Gloria Macapagal-Arroyová

Gloria Macapagal-Arroyová
Gloria Macapagal-Arroyová
14. prezidentka Filipín
	Ve funkci:; 20. ledna 2001 – 30. června 2010
Předchůdce	Joseph Estrada
Nástupce	Noynoy Aquino
Stranická příslušnost
Členství	Laban ng Demokratikong Pilipino (před 1998); Kabalikat ng Malayang Pilipino (1997–2009); Lakas-CMD (1998–2009); Lakas Kampi CMD (od 2009)
Rodné jméno	Maria Gloria Macaraeg Macapagal
Narození	5. dubna 1947 (77 let); San Juan, Filipíny
Národnost	Kapampangan people
Choť	Jose Miguel Arroyo (od 1968)
Rodiče	Diosdado Macapagal a Eva Macapagal
Děti	Mikey Arroyo; Diosdado Macapagal–Arroyo; Evangelina Lourdes Arroyo-Bernas
Alma mater	Edmund A. Walsh School of Foreign Service; Assumption College; Ateneo de Manila University; Filipínská univerzita
Profese	ekonomka, politička a vysokoškolská učitelka
Náboženství	katolická církev
Ocenění	honorary doctor of the Tsinghua University (2001); řetěz Řádu Isabely Katolické (2007); velkostuha Řádu chryzantémy; Řád rumunské hvězdy; Pro Ecclesia et Pontifice
Podpis
Webová stránka	www.macapagal.com/gma
Commons	Gloria Macapagal-Arroyo
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gloria Macapagal-Arroyo (* 5. dubna 1947, San Juan, Filipíny) je filipínská politička, v letech 2001–2010 vykonávající funkci prezidentky země. Její rodné jméno znělo Gloria Macaraeg Macapagalová, otec Diosdado Macapagal byl v pořadí devátým filipínským prezidentem.

Život

Gloria studovala dva roky na Georgetown University ve Washingtonu a pokračovala ve studiích ve své vlasti, kde získala titul doktora hospodářských věd na Filipínské univerzitě. V roce 1968 se provdala za Joseho Miguela Arroya, s nímž má tři děti.

Působila zprvu jako asistentka na ministerstvu průmyslu a obchodu, později – v roce 1992 – se stala senátorkou. V roce 1998 si ji nový prezident Joseph Estrada vybral za viceprezidentku a tuto funkci zastávala až do zbavení Estrady moci v roce 2001. Poté převzala funkci prezidentky ostrovního státu. Byla jí vytýkána korupce a volební manipulace (zejména při prezidentských volbách 2004). V roce 2006 přečkala pokus o státní převrat.

Vyznamenání

velkokříž s řetězem Řádu rumunské hvězdy – Rumunsko, 4. února 2002^[1]
velkostuha Řádu chryzantémy – Japonsko, 3. prosince 2002
Pro Ecclesia et Pontifice – Vatikán, 5. června 2007
velkokříž Řádu nezávislosti – Rovníková Guinea, 26. června 2007^[2]
velkokříž s řetězem Řádu Isabely Katolické – Španělsko, 30. listopadu 2007^[3]
velkokříž Řádu za zásluhy Duarta, Sáncheze a Melly – Dominikánská republika, 2011^[4]
Královský rodinný řádu Bruneje I. třídy – Brunej

Odkazy

Reference

↑ DECRET nr. 123 din 4 februarie 2002 privind conferirea Ordinului national Steaua Romaniei, in grad de Colan. www.monitoruljuridic.ro [online]. [cit. 2019-09-21]. Dostupné online.
↑ Arroyo arrives in Equatorial Guinea for 12-hour visit Dostupné online
↑ Otras disposiciones. Boletín Oficial del Estado. 1. prosince 2007, čís. 288, s. 49782. Dostupné online.
↑ Presidente Fernández condecora a ex presidenta de Filipinas, Gloria Macapagal Arroyo - Presidencia de la República. web.archive.org [online]. 2012-03-11 [cit. 2019-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Gloria Macapagal-Arroyová na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] DECRET nr. 123 din 4 februarie 2002 privind conferirea Ordinului national Steaua Romaniei, in grad de Colan. www.monitoruljuridic.ro [online]. [cit. 2019-09-21]. Dostupné online.

[2] Arroyo arrives in Equatorial Guinea for 12-hour visit Dostupné online

[3] Otras disposiciones. Boletín Oficial del Estado. 1. prosince 2007, čís. 288, s. 49782. Dostupné online.

[4] Presidente Fernández condecora a ex presidenta de Filipinas, Gloria Macapagal Arroyo - Presidencia de la República. web.archive.org [online]. 2012-03-11 [cit. 2019-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.

[1]

[2]

[3]

[4]

Prezidenti Filipín

Emilio Aguinaldo (1899–1901) • Manuel Quezon (1935–1944) • José P. Laurel (1943–1945) • Sergio Osmeña (1944–1946) • Manuel Roxas (1946–1948) • Eldipio Qirino (1948–1953) • Ramon Magsaysay (1953–1957) • Carlos P. Garcia (1957–1961) • Diosdado Macapagal (1961–1965) • Ferdinand Marcos (1965–1986) • Corazon Aquinová (1986–1992) • Fidel V. Ramos (1992–1998) • Joseph Estrada (1998–2001) • Gloria Macapagal-Arroyová (2001–2010) • Noynoy Aquino (2010–2016) • Rodrigo Duterte (2016–2022) • Bongbong Marcos (od 2022)