100mm protiletadlový kanón typu 98

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
100mm/65 protiletadlový kanón typu 98
六五口径九八式一〇糎高角砲
65-kókei 98-šiki 10-senči kókaku hó
Boční pohled na zadní dvouhlavňovou věž Model A se dvěma 100mm kanóny typu 98 hlavní dělostřelecké výzbroje torpédoborce Harucuki v námořním arzenálu Maizuru
Boční pohled na zadní dvouhlavňovou věž Model A se dvěma 100mm kanóny typu 98 hlavní dělostřelecké výzbroje torpédoborce Harucuki v námořním arzenálu Maizuru
Typ Lodní a protiletadlový kanón
Místo původu Japonsko Japonské císařství
Historie služby
Ve službě IJN19421945
ROCN19451956[1]
Používána Japonské císařské námořnictvo
Námořnictvo Čínské republiky[1]
Války Druhá světová válka
Historie výroby
Konstruktér Čijokiči Hada[2]
Navrženo 1938
Výrobce Kure (kanóny) a Sasebo (lafetace)[2]
Výroba 19421945
Počet vyrobených kusů 169[3]
Varianty Model Typ 1
Model Typ 12
Základní údaje
Hmotnost 3 053 kg samotné dělo[3]
34 500 kg dvouhlavňová dělová věž[3]
Délka 6730 mm celkem[3]
Délka hlavně 6500 mm hlaveň[3]
Obsluha 11 mužů u dvoudělové věže[3]
Typ náboje jednotný
111,8 cm délka celkem
41 cm délka granátu
28 kg hmotnost celkem
13 kg hmotnost granátu[3]
Ráže 100 mm
Závěr horizontální klínový[4]
Zpětný ráz 41 cm minimální
49 cm normální
50 cm maximální[3]
Elevace -10° až +90°
Kadence 15–21 ran/min[3]
Úsťová rychlost 1000 m/s[3]
Maximální dostřel 19 500 m[3]

100mm protiletadlový kanón typu 98 byl japonský víceúčelový kanón s hlavní délky 65 ráží z druhé světové války. Existoval ve dvou provedeních jako Model Typ 1 a Model Typ 12, která se lišila provedením hlavně.[3] V dvouhlavňovém uspořádání jej nesly torpédoborce třídy Akizuki (4 věže hlavní baterie), letadlová loď Taihó (6 věží) a lehký křižník Ójodo (4 věže sekundární baterie). Rovněž plánovaný (ale nerealizovaný) projekt bitevního křižníku projektu B-65 měl nést osm dvouhlavňových věží.[3][5] Koncem války se též montoval do palpostů na pobřeží kvůli očekávané invazi.[3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Lafetace[editovat | editovat zdroj]

Na lodích japonského císařského námořnictva se 100mm kanón typu 98 používal v dvouhlavňových elektro-hydraulických věžích Model A na třídě Akizuki a Model A-1 na Taihó a Ójodo.[6] Osy obou děl byly od sebe vzdáleny 66 cm a hlavně měly náměr v rozsahu -10° až +90°. Zbraň bylo možno nabíjet při libovolné elevaci, což bylo důležité zejména při protiletadlové palbě.[3]

Systém řízení palby[editovat | editovat zdroj]

Japonské lodě používaly k řízení palby 100mm kanónů typu 98 metodu centrálního řízení palby „sleduj zaměřovač“ (cuibi haššin, follow the pointer)[7] založenou na systému řízení protiletadlové palby typu 94 (94式高射装置 94-šiki kóša sóči)[8] – viz systém řízení palby 127mm kanónů typu 89.

Pokud nebylo možné (např. z důvodu poškození) použít centrální řízení palby, mohly být kanóny zaměřovány pomocí optického zaměřovače kombinovaného s balistickým počítačem, který vycházel z francouzského zaměřovače „L.P.R.“ (t.j. Le Prieur), a který se nacházel přímo v dělové věži. Tento lokální zaměřovač byl ale relativně složitý na výrobu, proto byly koncem války kanóny vybavovány jednoduššími lokálními zaměřovači.[9]

Hodnocení[editovat | editovat zdroj]

100mm kanón typu 98 je považován za nejlepší japonský protiletadlový kanón za druhé světové války. Jeho nevýhodou byla krátká životnost hlavně: 350 až 400 výstřelů.[3] Pro srovnání: japonský 127mm protiletadlový kanón typu 89 měl životnost hlavně až 1500 výstřelů a německý 10,5 cm/65 SK C/33 až 2950.[10] Příčinou byla vyšší úsťová rychlost a větší kadence, než u zmiňovaných dvou konkurentů.[3]

Druhou nevýhodou bylo, že Japonci až do konce války nedokázali nasadit radarem zaměřovaný systém řízení palby, takže zaměřování protiletadlových děl se provádělo jenom pomocí optického zaměřovače.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b 丹陽. 中國軍艦史月刊 Tan-jang [online]. Čung-kuo ťün-ťien š' jüe kchan (Chinese Warships History Monthly), [cit. 2013-10-22]. Dostupné online. (čínsky) 
  2. a b Reports of the U. S. Naval Technical Mission to Japan 1945 – 1946: 0-47(N)-1 Japanese Naval Guns and Mounts-Article 1, Mounts Under 18”. Washington, D. C. : U.S. Naval History Division, 1974. Dostupné online. S. 23. (anglicky)  
  3. a b c d e f g h i j k l m n o p q DIGIULIAN, Tony. Japanese 10 cm/65 (3.9") Type 98 [online]. navweaps.com, rev. 2007-08-26, [cit. 2009-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. 0-47(N)-1, str. 21
  5. History of the B64/65 Project
  6. LOW, Joseph E.. Guns - 3.9 inch (10 cm) 65 cal type 98 (1938) [online]. REV. 2005-12-18, [cit. 2009-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. 0-47(N)-1, str. 17
  8. LACROIX, Eric; WELLS II, Linton. Japanese Cruisers of the Pacific War. Annapolis, Maryland : Naval Institute Press, 1997. ISBN 0-87021-311-3. S. 239 až 242 a 631. (anglicky)  
  9. 0-47(N)-1, str. 52
  10. a b ОРЕЛ, А. В.. Артиллерийское вооружение. МОРСКАЯ КОЛЛЕКЦИЯ: Эсминцы типа «Акицуки». 2001, čís. 5. Dostupné online [cit. 2009-02-03]. (rusky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • DIGIULIAN, Tony. Japan 10 cm/65 (3.9") Type 98 [online]. navweaps.com, rev. 2016-09-25, [cit. 2017-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Japanese Naval Ordnance: 3.9"/65 caliber [online]. combinedfleet.com, [cit. 2017-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  • LOW, Joseph E.. Guns - 3.9 inch (10 cm) 65 cal type 98 (1938) [online]. REV. 2005-12-18, [cit. 2009-02-03]. Dostupné online. (anglicky)