Přeskočit na obsah

Helmut Baierl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Helmut Baierl
Rodné jménoHelmut Johannes Baierl
Narození23. prosince 1926
Rumburk
Úmrtí12. září 2005 (ve věku 78 let)
Berlín
Povoláníscenárista, spisovatel, dramatik, překladatel a slavista
OceněníGoethe-Preis der Stadt Berlin (1979)
Stříbrný vlastenecký záslužný řád
Národní cena Německé demokratické republiky
Johannes-R.-Becher-Medaille
Politická příslušnostNárodně socialistická německá dělnická strana
Jednotná socialistická strana Německa
Liberálnědemokratická strana Německa
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Helmut Baierl (23. prosince 1926, Rumburk, Československo19. září 2005, Berlín, Německo) byl německý spisovatel a viceprezident Akademie umění NDR.

Biografie

Helmut Johannes Baierl se narodil 23. prosince 1926 v severočeském Rumburku v rodině gymnaziálního učitele. Jako osmnáctiletý vstoupil v roce 1944 do NSDAP.[1] Po vysídlení do NDR pracoval v zemědělství a učil ruštinu. V letech 19451947 byl členem Liberálně demokratické strany Německa, v období 1947–1989 pak Sjednocené socialistické strany Německa. V letech 19551957 vystudoval slavistiku na Univerzitě v Halle, po té se stal docentem pro lidovýchovu. Po dalším studiu na lipském Institutu pro literaturu byl – od roku 1959 – hlavním lektorem Hofmeisterova nakladatelství a od roku 1967 potom autorem i dramaturgem Berliner Ensemble, kde působil rovněž jako přidělený stranický tajemník. Již od roku 1967 byl Baierl spisovatelem na volné noze, stále se však politicky angažoval, ať už jako kandidát a člen stranického vedení Berlínského okresu, nebo jako sekretář a později viceprezident Akademie umění NDR. Od roku 1968 byl veden jako tajný spolupracovník Stasi pod krycím jménem "Flinz".[2] Zemřel v Berlíně 12. září 2005.

Dílo

Helmut Baierl byl jedním z nejvýznamnějších dramatiků NDR, kteří tak či onak vycházeli z tvorby Bertolta Brechta. Jeho dílo je zcela poplatné doktríně socialistického realismu, pro Baierla je však typické, že se snaží dát socialistické všednodennosti úsměvavou podobu.[3]

  • Gladiolen, ein Tintenfass und eine bunte Kuh, 1953
  • Ein Wegweiser, 1953
  • Die Feststellung, 1958
  • Frau Flinz, 1961 (Český překlad: Kurážná matka Flincová : komedie o 3 dějstvích s prologem a epilogem, 1962)
  • Die Feststellung, 1961
  • Der rote Veit, 1962
  • Fünf Geschichten vom Dreizehnten, 1963
  • H. Baierl, M. Wekwerth Frau Flinz, 1965
  • Johanna von Döbeln, 1969
  • Der lange Weg zu Lenin, 1970
  • Die Lachtaube, UA 1974 (Český překlad: Hrdlička : veselohra, 1976)
  • Die Köpfe oder das noch kleinere Organon, 1974
  • Gereimte Reden (Agitační lyrika), 1976
  • Kirschenpflücken: Komödie, 1980 (Český překlad: Čas třešní : komedie, 1981)
  • Leo und Rosa, 1982
  • Das zweite Leben des F.G.W.Platow, 1983
  • Polly erzählt. Jugenderinnerungen eines Großstadthundes., 1986, ISBN 3-7684-3604-7

Odkazy

Reference

Literatura

  • BARNER, Wilfried et al. Geschichte der deutschen Literatur von 1945 bis zur Gegenwart. 2., aktualisierte und erw. Aufl. München: C.H. Beck, 2006. xxix, 1295 s. Geschichte der deutschen Literatur von den Anfängen bis zur Gegenwart; Bd. 12., s. 335-337.
  • MÜLLER-ENBERGS, Helmut, ed. et al. Wer war wer in der DDR?: ein Lexikon ostdeutscher Biographien. 5., aktualisierte und erw. Neuausg. Berlin: Links, 2010, Bd. 1. Heslo Baierl, Helmut.

Externí odkazy