2S7 Pion

2S7 Pion
Typ vozidla	samohybné dělo
Země původu	Sovětský svaz Sovětský svaz
Historie
Období výroby	1975 – 1990
Ve službě	1976 – dosud
Základní charakteristika
Posádka	7
Délka	13,1 m
Šířka	3,4 m
Výška	3 m
Hmotnost	46,5 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování	max 10 mm
Hlavní zbraň	1 × kanón 2A44 ráže 203,2 mm
Pohon a pohyb
Motor	vznětový přeplňovaný vidlicový dvanáctiválec V-46-I
Síla motoru	840 hp
Odpružení	torzní tyče
Max. rychlost	50 km/h
Dojezd	675 km
Některá data mohou pocházet z datové položky.

2S7 Pion (rusky: 2С7 Пион, česky: pivoňka) je sovětské, resp. ruské samohybné dělo ráže 203,2 mm z poloviny 70. let 20. století, osazené na podvozku vycházejícím z tanku T-80. Dělo je vybaveno automatickým nabíjecím zařízením, nabíjí při všech úhlech náměru, rychlost střelby činí až 2 rány za minutu. Dostřel se speciálními raketovými náboji dosahoval 50 až 60 km, při použití běžné munice 37,5 km.

Původně šlo o tajnou zbraň, jejímž cílem bylo ničit dělostřelecká stanoviště, způsobovat škody a zmatek na shromaždištích, ničit opevnění a živou sílu protivníka. Možné bylo i střílet náboje s jadernou hlavicí.

Poprvé byl u sovětské armády identifikován v roce 1975, a tak byl NATO nazýván M-1975 (označení M-1975 také obdržel 2S4 Tulpan).

Uživatelé

Současní uživatelé

• Bělorusko, Rusko, Ázerbájdžán, Uzbekistán, Ukrajina, Gruzie, Angola (získány v roce 2000 z ČR), [[]], KLDR

Bývalí uživatelé

• Československo, Sovětský svaz, Polsko

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2S7 Pion na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 2S7 Pion na Wikimedia Commons
• Sovětské pivoňky chrlily granáty a oheň Archivováno 19. 11. 2015 na Wayback Machine.

Autoritní data	NKC: ph898068