Třída Albatros (typ 143)
| Třída Albatros / Typ 143 | |
|---|---|
 Čluny třídy Albatros | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Německé námořnictvo Tuniské námořnictvo Ghanské námořnictvo |
| Typ | raketový člun |
| Lodě | 10 |
| Osud | aktivní (2016) |
| Předchůdce | třída Tiger |
| Nástupce | třída Gepard |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 380 t (standardní) 398 t (plný) |
| Délka | 57,6 m |
| Šířka | 7,8 m |
| Ponor | 2,5 m |
| Pohon | 4 diesely MTU |
| Rychlost | 38 uzlů |
| Posádka | 40 |
| Výzbroj | 2× 76mm kanón OTO Melara (2×1) 4× MM.38 Exocet (4×1) 2× 533mm torpédomet (2×1) |
Třída Albatros (typ 143) je třída raketových člunů postavených pro německé námořnictvo. Postaveno bylo celkem 10 jednotek této třídy. Německé námořnictvo všechny čluny vyřadilo v průběhu let 2004–2005. Šest jednotek poté získalo Tunisko a další dvě Ghana.
Stavba
Postaveno bylo celkem 10 jednotek této třídy, pojmenovaných Albatros, Bussard, Falke, Geier, Sperber, Greif, Kormoran, Seadler, Kondor a Habicht. Do služby byly zařazeny v letech 1976–1977.
Jednotky třídy Albatros:[1]
| Jméno | Spuštěna | Dodání | Status |
|---|---|---|---|
| Albatros (P6111) | 1. listopadu 1976 | Od roku 2012 provozován ghanským námořnictvem jako Naa Gbewaa (P 39), aktivní.[2][3] | |
| Geier (P6112) | 1974 | 2. června 1976 | Provozován tuniským námořnictvem jako Himilcon (507), aktivní. |
| Falke (P6113) | 13. dubna 1976 | Vyřazen. | |
| Bussard (P6114) | 14. srpna 1976 | Od roku 2012 provozován ghanským námořnictvem jako Yaa Asantewaa (P 38), aktivní.[3] | |
| Sperber (P6115) | 1974 | 27. září 1976 | Provozován tuniským námořnictvem jako Hamilcar (506), aktivní. |
| Greif (P6116) | 1975 | 25. listopadu 1976 | Provozován tuniským námořnictvem jako Hannon (505), aktivní. |
| Kondor (P6117) | 17. prosince 1976 | Vyřazen. | |
| Seadler (P6118) | 1975 | 28. března 1977 | Provozován tuniským námořnictvem jako Hannibal (508), aktivní. |
| Habicht (P6119) | 1975 | 23. prosince 1977 | Provozován tuniským námořnictvem jako Hasdrubal (509), aktivní. |
| Kormoran (P6120) | 1976 | 29. července 1977 | Provozován tuniským námořnictvem jako Giscon (510), aktivní. |
Konstrukce
.jpg)
Hlavňovou výzbroj člunů po dokončení tvořily dva 76mm kanóny OTO Melara, umístěné ve dvou dělových věžích (jedna na přídi a druhá na zádi). K boji proti válečným lodím čluny nesly čtyři kontejnery obsahující francouzské protilodní střely MM.38 Exocet s dosahem 42 km. Další výzbroj představovaly dva 533mm torpédomety. Použitý systém řízení palby umožňoval boj proti čtyřem cílům najednou.[4] Pohonný systém tvoří čtyři diesely MTU, roztáčející čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahuje 38 uzlů.
Zahraniční uživatelé
- Ghanské námořnictvo – roku 2012 získalo dvě jednotky Naa Gbewaa (ex Albatros) a Yaa Asantewaa (ex Bussard), které před dodáním prošly generálkou. Výzbroj byla redukována a plavidla slouží jako hlídkové čluny. Jsou označovány jako třída Warrior.[2][3]
- Tuniské námořnictvo – získalo celkem šest jednotek. Předány byly bezprostředně po vyřazení (tzv. hot transfer). Tunisko stál každý kus, včetně náhradních dílů, výcviku posádek a přepravy, průměrně 5 milionů dolarů.[2] Slouží jako raketové čluny.[1]
Reference
- ↑ a b Class Type 143 Patrol Boat [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-22. (anglicky)
- ↑ a b c Obangame Express 2015 - das Manöver [online]. Deutsche Marine [cit. 2016-05-09]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c Ghana – Übernahme von zwei gebrauchten Schnellbooten der Deutschen Marine [online]. Globaldefence.net [cit. 2016-05-09]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Type 143 Albatros Speedboat [online]. Globalsecurity.org [cit. 2016-05-09]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Albatros na Wikimedia Commons
