Djurdjevićův most
| Djurdjevićův most | |
|---|---|
 Most na Tari | |
| Základní údaje | |
| Kontinent | Evropa |
| Stát |  Černá Hora |
| Komunikace | R-4 |
| Doprava | silniční a pěší |
| Přes | Tara |
| Otevřen | 1940 |
| Souřadnice | 43°9′1,51″ s. š., 19°17′42,86″ v. d. |
| Parametry | |
| Materiál | beton |
| Délka | 365 m |
| Výška | 150 m |
| Mapa | |
 | |
| Další data | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Djurdjevićův most (srbsky Ђурђевића мост) je silniční most, který se nachází na severovýchodě Černé Hory (nedaleko obcí Mojkovac, Žabljak a Pljevlja). Vede přes řeku Taru. Leží 150 km severně od Podgorici. Nachází se na území národního parku Durmitor.
Název
[editovat | editovat zdroj]Most se jmenuje podle regionu, v němž byl postaven.[1]
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Je to obloukový železobetonový most unikátní konstrukce. Ve své době se řadil k nejpokrokovějším mostům v Evropě. Je součástí důležité komunikace mezi Bělehradem a Nikšićem (přes město Pljevlja). Leží přesněji mezi vesnicemi Budečevica a Trešnjica.[2]
Most je dlouhý 365 m, má pět oblouků, nejdelší z nich má na délku 116 m. Vozovka se zde nachází v nejvyšším bodě 172 m nad zemí. Most byl trasován v oblouku, nikoliv v přímce. Na jedné straně mostu činí nadmořská výška 805,94 m n. m. a na druhé 811,28 m n. m.
Celková šířka stavby dosahuje sedmi metrů, vozovka má 5,5 metrů a dva chodníky po obou stranách potom 0,75 metrů včetně zábradlí. Na mostě se nenachází veřejné osvětlení.[3]
Z mostu bývají organizovány seskoky (bungee jumping).
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Stavbu navrhl Mijat Trojanović[4], který předtím již studoval budování podobných mostů v Evropě. Zakázka měla stát 11,5 milionů tehdejších jugoslávských dinárů, nicméně v průběhu se cena vyšplhala o další milion. Stavební práce prováděla firma Andonović z Bělehradu.
Most byl postaven mezi lety 1937 a 1940. Do užívání byl dán na podzim uvedeného roku. Na jaro 1941 byly plánovány zatěžkávací zkoušky a slavnostní otevření stavby, nicméně se neuskutečnily z důvodu vypuknutí druhé světové války.[3]
Po dokončení byl tento největším železobetonovým obloukovým mostem na kontinentě. Stavbyvedoucím mostu byl Isaac Russo ze Švýcarska, který byl odborníkem na použité konstrukce. 40 % stavebních nákladů na zbudování mostu tvořilo zbudování rekordního dřevěného lešení v místě stavby.[5] Lešení co do objemu nebylo překonáno do současnosti a využito bylo 650 kubických metrů dřeva. Využito bylo dřevo smrkové z lesů do okolí 25 kilometrů od stavby.
V roce 1942, nedlouho po dokončení stavby, jej obsadili italští fašisté a Četnici. Jugoslávští partyzáni ve snaze zpomalit postup protivníků zničili[1] jeden z jeho oblouků (jihovýchodní, s výškou 44 m). Operace se účastnil Lazar Jauković, který byl následně Italy zatčen a zastřelen.[1][4] U mostu byl i pohřben a paradoxně se podílel na jeho budování jen o několik let dříve.[1] Díky tomu věděl, jak most vyřadit z provozu, aniž by byl zásadněji poškozen.[6] Ostatní oblouky poškozeny nebyly. Opravy na stavbě byly zahájeny na podzim 1945. Znovu byl most otevřen roku 1946 a dodnes je významnou technickou památkou v zemi.
V roce 1978 byl na mostě natáčen britský film Force 10[7], který popisoval boje za druhé světové války. Dramata při postupu partyzánů a odstřelu části mostu byly zdokumentovány ve filmu Most z roku 1968 od režiséra Hajrudina Krvavace.[1] Oblíbený byl nejen v tehdejší Jugoslávii, ale i v Čínské lidové republice. Tento most je také dějištěm příběhu románu Het land achter Gods rug (Země za božími zády) nizozemského spisovatele A. den Doolaarda.[8]
V roce 1986 byla provedena částečná obnova stavby, kdy byly odstraněny vadné části a dále sanována místa, kde docházelo k poškozování konstrukce mostu.[9]
Vzhledem k stárnutí mostu byla diskutována možnost obnovy stavby. Ačkoliv most vypadá na první pohled, že je v dobrém stavu, značné části celé konstrukce jsou již za délkou svojí životnosti. V roce 2018 byla dojednávána pomoc ze strany Čínské lidové republiky. Příslíbena byla pomoc ve výši 2,5 milionů eur.[10] Poskytnutá částka se postupem času různě měnila; podporu pro obnovu mostu pomohla zajistit i skutečnost, že se jedná o hlavní téma zmíněnéhp partyzánského filmu, který byl v Čínské lidové republice uveden. Zahájení prací se nicméně neustále oddalovalo.[11] V roce 2023 již byl projekt obnovy ve fázi, kdy čínská strana měla vybrat dle podepsané smlouvy zhotovitele stavby.[12] Provedeno má být posouzení vlivu stavby na životní prostředí.
Dnes je na obou stranách mostu řada restaurací, vyhlídek a také je zde trasa zip-line. Noviny Times jej zařadily mezi 10 památek, které je nezbytné navštívit.[2][10] Patří k atraktivním turistickým lokalitám ve vnitrozemí Černé Hory.[10]
Památník
[editovat | editovat zdroj]Na jižní straně mostu se nachází památník Božidarovi Žugićovi[6] a náhrobek Lazara Jaukoviće.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e MOST ĐURĐEVIĆA TARA, POSEBNEŽ MED MOSTOVI. vagabundo.si [online]. [cit. 2024-10-01]. Dostupné online.
- ↑ a b Most na Đurđevića Tari: Turistička i arhitektonska atrakcija. n1info.rs [online]. [cit. 2024-10-01]. Dostupné online.
- ↑ a b Turističku i arhitektonsku atrakciju "nagrizao" zub vremena. DAN [online]. [cit. 2024-10-01]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ a b ОН ЈЕ ЈЕДАН ОД 20 НАЈЛЕПШИХ НА СВЕТУ Мост на Ђурђевића Тари стигао и на филм, ово је његова историја!. Srbija Danas [online]. [cit. 2024-10-01]. Dostupné online. (bosensky)
- ↑ Článek na portálu mojsvet.info (slovinsky). mojsvet.info [online]. [cit. 2020-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-27.
- ↑ a b U NAJDUBLJEM KANJONU EUROPE: MOST NA ĐURĐEVIĆA TARI ČIJI SU HEROJI RADIJE GINULI GLAVOM, NEGO OBRAZOM. mala-mjesta.com [online]. [cit. 2024-10-01]. Dostupné online. (chorvatsky)
- ↑ Đurđevića Tara Most: U vremenu kad se napravio, imao je najveći betonski luk u Europi. m-kvadrat.ba [online]. [cit. 2024-10-01]. Dostupné online. (bosensky)
- ↑ Most na Đurđevića Tari inspirisao i književnike i filmske stvaraoce. TV Pljevlja [online]. [cit. 2024-10-01]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ Most na Đurđevića Tari u upotrebi već 80 godina - Rekonstrukcija moguća tokom naredne godine. ekapija.com [online]. [cit. 2024-10-01]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ a b c Kinezi spasavaju most na Đurđevića Tari. politika.rs [online]. [cit. 2024-10-01]. Dostupné online. (bosensky)
- ↑ Obnova mosta na Đurđevića Tari iduće godine. RTCG [online]. [cit. 2024-10-01]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ Rekonstrukcija mosta na Đurđevića Tari kreće početkom 2024.. vijesti.me [online]. [cit. 2024-10-01]. Dostupné online. (bosensky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Djurdjevićův most na Wikimedia Commons
