Pohled od konce zastávky Jarov přes přejezd na zbraslavský portál tunelu.
Pohled směrem od Vraného na svah Zvolské homole, kterým prochází tunel. Vranský portál tunelu je skryt v zeleni u skály v pravé části obrázku.

Jarovský tunel byl postaven jako součást stavby železniční tratě z Prahy do Vraného nad Vltavou a Čerčan s odbočkou do Dobříše, konkrétně jako součást stavby úseku ModřanyVranéDobříš, započaté roku 1895 a provedené stavební firmou Ing. Osvalda Životského a Ing. J. Hraběte. Tunel byl proražen 7. října 1896; do provozu byl i s celým úsekem předán 22. září 1897.

Délka tunelu činí 393 metrů a je postaven v levotočivém (ve směru od Prahy do Vraného) oblouku. Tunel je veden v úbočí vrchu Zvolská homole, pod jeho velmi strmým skalnatým západním až severozápadním svahem. Důvodem stavby tunelu byl právě tento svah tohoto vrchu, neboť společně se skalnatým severním ostrohem vybíhá a spadá těsně k pravému břehu řeky Vltavy, takže trať nemohla být vedena podél jejího břehu, jak tomu zpravidla je v jiných částech trati. Tunel je vyražen v dosti homogenní a pevné hornině tvořené svrchně proterozoickými usazeninami, zejména prachovci a jílovci. Tunel je zevnitř vyzděn pouze na koncích v blízkosti portálů, jinak je ponechán ve skalním výrubu bez ostění. Oba portály, vranský i zbraslavský, jsou kamenné. Ze zbraslavského portálu vystupuje trať v oblouku na bezprostředně přilehlý krátký mostek přes potok v Jarovském údolí, hned za ním následuje přejezd a zastávka Jarov. Vně vranského portálu přechází oblouk v krátký úsek přímé tratě, nedaleko tohoto portálu byla do roku 2012 umístěna umístěna mechanická, od uvedeného roku světelná předvěst vjezdového návěstidla stanice Vrané nad Vltavou.

Z důvodu špatného stavu zejm. vranského portálu byla zhruba od roku 2000 skrze celý tunel zavedena rychlost 10 km/h. Tento stav trval až do roku 2007, kdy byla během nepřetržité výluky v měsících listopadu a prosinci společností Subterra a.s. provedena rekonstrukce celého tunelu, po níž v něm byla opět zavedena traťová rychlost 50 km/h.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]