Štramberk (přírodní památka)
 Štramberk | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
.jpg) skála Rudý na svazích Bílé hory nad Štramberkem | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 31. července 2019 |
| Vyhlásil | Krajský úřad Moravskoslezského kraje |
| Nadm. výška | 364–544 m n. m. |
| Rozloha | 41,10 ha[1] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Moravskoslezský kraj |
| Okres | Nový Jičín |
| Umístění | Kopřivnice, Štramberk |
| Souřadnice | 49°35′40,58″ s. š., 18°7′26,69″ v. d. |
| Další informace | |
| Kód | 6205 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Štramberk je přírodní památka se na východě České republiky, v Moravskoslezském kraji, na pomezí měst Kopřivnice a Štramberk.[2]
Poloha a historie[editovat | editovat zdroj]
Památka se nachází na území Podbeskydské pahorkatiny, na ploše o výměře 41,1 hektaru. Dle Quittova dělení v klimaticky mírně teplé oblasti (označované MT9). Území přírodní památky v letech 2016 a opětovně 2018 odborně probádali Radim Kočvara spolu s Tomášem a Věrou Kouteckými a vytvořili podklad pro Krajský úřad Moravskoslezského kraje, aby mohl 26. června 2019 vydat rozhodnutí o vyhlášení přírodní památky, jež nabylo právní moci 15. srpna 2019. Radim Kočvara pro území navíc zpracoval na období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2031 plán péče.[3]
Důvod ochrany[editovat | editovat zdroj]
Na vymezeném území se nacházejí významné přírodní hodnoty, jež vyžadují specializovanou ochranu. Vyskytují se zde nejenom skalní výchozy s vápnitými nebo bazickými skalními trávníky (Alysso-Sedion albi), ale rovněž panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis). Naleznout lze polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), které jsou nalezištěm rostlin z čeledi vstavačovitých, dále polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) či v nížinách a podhůří oblasti extenzivních sečených luk (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis). Ve fosilních pramenech je možné zaregistrovat tvorbu pěnovců (Cratoneurion). Na vápnitých skalnatých svazích roste chasmofytická vegetace a na svazích, na sutích či v roklích suťové lesy svazu Tilio-Acerion. Nalézt lze i vzácné druhy rostlin či živořichů, mezi něž se řadí kruštík ostrokvětý (Epipactis leptochila) a drobnolistý (Epipactis microphylla), vstavač bledý (Orchis pallens), záraza vyšší (Orobanche elatior), tořič včelonosný (Ophrys apifera) nebo hlaváč lesklý (Scabiosa lucida).[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Mapy.cz [online]. Praha: Seznam.cz [cit. 2020-04-05]. Dostupné online.
- ↑ a b Štramberk [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [cit. 2020-04-05]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štramberk na Wikimedia Commons
