Železné hory

Železné hory
Nejvyšší bod	668 m n. m. (Vestec)
Rozloha	580 km²
Poznámka	Česká vysočina
Nadřazená jednotka	Českomoravská vrchovina
Sousední; jednotky	Hornosvratecká vrchovina, Svitavská pahorkatina, Hornosázavská pahorkatina, Středolabská tabule, Východolabská tabule
Podřazené; jednotky	Chvaletická pahorkatina, Sečská vrchovina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
	; Železné hory na mapě Česka
Horniny	žula, rula, břidlice, syenit, vápenec a další
Povodí	Chrudimka, Doubrava, Labe
Souřadnice	49°50′ s. š., 15°40′ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	IIC-3
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železné hory jsou geomorfologický celek ve východních Čechách, který je součástí Českomoravské vrchoviny. Má rozlohu 580 km²^[1], střední nadmořskou výšku cca 450 m^[2] a jeho nejvyšším vrcholem je Vestec dosahující nadmořské výšky 668 m.^[3]

Charakteristika

Železné hory se dají charakterizovat jako plochá vrchovina s trojúhelníkovým půdorysem protažená od jihovýchodu k severozápadu zhruba mezi Ždírcem nad Doubravou, Skutčí a Týncem nad Labem, vystupující na jihu příkře a na severu pozvolna z okolní krajiny.

Geomorfologické členění uvádí následující tabulka^[4]:

Geologie

Železné hory patří mezi geologicky nejpestřejší a nejsložitější území v České republice. Na relativně malé ploše jsou zastoupeny prakticky všechny geologické formace (od prahorních až po čtvrtohorní), které známe z ostatních oblastí Českého masivu.

Při průzkumech bylo v lokalitě Železných hor zjištěno více než 100 druhů hornin.

Krajina

Z převážné části mírně zvlněná krajina pokrytá pestrou mozaikou lesů, luk, pastvin, polí a drobných sídel návštěvníka místy překvapí dramatickými scenériemi roklí, skalisek a dravých potoků, krasovými útvary ve vápencích, neobvyklým množstvím zřícenin hradů a tvrzí či řadou přehradních nádrží na jediné řece. Důležitou roli lesů podtrhuje několik významných památných stromů a také pralesní komplex Polom. Zvláště ve východní polovině Železných hor se dochovalo množství původních roubených stavení, která dotvářejí atmosféru této jedinečné části Českomoravské vrchoviny. Název Železné hory souvisí s výskytem a dolováním železné rudy a ve 13. až 18. století byl užíván pouze pro jejich, z dnešního pohledu, severozápadní část zhruba od řeky Labe po Lichnici.

Sporná hranice Železných hor

Dnešní hranice Železných hor jasně vystupuje z geologických map. Většina kartografických map chybně a proti logice posouvá hranice Železných hor dále k východu až téměř ke Svratce, ale podle mnoha geologů v čele s RNDr. Jindřichem Vodičkou CSc., jež se intenzivně Železnými horami zabýval celý život, vede východní hranice Železných hor zhruba údolím potoka Jánuše a pak údolím Chrudimky k Hlinsku, odtud pokračuje k severovýchodu směrem ke Skutči a odtud k Vrbatovu Kostelci. Za nejvyšší vrchol tudíž nelze považovat Pešavu, jak je často uváděno, ale Vestec.^[3] Součástí Železných hor je i Chráněná krajinná oblast Železné hory vyhlášená na ploše 284 km² roku 1991.

Podle platného geomorfologického členění zasahují Železné hory východně od Hlinska do oblasti Kameniček a jejich nejvyšším bodem je vrch U oběšeného 737 m.

Nejvyšší vrcholy

Vestec - 668 m n. m. (nikoli Pešava ze sousedních Žďárských vrchů)
Spálava - 663 m n. m.
U Chloumku - 661 m n. m.
Srní - 653 m n. m.
Zuberský vrch - 650 m n. m.
Polom - 649 m n. m.

Další významné vrcholy

Krásné - 614 m n. m. (na vrcholu stojí TV vysílač)
Bučina - 606 m n. m.
Krkaňka - 567 m n. m.
Kaňkovy hory - 557 m n. m.

Významné řeky

Doubrava
Chrudimka
Labe (v úseku několika desítek metrů přetíná Českomoravskou vrchovinu respektive Železné hory)

Významné obce

Zajímavosti

Rozhledny
- Zubří
- České Lhotice
- Horní Raškovice

Hrady, zámky, tvrze
- Lichnice
- Svojšice (tvrz u Heřmanova Městce)
- Lipka (tvrz u Horního Bradla)
- Oheb (zřícenina hradu)
- Vildštejn (zřícenina hradu)
- Strádov (zřícenina hradu)
- Rozpakov (tvrz u Prachovic)
- Rabštejnek (hrad)
- Žumberk (hrad)
- Slatiňany (zámek)
- Semtěš (tvrz)
- Nasavrky (zámeček - slouží jako sídlo CHKO Železné hory)
- Studenec (zámeček - není přístupný veřejnosti)
- Hoješín (zámeček - není přístupný veřejnosti)
- Klokočov (zámeček - slouží jako penzion)
- Heřmanův Městec (zámek - slouží jako domov pro seniory)
- Třemošnice (zámek - není přístupný veřejnosti)

Přehrady a vodní plochy
- Vodní nádrž Seč
- Vodní nádrž Seč II.
- Vodní nádrž Křižanovice
- Vodní nádrž Práčov
- Konopáč
- Kraskov - Pekelské rybníky

Sjezdovky
- Hlinsko
- Hluboká
- Chotěboř
- Trhová Kamenice
- Horní Bradlo
- Vápenný Podol

Ostatní zajímavá místa
- Vysílač Krásné
- Vápenka v Závratci
- Ležáky - pietně upravené místo osady vypálené za 2. sv. války
- Soubor lidových staveb Vysočina (skanzen Veselý Kopec)

Odkazy

Knihy online

KAFKA, Josef, 1858-1929 : Kafkův ilustrovaný průvodce po království českém. sv. 13, Železné a Žďárské hory. Praha : Grégr a syn, 1908 -- 143 s., příl. Zdigitalizováno v rámci služby Elektronické knihy na objednávku (EOD) Moravskou zemskou knihovnou v Brně. Dostupné online.

Reference

↑ Hruška Jiří: Geomorfologie a geoekologie Železných hor. Vlastním nákladem, 2000.
↑ Hlavatý Petr: Železné hory, online. zelezne-hory.aspone.cz
↑ ^a ^b Vodička Jindřich: Železné hory očima geologa. Invence Litomyšl, 1997.
↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.

Externí odkazy

Správa CHKO Železné hory, zeleznehory.ochranaprirody.cz

[Hruska-1] Hruška Jiří: Geomorfologie a geoekologie Železných hor. Vlastním nákladem, 2000.

[2] Hlavatý Petr: Železné hory, online. zelezne-hory.aspone.cz

[Vodicka-3] Vodička Jindřich: Železné hory očima geologa. Invence Litomyšl, 1997.

[4] DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.

[1]

[2]

[3]

[4]

Geomorfologické členění Železných hor
ČESKÁ VYSOČINA • Česko-moravská subprovincie • Českomoravská vrchovina
CHVALETICKÁ PAHORKATINA	nečlení se	nečlení se (bezejmenný, 450 m, západně od Slavkovic)
SEČSKÁ VRCHOVINA	Spálavský hřbet	Lichnický hřbet (Krkanka, 568 m) Klokočovský hřbet (Spálava, 663 m)
	Prachovická pahorkatina	nečlení se (Bučina, 606 m)
	Nasavrcká vrchovina	nečlení se (Krásný, 616 m)
	Žumberská pahorkatina	Miřetická pahorkatina (465 m) Prosetínská pahorkatina (Zárubka, 455 m)
	Trhovokamenická vrchovina	nečlení se (Vestec, 668 m)
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol)