Přeskočit na obsah

Železniční trať Kraljevo – Kosovo Polje

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Železniční most přes řeku Ibar.
Vlak v Kosovské Mitrovici.
Vlak v Kosovské Mitrovici.

Železniční trať Kraljevo–Kosovo Polje (srbsky Железничка пруга Краљево–Косово Поље/Železnička pruga Kraljevo–Kosovo Polje, albánsky Hekurudha Fushë Kosovë–Kralevë) spojuje Srbsko s Kosovem. Známá je také pod názvem Ibarská dráha (srbsky Ibarska pruga/Ibarska pruga) podle řeky Ibar, jehož údolím ve značné části své délky vede. Trať je v současné době jediná, která technicky zajišťuje železniční spojení centrálního Srbska s Kosovem, vzhledem k tomu, že v blízkosti města Podujevo byl po roce 1999 zničen železniční tunel, spojující Kosovo s územím Srbska. Na trati je provozována osobní doprava pouze na srbské části a na území Kosova pouze do stanice Kosovska Mitrovica.[1] Trať je neelektrifikovaná a jednokolejná.

Již za dob existence Osmanské říše byla vybudováno železniční spojení na území Kosova, které bylo vedeno Kačanickou soutěskou (trať. Železniční trať Kosovo Polje–Skopje). Zprovozněna byla v roce 1874 a vedla původně do Kosovské Mitrovice.[2] Po vzniku jugoslávského království však vyvstala potřeba zajištění dopravního spojení do Kosova přímo z Bělehradu. Rovněž vznikla i druhá trať ze Srbska na území dnešní Severní Makedonie.

Stavební práce na trati probíhaly na přelomu 20. a 30. let 20. století. Náročnost výstavby byla definována především hlubokým údolím řeky Ibar, kudy trať vede z Kraljeva dále na jih až do města Kosovska Mitrovica. Bylo nezbytné vyrazit řadu tunelů a vybudovat nemalý počet mostů přes řeku. Z Kosovské Mitrovice dále na jih až k Prištině již trať vedla rovinatou krajinou v blízkosti řeky Sitnica. Do provozu byla dána trať v roce 1931.[3]

Provoz na trati na území Kosova byl v souvislosti s válkou v Kosovu přerušen, v roce 2008 byl obnoven provoz do stanice Zvečan[4], po roce 2013 bylo obnoveno spojení do stanice Kosovska Mitrovica. V lednu 2017 měl být na této trase nasazen do provozu osobní vlak 812 ŽS s nápisy „Kosovo je Srbsko“, vlak však vyvolal diplomatický skandál a nakonec na území Kosova nevstoupil.[5]

Výhledově se uvažuje o obnovení spojení po celé délce trasy.[6]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Anton Melik: Razvoj železnic na ozemlju Jugoslavije (slovinsky)