Přeskočit na obsah

Železniční trať Bakov nad Jizerou – Kopidlno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bakov nad Jizerou – Kopidlno
nádraží v Dětenicích
nádraží v Dětenicích
Stát ČeskoČesko Česko
Číslo 063
Provozovatel dráhy Správa železnic, AŽD Praha
Technické informace
Délka 37,4 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída C3 (Kněžmost – Dolní Bousov B2)
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Maximální sklon 15 ‰
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 60 km/h
Mapa trati
Map
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
82,065 Bakov nad Jizerou
trať do České Lípy
Jizera
83,470 Bakov nad Jizerou město
84,471
37,412
Odb Zálučí
trať do Turnova
Dálnice D10
34,633 Buda
32,256 Kněžmost
29,816 Lítkovice
Silnice I/16
27,080 Obrubce
trať do Mladé Boleslavi
Klenice
22.528 Dolní Bousov
trať do Staré Paky
17,650 Řitonice
16,377 Domousnice
14,130 Rabakov
trať do Dobrovice
11,322 Rokytňany
9,111 Osenice
7,710 Dětenice
3,987 Libáň
1,646 Ledkov
trať do Nymburka
0,021
24,050
Odb. Kamensko
25,501 Kopidlno
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Bakov nad Jizerou – Kopidlno je jednokolejná regionální dráha. V jízdním řádu pro cestující je úsek, na němž byla jako poslední provozována osobní doprava, označen číslem 063. Trať vede z Bakova nad Jizerou do Kopidlna přes odbočku Zálučí, Dolní Bousov, Dětenice, Libáň a odbočku Kamensko. Na trati není provozována pravidelná osobní doprava, poslední pravidelné vlaky zde jezdily 31. března 2010.[1]

Úsek Kopidlno–Libáň

[editovat | editovat zdroj]

Na úsek Kopidlno–Libáň byl kromě jiných drah 9. května 1881 vydán list povolení Františka Josefa Prvního, kterým byla oficiálně povolena výstavba a užívání tohoto úseku včetně provozování dopravy na něm. Mělo se jednat o lokomotivní regionální dráhu o standardním rozchodu 1 435 mm, koncesionáři se zavázali k okamžitému zahájení stavby a jejímu dokončení nejpozději 1. září 1882, po čemž mělo následovat zahájení pravidelného provozu.[2]

Dráhu vlastnila společnost České obchodní dráhy od března 1882 až do svého zestátnění 1. 1. 1908.

Úsek Libáň–Bakov

[editovat | editovat zdroj]

Listina o koncesi ze dne 17. května 1882 byla vydána ke stavbě a provozování lokomotivní železnice, která měla být zřízena jako místní dráha o standardním rozchodu, ze stanice Libáň přes Dětenice a Dolní Bousov do Bakova nad Jizerou. Koncesionář se zavázal, že okamžitě zahájí výstavbu tohoto úseku, a že nejdéle rok od zahájení stavby stavbu dokončí a započne pravidelný provoz.[3]

Dráhu vlastnila společnost České obchodní dráhy od července 1883 až do svého zestátnění 1. 1. 1908.

Provoz na trati

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice: Kopidlno, Libáň-Psinice, Dětenice, Domousnice, Bousov Dolní, Obrubce, Kněžmost, Bakov město, Bakov.

Dopravní zatížení tratě v pracovních dnech
období jízdního řádu číslo tratě a provozovaný úsek počet vlaků
1900 16 Kopidlno–Bakov 2 Sm
1921 léto 132 Bakov–Kopidlno 2 Sm Bakov–Dětenice,
5 Sm Dětenice–Kopidlno
1928/29 zima 137 Bakov nad Jizerou – Kopidlno 2 N + 2 M Bakov nad Jizerou – Dolní Bousov,
2N + 3 M Dolní Bousov – Dětenice,
5 N + 3 M Dětenice–Kopidlno
1937/38 zima 162 Bakov nad Jizerou – Kopidlno 5 Os Bakov nad Jizerou – Dolní Bousov,
6 Os Dolní Bousov – Dětenice,
12 Os Dětenice–Kopidlno
1944/45 505f Bakov nad Jizerou – Kopidlno 5 Os Bakov nad Jizerou – Rokytňany,
7 Os Rokytňany–Dětenice,
8 Os Dětenice–Kopidlno
1945/46 4q Bakov nad Jizerou – Kopidlno 6 Os Bakov nad Jizerou – Dolní Bousov,
7 Os Dolní Bousov – Rokytňany,
9 Os Rokytňany–Dětenice,
11 Os Dětenice–Kopidlno
1959/60 6b Kopidlno – Dětenice – Bakov nad Jizerou / Dobrovice město 10 Os Kopidlno–Dětenice,
6 Os Dětenice – Bakov nad Jizerou
1988/89 063 Bakov nad Jizerou – Kopidlno 8 Os Bakov nad Jizerou – Dětenice,
5 Os Dětenice–Kopidlno
2002/03 063 Bakov nad Jizerou – Kopidlno 5 Os Bakov nad Jizerou – Dolní Bousov,
6 Os Dolní Bousov – Osenice,
8 Os Osenice–Kopidlno
2012/13 063 Bakov nad Jizerou – Dolní Bousov 3 Os
Vysvětlivky

Sm – smíšený vlak, N – nákladní vlak s přepravou osob, Os – osobní vlak

Doprava na trati byla řídká, zejména osobní (kromě Bakova nemá žádná z obsluhovaných obcí nad 2500 obyvatel). Od prosince 2007 byla osobní doprava mezi Dolním Bousovem a Kopidlnem omezena jen na víkendové spoje a i ty byly od března 2010 nahrazeny autobusem; na zbývajícím úseku jezdilo od té doby 5 párů spojů v pracovní dny, v GVD 2010/2011 byl provoz zastaven, nicméně v březnu 2011 obnoven ve stejném rozsahu 5 párů spojů, od GVD 2011/2012 byl snížen na 3 páry, což bylo zachováno dodnes, od GVD 2017/2018 jezdil po trati o sobotách a nedělích v létě též Podtrosecký rychlík dopravce KŽC Doprava, který zastavuje v Kněžmostě. Jeho provoz skončil v roce 2019. Dále zde Mladoboleslavský železniční spolek každoročně provozuje projekt „S lokálkou kolem Humprechtu“.

Mezi Bakovem nad Jizerou a Dolním Bousovem vyjely pravidelné osobní vlaky naposledy v neděli 31. října 2021, provoz osobních vlaků tak byl zcela zastaven.

Prodej trati Dolní Bousov – Kopidlno

[editovat | editovat zdroj]

V listopadu 2014 byla trať Dolní Bousov – Kopidlno (22,370 km, nabídková cena v prvním kole 98 151 120 Kč) jednou z pěti tratí, které stát nabídl k prodeji.[4]

Na konci ledna 2016 bylo oznámeno, že podle materiálu poslaného ministerstvem dopravy do meziresortního připomínkového řízení by tratě Dolní Bousov – Kopidlno a Čížkovice–Obrnice stát měl prodat společnosti AŽD Praha, přičemž prodej ještě čeká na souhlas vlády. Za obě tratě má celkem zaplatit 10,7 milionu Kč. V soutěži o trať Čížkovice–Obrnice byla jediným zájemcem, v případě trati Dolní Bousov – Kopidlno dal nabídku ještě nejmenovaný manželský pár, ale s výrazně nižší cenou. AŽD Praha chce obě tratě využít jako zkušební polygony pro vyvíjené nové zabezpečovací technologie s využitím satelitních systémů. Plánuje na tratích zachovat provoz a v rámci možností tratě opravit a umožnit i ostatním dopravcům tratě využívat. V podmínkách smlouvy je povinnost nového majitele zachovat trať v provozuschopném stavu dalších pět let. O nákupu dalších tratí společnost zatím neuvažuje.[5] K prodeji obou tratí v roce 2016 skutečně došlo.

V srpnu 2020 AŽD na Twitteru oznámila, že začala trať osazovat moderními technologiemi. Část trati má být kvůli testování autonomního provozu oplocena.[6] V lednu 2021 AŽD na trati začala s testováním systémů pro autonomní vlaky. Ke zkouškám využívala svůj měřicí vůz ETCS 851.026-5.[7] V Dětenicích AŽD na jaře 2023 dokončovala instalaci digitální inteligentní technologie s označením DIGITAL 4.0. Má umožnit na trati testovat autonomní provoz vlaků bez strojvedoucích nebo autonomní drony pro diagnostiku infrastruktury tratě.[8] V roce 2023 AŽD budovala u trati čtyři vysílače pro pokrytí úseku Dětenice – Ledkov 5G sítí určenou výhradně pro potřeby železnice, k testování autonomních vlaků. Spuštění 5G sítě plánovala na přelom září a října 2023.[9]

Na jaře 2023 AŽD Praha podepsala s Fakultou dopravní ČVUT v Praze smlouvu o spolupráci při zřízení a využívání Kompetenčního centra, které má vzniknout v železniční stanici Dětenice. Mělo být slavnostně otevřeno v prvním čtvrtletí roku 2024.[8]

Zatímco původně AŽD zamýšlela trať využívat pouze pro testování nových technologií, v březnu 2021 oznámila, že uvažuje o zavedení sezonních víkendových vlaků provozovaných na vlastní komerční riziko, ovšem po dohodě s krajem a obcemi. Uvažovala o nasazení vozů 810+010 ze Švestkové dráhy či o dohodě s Mladoboleslavským železničním spolkem, který provozuje výletní vlaky z Mladé Boleslavi s motorovým vozem M131 Hurvínek. Ředitel uvažoval o spojení z Kolína přes Nymburk.[10] Koncem roku 2023 AŽD na svém facebookovém profilu uvedla, že v roce 2025 se na trať vrátí provoz, a to sezónní vlaky (duben–říjen o víkendech, o letních prázdninách denně). V plánu jsou tři obraty denně – ráno, kolem poledne a odpoledne. Provoz má zajišťovat experimentální autonomní motorový vůz EDITA, který vzniká přestavbou motorového vozu řady 810.[11]

[editovat | editovat zdroj]

Odbočka Zálučí

[editovat | editovat zdroj]
  • Trať 070 Praha – Mladá Boleslav – Turnov

Dolní Bousov

[editovat | editovat zdroj]
  • Trať 064 Mladá Boleslav – Dolní Bousov – Stará Paka

Rokytňany

[editovat | editovat zdroj]

Odbočka Kamensko

[editovat | editovat zdroj]

Stanice a zastávky

[editovat | editovat zdroj]
  1. NOVÁK, Petr. Na některých málo využívaných lokálkách přestanou jezdit vlaky. Je mezi nimi i trať z Bakova do Bousova [online]. MNICHOVOHRADISTSKO.CZ, 2021-08-02 [cit. 2021-12-05]. Dostupné online. 
  2. List povolení č.48/1881 Sb. ze dne 9. května 1881
  3. Listina o koncessi č.60/1882 Sb. ze dne 17. května 1882
  4. Michal Pavec: Chcete si koupit železnici? Stát poprvé prodá funkční tratě, Lidovky.cz, 20. 11. 2014
  5. Stát prodává první nevyužívané lokálky. Za cenu jednoho přejezdu, iDnes.cz, 31. 10. 2016, js (Jan Sůra)
  6. Jan Šindelář: AŽD osazuje technologie na Kopidlnku. Část trati kvůli testům samořiditelných vlaků oplotí, Zdopravy.cz, 8. 8. 2020
  7. Jan Sůra: AŽD začala s testováním systémů pro provoz vlaků bez strojvedoucích na širé trati, Zdopravy.cz, 27. 1. 2021
  8. a b AŽD vybuduje kompetenční centrum na Kopidlnce, bude sloužit při výuce, Zdopravy.cz, 20. 4. 2023
  9. AŽD buduje na své trati Kopidlno – Dolní Bousov 5G síť, poslouží k testování autonomních vlaků, Zdopravy.cz, 19. 6. 2023
  10. Jan Sůra: AŽD zvažuje návrat osobních vlaků mezi Kopidlnem a Dolním Bousovem, Zdopravy.cz, 11. 3. 2021
  11. Jan Sůra: Na trať z Kopidlna do Dolního Bousova se mají vrátit pravidelné vlaky. Provoz zajistí autonomní 810, Zdopravy.cz, 24. 12. 2023

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]