Červené Janovice (zámek)
| Červené Janovice | |
|---|---|
 Zámek Červené Janovice | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Architekt | Carlo Brettani |
| Výstavba | 16. a 17. století (přestavbou tvrze ze 14. století) |
| Další majitelé | Janovičtí ze Soutic, Kolovratové, Budovcové z Budova, Obytečtí z Obytec, město Kutná Hora |
| Poloha | |
| Adresa | Červené Janovice,  Česko |
| Souřadnice | 49°50′6,36″ s. š., 15°15′13,32″ v. d. |
  Červené Janovice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 18299/2-972 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Červené Janovice jsou barokní zámek ve stejnojmenné obci v okrese Kutná Hora ve východní části Středočeského kraje, který vznikl v letech 1650–1660 přestavbou renesanční tvrze. Přestavbu uskutečnil italský architekt Carlo Brettani, autor výzdoby Českého Šternberku. Zámek je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Renesanční tvrz, která zde původně stála, pocházela z přelomu 16. a 17. století a vlastnili ji Kolovraté. Vznikla přestavbou z blatné tvrze ze 14. století, která patřila Janovickým ze Soutic.[zdroj?] V červenci roku 1446 se na tvrzi opevnil a před vojskem krajského hejtmana Mikuláše Trčky z Lípy bránil husitský hejtman Ondřej Keřský z Řimovic. Při pokusu o útěk byl zajat a popraven.[2]
Z blatné tvrze se zachovaly zbytky příkopu. Původně se zámek jmenoval jen Janovice, přívlastek Červené získal až po roce 1715.
Roku 1551 se na zámku narodil Václav Budovec z Budova, přední z 27 českých pánů popravených na Staroměstském náměstí za účast na stavovském povstání. Po Budovcích z Budova vlastnili Janovice Kolovratové. Z nich Felix Novohradský z Kolovrat byl zabit v souboji s Mikulášem Dačickým z Heslova. Příslušníkům různých linií Kolovratů patřilo panství do roku 1646, kdy je Zbyněk Leopold Libštejnský z Kolovrat prodal Aleně Markétě Obytecké z Obytec, rozené Bechyňové z Lažan. Její manžel Litmír Viduna Obytecký nechal v letech 1650–1660 postavit raně barokní zámek s čtyřkřídlou dispozicí a uzavřeným nádvořím s kašnou. Na přestavbě zámku se podílel italský štukatér Carlo Brentani, který souběžně pracoval na nedalekém Českém Šternberku. Obytečtí z Obytec obývali zámek po tři generace a prodali jej v roce 1715. Po krátké epizodě hrabat z Thürheimu přešlo panství s devíti vesnicemi do majetku města Kutné Hory (1724). Zámek byl využíván jako administrativní budova, špitál, pivovar, lihovar, později hospoda a byty.
Novodobé dějiny[editovat | editovat zdroj]
Rozsáhlé plány ze 70. let 20. století, které jej měly změnit v kulturně-společenské centrum, se neuskutečnily stejně jako plány na jeho využívání jako školy v přírodě.[3] V roce 2002 zámek koupil Richard Cortés a nechal zavést elektřinu a vodu do prvního patra.[4] Pak však stavba dál chátrala.
V roce 2010 byl zámek na prodej za 5,5 milionů korun.[5]
Další fotografie[editovat | editovat zdroj]
-
Východní pohled -
Nádvoří -
Severní pohled (ze zahrady) -
Nádvoří s kašnou -
Sklepení, převážně původní
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-02-20]. Identifikátor záznamu 129001 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XII. Čáslavsko. Praha: František Šimáček, 1900. 378 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Kutnohorském, s. 263.
- ↑ SYNKOVÁ, Iva. Červené Janovice [online]. Hrady.cz, 2004-04-20 [cit. 2010-08-14]. Dostupné online.
- ↑ KUČEROVÁ, Ivana. V Červených Janovicích se chodí do kostela už sto let. Deník.cz [online]. 2011-10-16. Dostupné online.
- ↑ HAVELKA, Ondřej. Zámek Červené Janovice. ČT [online]. 2010-4-17. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Červené Janovice na Wikimedia Commons
