Motorový vůz 812 (ŽS)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Motorový vůz č. 812 v železniční stanici Horgoš
Motorový vůz č. 812 ve stanici Kanjiža

Motorový vůz 812 srbských železnic (původně jugoslávských železnic) bývá nasazován na lokální železniční tratě na území Srbska. Výrobcem motorového vozu byly společnosti DUEWAG/GOŠA. Značen je jako ŽS 812.

Na začátku 50. let 20. století padlo v Jugoslávských železnicích rozhodnutí o dovozu velkého počtu motorových vozů, které by mohly být nasazeny na lokální tratě po celé zemi. Nakonec byl vybrán model Uerdinger Schienenbus VT 95, vyráběný tehdy v Západním Německu. První vozy byly dodány na území Jugoslávie v roce 1955 a do roku 1959 jich sloužilo již 40. Technicky byly na mnohem vyšší úrovni než předchozí soupravy (především do té doby nasazované parní vlaky) a jugoslávský stát se rozhodl v roce 1959 zakoupit v Německu licenci pro výrobu vlaků. Od toho roku tak byly motorové vozy vyráběny továrnou GOŠA ve Smederevské Palance. Jednalo se o první motorové vozy vyráběné na jugoslávském území. Zatímco ty dovezené ze Západního Německa byly červené barvy, jugoslávský výrobce je dodával v barvě stříbrné. Odtud lidová přezdívka Stříbrný šíp (srbsky Srebrna strela). Později se však spíše uplatnil název německý, a to šinobus. Vozy dosahovaly rychlosti až 90 km/h. Motoráčky byly provozovány v dvouvozových soupravách.

Výroba těchto motorových vozů probíhala až do roku 1969.

Po rozpadu Jugoslávie v roce 1991 se staly operátory těchto šinobusů dopravci v nástupnických státech, slovinské, chorvatské a srbské železnice. Zatímco Slovinci a Chorvaté je vyřadily, v Srbsku je jejich nahrazení novějšími vozy ruské výroby[1] stále probíhající proces. Kromě toho byly také na konci 90. let pořízeny motorové vozy ze Španělska, které pomohly částečně omladit vozový park.

Na začátku 90. let bylo na území Vojvodiny, kde je na srbské poměry relativně hustá železniční síť provozováno celkem 70 šinobusů, které denně převezly 20 000 cestujících.[2]

V současné době je nicméně počet šinobusů, které jsou schopné provozu však již velmi malý (méně než 10) a jejich vyřazení z provozu lze očekávat v dohledné době.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Článek na portálu rtv.rs (srbsky)
  2. [ Článek na portálu Slobodna Vojvodina (srbsky). www.slobodnavojvodina.com [online]. [cit. 2014-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-05-29.  Článek na portálu Slobodna Vojvodina (srbsky)]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]