Štika muskalunga

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxŠtika muskalunga
alternativní popis obrázku chybí
Štika muskalunga
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaryby (Osteichthyes)
Podtřídapaprskoploutví (Actinopterygii)
Řádštikotvární (Esociformes)
Čeleďštikovití (Esocidae)
Rodštika (Esox)
Binomické jméno
Esox masquinongy
Mitchill, 1824
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štika muskalunga (Esox masquinongy) je dravá sladkovodní ryba žijící v Severní Americe. Patří mezi štiky a své jméno získala z odžibvejského slova maashkinoozhe (= „škaredá štika“).[2] Vzhledem i chováním je podobná jiným štikám, například štice obecné a štice americké. Bývá dlouhá 0,7–1,2 metru a váží 2,3–16 kg, rekordní jedinci mají délku až 1,8 metru a váhu k 32 kg, což z druhu činí největšího zástupce štik. Jedná se o jednu z nejcennějších trofejních ryb severoamerických sportovních rybářů a státní rybu Wisconsinu.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Štika muskalunga je dravá ryba s protáhlým, bočně zploštělým tělem torpédovitého tvaru.[3] Dospělí jedinci měří kolem 95 cm, avšak mohou být i mnohem delší. Největší zaznamenaný exemplář měl 183 cm.[4] Tyto rozměry ze štiky muskalungy dělají vůbec největšího zástupce štikovitých.[5]

Ilustrace štiky muskalungy

Hlava je protáhlá, zploštělá. Tlama je mohutná s velkým množstvím dlouhých zubů.[3] Na spodní straně dolní čelisti se nachází většinou 15–18, avšak nejméně 12 a nejvíce 20 viditelných senzorických pórů postranní čáry.[6] Hřbetní a řitní ploutev jsou posazeny dozadu blíže k ocasu. Ploutve jsou zašpičatělé a obvykle zbarvené do rezava,[3] typicky mají tmavší skvrnky.[6] Zbarvení těla může být různé v závislosti na místě výskytu a konkrétním jedinci, avšak druh lze typicky rozpoznat podle svislých tmavých pruhů či fleků na světlejším pozadí (to ji rozlišuje od štiky obecné, která má světlé fleky na tmavém pozadí). Hřbet a hlava mají iridiscentní zelenozlatý až světle hnědý odlesk. Břicho bývá světlejších, krémových či bílých odstínů. Tváře a spodní část skřelového víčka nemají šupiny.[3]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Štika muskalunga se přirozeně vyskytuje v Severní Americe, konkrétně na řece svatého Vavřince, Velkých jezerech a řece Mississippi. Areál výskytu zasahuje od jihu Kanady (Quebec, Manitoba) na jih přes Středozápad Spojených států až k Georgii. Štika byla introdukována do řady jiných oblastí Spojených států.[7][6]

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o dravou rybu, která se živí hlavně jinými rybami. V každém habitatu, kde se vyskytuje, představuje vrcholového predátora. Po narození se nejdříve živí planktonem, poté přejde na hmyz a následně na malé rybky, občas dokonce požírají menší ryby téhož druhu. Díky možnému velkému rozevření čelistí a velkému žaludku je dospělá štika schopna pozřít kořist až o polovině vlastní délky a nedospělá štika dokonce může sežrat stejně velkou kořist. Štiky muskalungy požírají ostatní ryby hlavou napřed. Vedle ryb a hmyzu mohou ulovit i ptáčata vodních ptáků (např. kachen) či savce jako jsou myši nebo ondatry.[6] Muskalungy se zaměřují hlavně na velkou kořist, které dávají přednost nad větším množstvím malých kořistí.[8]

Na kořist útočí ze zálohy. Prvotní detekce kořisti probíhá nejdříve zrakem, pomocí kterého štika určí lokaci a orientaci kořisti. Štika následně zapojí sensory postranní čáry, které ji pomohou určit vzdálenosti kořisti a úhel, ze kterého by bylo nejlepší na kořist zaútočit. Štika poté rychle vypluje (vystřelí), při této vrcholné fázi útoku se spoléhá patrně jen na smysly postranní čáry.[9]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Štika muskalunga při skoku přes přehradní překážku

Muskalungy se třou během jara v mělkých zálivech, ideálně s teplotou kolem 12,7 °C.[8] Jikry jsou pokládány na vodní vegetaci nebo do tlejícího dřeva při dně, aby se nezabořily do bahna a neudusily se. Samice naklade 22–180 tisíc vajíček, která se vylíhnou za 8–14 dní. Vylíhlá embrya nejdříve pozřou žloutkový váček, poté se začnou život jinými organismy. V prvních třech letech štiky rychle rostou, nicméně růst je závislý na dostupnosti potravy a teplotě vody. S věkem tempo růstu zpomaluje. Mohou se dožít až 30 let, případně i více.[8]

Predátoři[editovat | editovat zdroj]

Bližší pohled na přední část štiky muskalungy

Muskalungy jsou ve svých ekosystémech vrcholovými predátory. Pro dospělého jedince jsou možnými nepřáteli pouze člověk a velcí draví ptáci jako např. orli bělohlaví. Juvenilní jedinci mohou být konzumování ostatními muskalungami, štikami obecnými, okouny černými, pstruhy a také dravými ptáky. Nízká reprodukční rychlost a pomalý růst muskalung činí jejich populace vysoce náchylné vůči nadměrnému rybolovu. To přimělo některé jurisdikce k zavedení programů umělého výtěru ve snaze udržet jinak neudržitelně vysoké míry rybářského úsilí a ničení stanovišť.[7][8][3]

Vztah k lidem[editovat | editovat zdroj]

Existují výjimečné zprávy o útoku muskalungů na lidi,[10] nicméně podobné události jsou jen velmi vzácné.[11][6] Štika muskalunga je státní rybou Wisconsinu.[12]

Jedná se o vyhledávanou lovnou rybu, která patří vůbec k nejcennějším trofejním úlovkům severoamerických sportovních rybářů.[13] Hodnota druhu pro místní ekonomiky napojené na sportovní rybaření se počítá v milionech dolarů ročně.[6] Někdy zhruba od 60. let 20. století začaly být štiky muskalungy chytány a vypouštěny zpět do vody, na místo tradičnějšího odchytu a zabití. Odhaduje se, že rybáři specializovaní na odchyt štik muskalung po ulovení štiku znovu vypustí až v 97 % případů (údaj k roku 2011).[13] V případě odchytu ke konzumaci se nejčastěji upravuje pečením nebo smažením s velkým množstvím koření.[14]

Galerie vybraných úlovků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. Can You Eat Muskie Fish? All You Need To Know. https://usangler.com/ [online]. USAngler.com [cit. 2022-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d e Muskellunge (Esox masquinongy) [online]. Wisconsin Department of Natural Resources Bureau of Fisheries Management, 2012 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Esox masquinongy, Muskellunge : fisheries, aquaculture, gamefish, aquarium. fishbase.net.br [online]. Fishbase [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Muskellunge | fish. www.britannica.com [online]. Britannica [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c d e f Esox masquinongy (Allegheny River pike). Animal Diversity Web [online]. University of Michigan [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b Muskellunge [online]. BirdLife International, 2013 [cit. 2022-06-18]. Dostupné online. DOI https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2013-1.RLTS.T202401A15363615.en. (anglicky) 
  8. a b c d FULLER, P.; NELSON, M. E.; HOPPER, K. Muskellunge (Esox masquinongy) - Species Profile. Nas.er.usgs.gov [online]. U.S. Geological Survey, Nonindigenous Aquatic Species Database, 2022 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. NEW, J.G.; FEWKES, L. Alborg; KHAN, A.N. Strike feeding behavior in the muskellunge, Esox masquinongy: contributions of the lateral line and visual sensory systems. Journal of Experimental Biology. 2001-03-15, roč. 204, čís. 6, s. 1207–1221. Dostupné online [cit. 2022-06-19]. ISSN 0022-0949. DOI 10.1242/jeb.204.6.1207. (anglicky) 
  10. UNGER, Danton. 'I came back up screaming': Winnipeg woman recovering after gruesome Muskie attack. Winnipeg [online]. 2020-07-30 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. TAYLOR, Dean. Do Pike and Muskie Attack Humans? | Fish'n Canada [online]. 2021-07-12 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Muskellunge - Wisconsin's State Fish. www.eekwi.org [online]. [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. a b LANDSMAN, Sean J.; WACHELKA, Hedrik J.; SUSKI, Cory D. Evaluation of the physiology, behaviour, and survival of adult muskellunge (Esox masquinongy) captured and released by specialized anglers. Fisheries Research. 2011-07-01, roč. 110, čís. 2, s. 377–386. Dostupné online [cit. 2022-06-20]. ISSN 0165-7836. DOI 10.1016/j.fishres.2011.05.005. (anglicky) 
  14. Musky Fish | Complete Guide to Musky Fishing, all you Need to Know Tips [online]. Bassonline.com [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]