Šípatkovec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxŠípatkovec
alternativní popis obrázku chybí
Šípatkovec srdcolistý Echinodorus cordifolius
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Řád žabníkotvaré (Alismatales)
Čeleď žabníkovité (Alismataceae)
Rod šípatkovec (Echinodorus)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šípatkovec (Echinodorus) je rod jednoděložných rostlin z čeledi žabníkovitých. Jedná se o vodní a vlhkomilné, převážně tropické a subtropické, rostliny Ameriky vyskytující se od USA po Argentinu. Řada druhů, kříženců a kultivarů se pěstuje v akváriích, některé z nich patří mezi nejoblíbenější akvarijní rostliny vůbec.[1] Někteří autoři z rodu Echinodorus vyčleňují jako samostatné rody Albidella a Helanthium.


Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Šípatkovec v akváriu, kultivar "Ozelot"

Počet platných druhů je předmětem sporů a pohybuje se od necelých třiceti po více než šedesát. Roku 1975 uveřejnil český odborník na akvarijní rostliny Karel Rataj revizi rodu Echinodorus zahrnující 47 druhů, z toho 19 popsaných samotným Ratajem.[2] Později Rataj popsal několik dalších druhů, mimo jiné i kontroverzní Echinodorus africanus RATAJ (1981), údajně pocházející z afrického Kamerunu (tedy zcela mimo dosud známý areál rodu). Ratajovy popisy však byly často založeny na rostlinách neznámého původu, navíc mnohdy sterilních. Pro tyto a další chyby se Ratajova revize stala předmětem odborné kritiky.[3] V roce 1994 vydali američané Haynes a Holm-Nielsen novou revizi, uznávající jen 26 druhů, z toho pouze tři popsané Ratajem.[4]Spolu s novým druhem popsaným roku 2000 Kasselmannovou[5], je druhů podle této revize 27:

I tato nová revize se však stala předmětem kritiky, protože autoři vycházeli především z herbářového materiálu, nikoliv z živých rostlin. Většina rostlin na akvaristickém trhu se navíc prodává pod Ratajovými jmény. Roku 2004 vydal Rataj novou revizi, která obnovuje většinu druhů zneplatněných Haynesem a Holm-Nielsenem a zahrnuje celkem 62 druhů. Revize však opakuje chyby staré revize z roku 1975 (především popis neplodících rostlin nejasného původu).[6]

Rod Echinodorus dle Lehtonena[editovat | editovat zdroj]

Africké šípatkovce[editovat | editovat zdroj]

Dobře známý a potvrzený výskyt šípatkovců je omezen na americký kontinent. Karel Rataj ovšem mimo jiné popsal i tři druhy údajně pocházející z Afriky. Pozdější autoři však africký původ těchto šípatkovců považují za pochybný[3] či vyvrácený[7]. První a nejznámější z Ratajem popsaných afrických šípatkovců je Echinodorus africanus, který údajně v Kamerunu nasbíral a do Evropy dovezl Eduard Pürzl. Christel Kasselmannová se roku 1984 v Kamerunu pokoušela šípatkovce najít, nalezla ale žabníkovité rostliny odpovídající sice Pürzlovým fotografiím, nikoliv však již Ratajovu popisu. Nalezené rostliny byly později určeny jako Limnophyton fluitans.[8] Fotografie publikovaná Ratajem pod jménem Echinodorus africanus v jeho pozdějších publikacích včetně revize z roku 2004 je identická s fotografiemi, které Rataj publikoval již dříve jako Echinodorus horemanii.[7] Haynes a Holm-Nielsen i Lehtonen uvádí Echinodorus africanus jako nomen dubium. Rostliny obvykle pěstované a prodáváné pod tímto jménem jsou blízce příbuzné s jihoamerickým Echinodorus uruguyaensis.

Další dva údajné africké druhy jsou Echinodorus veronikae a Echinodorus viridis.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KASSELMANN, Christel. Echinodorus: Die beliebtesten Aquarienpflanzen. [s.l.] : Dähne, 2001. ISBN 978-3921684993. (německy)  
  2. RATAJ, Karel. Revizion [sic] of the Genus Echinodorus Rich.. Praha : Academia, 1975. (Studie ČSAV; sv. 2). (anglicky)  
  3. a b LEHTONEN, Samuli. An integrative approach to species delimitation in Echinodorus (Alismataceae) and the description of two new species. Kew Bulletin. 12 2008, roč. 63, čís. 4. ISSN 0075-5974. (anglicky) 
  4. HAYNES, Robert R.; HOLM-NIELSEN, Lauritz B.. The Alismataceae. New York : The New York Botanical Garden, 1994. (anglicky)  
  5. KASSELMANN, C.. Echinodorus decumbens Kasselmann, spec. Nov. (Alismataceae), eine neue Art aus Ostbrasilien. Aqua Planta. 2000, čís. 1, s. 3-10. (německy) 
  6. http://www.echinodorus-online.de/English/Species/species.html
  7. a b SOMOGYI, Jozef. Taxonomic, nomenclatural and chorological notes on several taxa of the genus Echinodorus (Alismataceae). Biologia. 2006, roč. 61, čís. 4, s. 381-385. (anglicky) 
  8. KASSELMANN, Christel. Limnophyton fluitans Graebner: 1. Klarheit um Echinodorus africanus Rataj. Aqua Planta. 1984, roč. 9, čís. 4, s. 17-21. (německy)