Šimako Murai

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Šimako Murai
Narození 1928 (88 let)
Hirošima
Povolání lingvistka, spisovatelka, dramatička a impresario
Alma mater Univerzita Karlova
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Šimako Murai (* 12. července 1928, Hirošima, Japonsko) je japonská dramatička.

Vystudovala na Karlově Univerzitě v Praze, a přeložila do japonštiny díla Václava Havla, Josefa Topola, Milana Kundery, a libreta k operám Bedřicha Smetany a Leoše Janáčka. Je autorkou divadelní hry o Janu Letzelovi.

Šimako a Československo[editovat | editovat zdroj]

Šimako Murai přijela do Československa v roce 1959, aby se seznámila s divadelními postupy E. F. Buriana. Ten bohužel před jejím příjezdem zemřel, ale zaujala ji práce režiséra Otomara Krejči. Původně zamýšlená krátkodobá stáž přerostla v několikaletý pobyt. Při něm absolvovala obor divadelní věda na FF UK.[1]

V šedesátých letech byla velmi populární díky sérii televizních pořadů Tajemství řeči které s ní natočil Karel Pech. V roce 1968 o ní natočil Karel Pech také dokumentární seriál Moje přitelkyně Šimako.[2]

Po návratu do Japonska v roce 1969 vydala překlad několika českých divadelních her (Kundera, Topol, Havel). Některé z nich také v Tokiu inscenovala.

Režie v Česku[editovat | editovat zdroj]

  • 1992, Slunečnice, Činoherní klub v Praze, režie českého překladu své hry.
  • 1994, Déšť letáků, Činoherní klub v Praze, režie anglického znění (u příležitosti kongresu PEN Klubu v Praze).
  • 1998, Eviččiny housle, Máchovo divadlo v Litoměřicích, režie hry z cyklu Hirošimská žena.

Hirošimská žena[editovat | editovat zdroj]

Ve vlastní dramatické tvorbě, se soustředila na téma prvního užití atomové bomby v Hirošimě. Na toto téma napsala řadu her. Pro inscenování těchto her založila tvůrčí skupinu Hirošimská žena. Velkou částí hirošimského cyklu tvoří trilogie o českém architektu Janu Letzelovi, který vyprojektoval i tzv. Průmyslový palác v Hirošimě.

Murai vždy uvádí na jeviště pouze ženské postavy. I osudy architekta Letzla jsou pojednány přostřednictvím osudů žen, které hrály určitou roli v jeho životě.

V rámci projektu 2005 – rok mezilidských vztahů mezi EU a Japonskem v ČR bylo v Česku (v Hradci Králové, Náchodě, Turnově, Poděbradech a v Praze) uvedeno o Letzelovi pět představení hry Šimako Murai - Stavitel atomového dómu. Z jednoho představení byl pořízen i filmový záznam.[3]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • V roce 1988 získala na festivalu v Edinburghu cenu za novou tvorbu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://japanologie.blog.cz/rubrika/divadlo
  2. http://www.csfd.cz/film/312125-moje-pritelkyne-simako/komentare/?source=android
  3. http://www.muzydetem.cz/echo/foto.php?rok=2005&akce=35