Přeskočit na obsah

Černobyl (seriál, 2019)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Černobyl
České logo seriálu Černobyl
České logo seriálu Černobyl
Základní informace
Původní názevChernobyl
Žánrhistorické drama
PředlohaModlitba za Černobyl. Kronika budoucnosti.
NámětCraig Mazin
ScénářCraig Mazin
RežieJohan Renck
HrajíJared Harris
Stellan Skarsgård
Emily Watsonová
Jessie Buckley
Adam Nagaitis
Paul Ritter
Sam Troughton
Robert Emms
Adam Lundgren
Karl Davies
… více na Wikidatech
Země původuSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Jazykangličtina
Počet řad1
Počet dílů5
Produkce a štáb
Výkonný
producent		Carolyn Strauss
Jane Featherstone
ProducentSanne Wohlenberg
KameraJakob Ihre
HudbaHildur Guðnadóttirová
StřihJinx Godfrey
Produkční
společnost		HBO Entertainment
Sky
Sister
The Mighty Mint
Word Games
Premiérové vysílání
StaniceHBO a Sky Atlantic
Formát obrazu2:1
Vysíláno6. května 2019 – 3. června 2019
Černobyl na ČSFD, Kinoboxu, SZ, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Černobyl (v anglickém originále Chernobyl) je dramatický televizní seriál z roku 2019. Vznikl v koprodukci americké HBO a britské Sky,[1] premiérově byl uveden 6. května 2019.[2] Jedná se o pětidílnou minisérii, která pojednává o havárii černobylské jaderné elektrárny v noci z 25. na 26. dubna 1986 u ukrajinského města Pripjať.[3]

Scenáristou a tvůrcem seriálu je Craig Mazin, který dosud psal spíše středně úspěšné hollywoodské filmové komedie.[4] Režie se ujal Johan Renck, režisér seriálů Vikingové či Živí mrtví.[2] Sovětského místopředsedu vlády Borise Ščerbinu, jenž vedl vládní komisi zjišťující okolnosti havárie, ztvárnil švédský herec Stellan Skarsgård. Roli fiktivní běloruské jaderné fyzičky Uljany Chomjukové hrála britská herečka Emily Watsonová.[1] Fyzika Valerije Legasova, který byl pověřenen vedením vyšetřování a dva roky nato spáchal sebevraždu,[5] představoval Brit Jared Harris. Hudbu složila islandská experimentální hudebnice Hildur Guðnadóttir ve spolupráci se zesnulým Jóhannem Jóhannssonem.[4]

Děj

[editovat | editovat zdroj]

Seriál začíná scénou z 26. dubna 1988[6][7] s jaderným fyzikem Valerijem Legasovem nahrávajícím svoji zpověď o havárii. Tu pak odnáší do tajné skrýše, kam ji ukládá nepozorován, ač ho sledují agenti. Následně si doma bere život oběšením. Seriál se poté vrací na začátek do 26. dubna 1986 v 1.23:45 hodin do černobylské elektrárny, aby vysvětlil, co k tomu Legasova dovedlo. V ten moment dochází k explozi reaktoru číslo 4. Vedoucí operátorů Anatolij Ďatlov si odmítá explozi reaktoru připustit a stále mluví jen o vybuchlé chladicí nádrži. Seriál zachycuje i skutečný příběh mladého řadového hasiče Vasilije Ignatěnka a jeho manželky Ljudmily jako svědectví, jak vnímali událost obyčejní lidé. Evakuace města Pripjať začíná až 36 hodin po výbuchu.[3]

V druhém díle se do popředí příběhu dostává místopředseda sovětské rady ministrů za energetiku Boris Ščerbina a také běloruská jaderná fyzička Uljana Chomjuková. (Její postava je ovšem výjimečně smyšlená a spíše zastupuje souhrnně všechny sovětské vědce, kteří se snažili, aby vyšla pravda najevo.) Ve třetím díle Chomjuková vyslýchá umírající operátory v moskevské nemocnici, aby zjistila, co se stalo. V druhém díle pak přichází scéna, kdy se přihlásí operátoři Alexej Anaňenko, Valerij Bespalov a Boris Baranov, aby vstoupili pod reaktor přečerpat vodu a zachránili tím elektrárnu před další, ještě katastrofičtější explozí, i když to pro ně má znamenat jistou smrt.[3] (Ve skutečnosti všichni tři potápěči svůj hrdinský čin přežili[8] a dva z nich byli ještě v době uvedení seriálu naživu, pouze Baranov zemřel v roce 2015 na zástavu srdce.[9])

V třetím díle je vykresleno značné utrpení při umírání ozářených v moskevské nemocnici a věrně je zachycen průběh působení nemoci na tělo. Na konci dílu jsou radioaktivní těla mrtvých složitě pohřbena. V díle se objevují horníci z Tuly, kteří byli naverbováni, aby vykopali pod elektrárnou tunel. Ten měl sloužit k instalaci výměníku tepla na bázi tekutého dusíku, aby se předešlo protavení reaktoru přes beton do spodních vod. Horníci se za teplot okolo 50 stupňů svlékali donaha. Čtvrtina pracovníků pak v reálném životě zemřela na rakovinu.[3]

Ve čtvrtém díle je ze začátku zobrazeno vystěhovávání lidí z vesnic poblíž Černobylu. Dalším hlavním postupem je založení táborů s pracovníky, kteří budou pracovat na dekontaminaci 30km oblasti. Chomjuková se stále snaží nalézt odpověď na otázku, jak reaktor explodoval. Na střechu elektrárny jsou vysazeny roboty na dálkové ovládání, aby shodily nejradioaktivnější trosky zpět do reaktoru a mohl se tak v budoucnu vytvořit ochranný sarkofág. Pracovníci z tábora pročišťují oblast od radioaktivních zvířat, zóna se měří pomocí dozimetrů. Vrchní část zeminy se bagruje pod tu spodní. Roboty na elektrárně vlivem radiace přestávají fungovat, a tak jsou nasazeni tzv. bioroboti – lidé, kteří jsou na rozdíl od robotů schopni krátkodobě fungovat v ultravysokých dávkách radiace na nejvíce zasažené ze střech. Shazují lopatami grafit zpět do reaktoru, nasazováni jsou přitom noví pracovníci každých 90 sekund. Legasov je pozván do Vídně, aby vysvětil, k čemu vlastně v Černobylu došlo. Neví, zdali sdělit jen část problému a zakrýt pravdu, a nebo i pod hrozbou KGB říci celou pravdu.

Obsazení

[editovat | editovat zdroj]
Jared Harris Valerij Legasov
Stellan Skarsgård Boris Ščerbina
Emily Watsonová Uljana Chomjuková
Paul Ritter Anatolij Ďatlov
Jessie Buckley Ljudmila Ignatěnko
Adam Nagaitis Vasilij Ignatěnko
Adam Lundgren Vjačeslav Bražnik
Karl Davies Viktor Proskurjakov
Jay Simpson Valerij Perevozčenko
David Dencik Michail Gorbačov
Billy Postlethwaite Boris Stoljarčuk
Adrian Rawlins Nikolaj Fomin
Con O'Neill Viktor Brjuchanov
Donald Sumpter Žarkov
Barry Keoghan Pavel Gremov
Ralph Ineson generálmajor Nikolaj Tarakanov
Mark Lewis Jones generálplukovník Vladimir Pikalov
Alex Ferns Gluchov
Michael Colgan Michail Ščadov
Alan Williams předseda Čarkov

Seznam dílů

[editovat | editovat zdroj]
Č. v seriáluPůvodní názevRežieScénářPremiéra v USA[p 1]Premiéra v ČRSledovanost
(v milionech diváků)
11:23:45Johan RenckCraig Mazin20190506a6. května 201920190507a7. května 20190,756 (USA)[10]
0,861 (VB)[11]
2Please Remain CalmJohan RenckCraig Mazin20190513a13. května 201920190514a14. května 20191,004 (USA)[12]
0,891 (VB)[11]
3Open Wide, O EarthJohan RenckCraig Mazin20190520a20. května 201920190521a21. května 20191,063 (USA)[13]
1,100 (VB)[11]
4The Happiness of All MankindJohan RenckCraig Mazin20190527a27. května 201920190528a28. května 20191,193 (USA)[14]
1,311 (VB)[11]
5Vichnaya PamyatJohan RenckCraig Mazin20190603a3. června 201920190604a4. června 20191,089 (USA)[15]
2,112 (VB)

Produkce

[editovat | editovat zdroj]

Tvůrci se drželi reálií a u scén vyděšených operátorů a rozhovorů s nimi na začátku bezprostředně po havárii si vypomáhali knihou Modlitba za Černobyl: kronika budoucnosti běloruské autorky, nositelky Nobelovy ceny za literaturu Světlany Alexijevičové.[3]

Natáčení probíhalo v litevském městě Vilnius, jež mělo vystihovat skutečné evakuované město Pripjať v blízkosti černobylské elektrárny.[1] Scény z elektrárny se natáčely v bývalé Ignalinské jaderné elektrárně v Litvě, jež byla v roce 2009 vyřazena z provozu a jejíž reaktory se podobají těm černobylským.[1]

Uvedení a přijetí

[editovat | editovat zdroj]

Uvedení prvního dílu sledovaly téměř 2 miliony diváků.[16] Magazín Deadline uváděl kumulativní sledovanost 1,7 milionu diváků, což podle něj představovalo historicky třetí nejlepší start původního dramatického seriálu na obrazovkách televize Sky Atlantic, předstihl jej jen seriál Fortitude z roku 2015 a koprodukční dílo s Amazonem Britannia.[17][18]

Černobyl získával od diváků i kritiků nadšené reakce.[19] Už po odvysílání 3 prvních dílů získal pevné místo v horních příčkách žebříčků televizních děl posledních let.[3] Stal se např. jedním z nejlépe hodnocených pořadů v Internet Movie Database a přeskočil i dlouhodobě vysílané oblíbené seriály jako Hru o trůny, Perníkového tátu či The Wire - Špínu Baltimoru. Během tří týdnů dosáhl na hodnocení 9,7 bodu z deseti, které později kleslo k 9,5 bodu.[16][20] Stal se tak nejlépe hodnoceným seriálem televize HBO, do té doby jím bylo Bratrstvo neohrožených z roku 2001.[3]

Historické nepřesnosti

[editovat | editovat zdroj]

Kritici a recenzenti objevili v seriálu řadu jednotlivých nepřesností, které se týkají některých postav a událostí, následků havárie a reálií života v Sovětském svazu v 80. letech.[21][22][23][24] Např. podle filmové a televizní kritičky Mirky Spáčilové „odborníci našli více technických nepřesností, třeba líčení možných následků včetně neobyvatelné Evropy bylo podle nich v rámci dramatické licence trochu nadsazené.“[25]

Podle přeživších, kteří poskytli rozhovor Britské BBC seriál nepřesně vyobrazuje osoby Brjuchanova, Fomina a Ďatlova. Olexij Breus, inženýr čtvrtého bloku o jejich ztvárnění tvrdí: "není to fikce, ale do očí bijící lež".[26]

Havárie vrtulníku se stala o půl roku později, než je zobrazeno v seriálu. Došlo k ní při výstavbě sarkofágu v říjnu, kdy posádka patrně ve svitu slunce přehlédla lana visící z jeřábu. Nešlo tak o havárii vrtulníku, který se účastnil prvotního zasypávání odkrytého nitra reaktoru, a neměla nic společného s radiací.[27] Hlavní postava vědce Legasova by podle kritiků měla žít ve skutečnosti v podstatně větším a hezčím bytě oproti běžnému hasiči z Pripjati. Legasov byl totiž členem vědecké akademie. V seriálu je mnoha lidem vyhrožováno zastřelením, od takovýchto výhrůžek se však v Sovětském svazu upustilo už někdy od druhé světové války.[28][29] Podle pamětníků je u postav řada rozdílů mezi realitou a seriálem. Jeden z hlavních hrdinů seriálu Boris Jevdokimovič Ščerbina byl podle nich spíše klidný člověk a považují za nepravděpodobné, že by někomu vyhrožoval shozením z vrtulníku.[27] Většina soudí, že série zachází daleko se svými postavami a zobrazuje sovětské úředníky a vedení elektrárny jako příliš zlé a potměšilé.[30] Uljana Chomuková měla pomáhat Legasovi v řešení celé katastrofy, není však reálnou postavou, nýbrž fikcí zastupující souhrnně sovětské vědce.[28][31]

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová uvedla, že v seriálu lze najít „určité dramatické nepřesnosti“, ale na to, že se nejedná o dokument ani o technický popis událostí, je udělán poměrně přesně.[32]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Britská televize Sky jednotlivé díly uvedla vždy následujícího dne.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d ŠTEFL, Jiří. HBO uvádí minisérii o tragédii v Černobylu. Nabízí realistický pohled i osudy zasažených lidí. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2019-05-07]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b TOTUŠEK, Jaroslav. Dramatický pohled na události v Černobylu. Nový seriál se představuje radioaktivní ukázkou. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2019-03-29 [cit. 2019-05-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g TOTUŠEK, Jaroslav. Na realitu s dozimetrem. Úspěšná minisérie Černobyl je děsivě věrná skutečnosti. Lidovky.cz [online]. 2019-05-28 [cit. 2019-05-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b STEJSKAL, Tomáš. Jak vypadá a zní peklo. Nový seriál Černobyl je drásavým střetem přírody a politiky. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-05-07 [cit. 2019-05-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ SPÁČILOVÁ, Mirka (spa). Vybuchl Černobyl. Tragédii zkoumá Stellan Skarsgard a Emily Watsonová. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2019-03-01 [cit. 2019-05-07]. Dostupné online. 
  6. ↑ WAINIO, Wade. HBO’s Chernobyl premiere recap: 1:23:45 [online]. Show Snob, 2019-05 [cit. 2019-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ STEJSKAL, Tomáš. Jak vypadá a zní peklo. Nový seriál Černobyl je drásavým střetem přírody a politiky [online]. Aktuálně.cz, 2019-05-07 [cit. 2019-07-18]. Dostupné online. 
  8. ↑ BAJEROVÁ, Jarmila. 9 faktů o špičkovém seriálu Černobyl. Elektrina.cz [online]. [cit. 2019-06-10]. Dostupné online. 
  9. ↑ The Real Story of The Chernobyl Divers. History.co.uk [online]. [cit. 2019-06-10]. Dostupné online. 
  10. ↑ METCALF, Mitch. Updated: ShowBuzzDaily's Top 150 Monday Cable Originals & Network Finals: 5.6.2019. Showbuzz Daily [online]. 2019-05-07 [cit. 2019-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-07. (anglicky) 
  11. ↑ a b c d Weekly four-screen dashboard – BARB [online]. barb.co.uk [cit. 2019-06-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne March 30, 2019. (anglicky) 
  12. ↑ METCALF, Mitch. Updated: ShowBuzzDaily's Top 150 Monday Cable Originals & Network Finals: 5.13.2019. Showbuzz Daily [online]. 2019-05-14 [cit. 2019-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-14. (anglicky) 
  13. ↑ METCALF, Mitch. Updated: ShowBuzzDaily's Top 150 Monday Cable Originals & Network Finals: 5.20.2019. Showbuzz Daily [online]. 2019-05-21 [cit. 2019-05-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-23. (anglicky) 
  14. ↑ METCALF, Mitch. Updated: ShowBuzzDaily's Top 150 Monday Cable Originals & Network Finals: 5.27.2019. Showbuzz Daily [online]. 2019-05-29 [cit. 2019-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-29. (anglicky) 
  15. ↑ METCALF, Mitch. Updated: ShowBuzzDaily's Top 150 Monday Cable Originals & Network Finals: 6.3.2019. Showbuzz Daily [online]. 2019-06-04 [cit. 2019-06-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-06-04. (anglicky) 
  16. ↑ a b Chernobyl beats Game Of Thrones and Breaking Bad to top IMDB TV chart. Sky News [online]. [cit. 2019-05-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ WHITE, Peter. Deadline [online]. 2019-05-22 [cit. 2019-06-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ EDITOR. Chernobyl a ratings hit for Sky. advanced-television.com [online]. [cit. 2019-06-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Magazín. Proč v Černobylu nehrají černoši? stěžuje si scenáristka. Lidé ji ostře zkritizovali. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-06-04 [cit. 2019-06-04]. Dostupné online. 
  20. ↑ Černobyl fanoušci na internetu hodnotí lépe než Hru o trůny i další kultovní seriály. Blesk.cz [online]. [cit. 2019-05-25]. Dostupné online. 
  21. ↑ NICHOLSON, Tom. How Much Of 'Chernobyl' Is Actually True? An Investigation. Esquire [online]. 2019-06-07. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ BERSHIDSKY, Leonid. Russia Should Have Made HBO's ‘Chernobyl’. The Moscow Times [online]. 2019-05-31. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ SHELLENBERGER, Michael. Why HBO's "Chernobyl" Gets Nuclear So Wrong. Forbes [online]. 2019-06-06. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ HALE, Mike. Review: ‘Chernobyl,’ the Disaster Movie. The New York Times [online]. 2019-05-03. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ SPÁČILOVÁ, Mirka. POSLEDNÍ DOJMY: K síle Černobylu si nemusel seriál nic přidávat. iDnes.cz [online]. 4. června 2019. Dostupné online. 
  26. ↑ Chernobyl survivors assess fact and fiction in TV series. BBC [online]. 12. června 2019. Dostupné online. 
  27. ↑ a b Černobyl – film, realita a současnost. www.osel.cz [online]. Dostupné online. 
  28. ↑ a b 5 největších chyb, které byly v seriálu Černobyl! V čem tvůrci sprostě lhali?. Prima Lajk [online]. Dostupné online. 
  29. ↑ What HBO’s “Chernobyl” Got Right, and What It Got Terribly Wrong. Newyorker.com [online]. 2019-06-04. Dostupné online. ISSN 0028-792X. 
  30. ↑ ‘Chernobyl’ TV miniseries: the reviews from ground zero. Christian Science Monitor [online]. 2019-05-28. Dostupné online. ISSN 0882-7729. 
  31. ↑ Ulana From 'Chernobyl' Didn't Exist, But Here's Why The Character Is So Important. Bustle.com [online]. Dostupné online. 
  32. ↑ GOLIS, Ondřej. Seriál Černobyl očima Drábové: Není lehké se na něj dívat, ale vidět by ho měl každý. Když to vydrží. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-05-17 [cit. 2019-05-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Černobyl_(seriál,_2019)&oldid=23673497“