Černčice (Žalany)
| Černčice | |
|---|---|
 Severní strana návsi | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Žalany |
| Okres | Teplice |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°33′44″ s. š., 13°54′59″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 17 (2021)[1] |
| Katastrální území | Černčice u Žalan (3,53 km²) |
| Nadmořská výška | 490 m n. m. |
| PSČ | 417 63 |
| Počet domů | 18 (2011)[2] |
  Černčice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 194301 |
| Kód k. ú. | 794309 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Černčice jsou malá vesnice, část obce Žalany v okrese Teplice. Nachází se asi tři kilometry jižně od Žalan. V roce 2011 zde trvale žilo osm obyvatel.[3]
Černčice leží v katastrálním území Černčice u Žalan o rozloze 3,53 km².[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Černčicích pochází z roku 1418, kdy vesnice patřila k panství hradu Kostomlaty.[5] Podle Augusta Sedláčka ji roku 1509 koupil Václav z Vřesovic a na Kyšperku,[6] ale Rudolf Anděl uvedl, že dotyčný vesnici koupil a vzápětí prodal až v roce 1518 kostomlatské větvi pánů z Vřesovic. Její příslušníci ves vlastnili do roku 1587, kdy ji prodali Kaplířům ze Sulevic z Milešova.[5]
Černčická tvrz byla v písemných pramenech poprvé zmíněna v roce 1623,[6] kdy byla zkonfiskována Mikuláši Šťastnému Satanéřovi z Drahovic. Údajně ji však po roce 1587 založil Kamarét Kaplíř ze Sulevic. Zkonfiskovaný statek koupil za 5 591 kop míšeňských grošů Humprecht starší Černín z Chudenic. Od té doby vesnice opět patřila ke Kostomlatům a nepotřebná tvrz zanikla. Její fragmenty se snad dochovaly ve zdivu zemědělského dvora.[5]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 89 obyvatel (z toho 47 mužů) německé národnosti. Většina se hlásila k římskokatolické církvi a pět jich bylo evangelíky.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 89 obyvatel: osm Čechoslováků a 81 Němců. Většina byla římskými katolíky, ale žili zde také čtyři evangelíci a osm lidí bez vyznání.[8]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 112 | 122 | 115 | 84 | 83 | 89 | 89 | 69 | 35 | 13 | 8 | 5 | 5 | 8 |
| Domy | 19 | 19 | 20 | 20 | 20 | 18 | 21 | 19 | . | 6 | 3 | 2 | 19 | 18 |
| Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Žalany. | ||||||||||||||
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Černčice jsou vesnicí s nejlépe dochovanou zástavbou typickou pro oblast Milešovského středohoří.[10] Většina usedlostí pochází z přelomu devatenáctého a dvacátého století. Ke starším stavbám patří dům v eklektickém slohu usedlosti čp. 16 z roku 1881, u něhož stojí bývalá sýpka s kamenným přízemím a hrázděným patrem, druhotně přestavěná na obytný dům. Starší jádra snad mají také domy čp. 6 a 7. Většina domů má eklekticky upravené fasády zdobené bosáží nebo profilovanými okenními šambránami (čp. 8, 9, 10, 13, 14 a 15). Dům čp. 11 je postaven v nádražním stylu. Podélně orientovaný dům na severovýchodní straně návsi pochází z dvacátých až třicátých letech dvacátého století. Uprostřed návsi stojí obdélná kaple s polygonálním presbytářem a věžičkou.[10]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Náves -
Hrázděný dům čp. 14 -
Kaplička na návsi
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ a b Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 317.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-01.
- ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Černčice – tvrz, s. 73.
- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze okolo Kostomlat, s. 209.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 205.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 57.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 412, 413.
- ↑ a b PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl IV. Ústecký kraj. Praha: Libri, 2009. 351 s. ISBN 978-80-7277-151-6. S. 54.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Černčice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Černčice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Černčice u Žalan na webu ČÚZK
