Přeskočit na obsah

Nina Jiránková: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Založena nová stránka
(Žádný rozdíl)

Verze z 18. 2. 2012, 18:03

Nina Jiránková (1. října 1927, Mirošovice) je česká herečka.

Rodina pocházela z Prahy, kde bydlela v ulici Na Valech. Maminka byla zaměstnaná v bance, otec byl inženýrem, v Mirošovicích provozoval malou slévárnu. Narodila se jako druhé dítě v rodině, po bratrovi starším o dva roky. Dědeček byl profesorem na Pražské konzervatoři a klavírním virtuozem, který studoval u Bedřicha Smetany a ten mu umožnil vystudovat i Hudební uměleckou školu v Charkově. Bratrancem Niny Jiránkové byl Luboš Pistorius, pozdější režisér a ředitel Divadla na Vinohradech. Za války pracovala na farmě, kterou rodina založila v Mirošovicích (Maškův mlýn). Bratr byl v padesátých letech z politických důvodů 3 roky ve vězení i se svojí ženou. Toto mělo dopad i na uměleckou činnost Jiránkové, byla ji omezena rozhlasová i začínající televizní činnost, ale působila nadále v divadle [1].

Již od mládí měla zájem o tanec a zpěv. Studovala na gymnaziu, ale přešla na dramatické oddělení Státní konzervatoře v Praze, kde studovala např. s Irenou Kačírkovou a jejím profesorem zde byl mj. Ota Ornest. Později pokračovala na nově vzniklé DAMU.

Již za studií hostovala v Realistickém divadla, kam po absolutoriu i nastoupila. Odkud v roce 1950 odešla se skupinou herců (např. Irena Kačírková, Jiřina Petrovická, Eduard Dubský, Miloš Kopecký, Lubomír Lipský, Jiří Vršťala a další) do Městských divadlech pražských k řediteli Oto Ornestovi. Zde pak působila v letech 19501991 [2].

Hostovala rovněž v Národním divadle, Švandově divadle, divadle Radka Brzobohatého, Divadle v Řeznické a dalších. Významné je i její působení v rozhlase, televizi a dabingu.

Byla provdaná za právníka Ladislava Šíchu, se kterým žila třicet let, až do jeho smrti. Z manželství se narodil syn Petr (1954), který se nyní zabývá filmovou režií.

Ocenění

  • 1997 Cena SENIOR PRIX za celoživotní uměleckou činnost, udělovaná Nadací Život Umělce

Divadelní role, výběr

  • 1951 Moliére: Tartuffe neboli Svatoušek, Marie, Komorní divadlo, režie Ota Ornest, 178 repríz
  • 1952 Moliére: Škola žen, Anežka, Divadlo Komedie, režie Karel Svoboda, 171 repríz
  • 1957 Carlo Goldoni: Benátská vdovička, Eleonora, Divadlo komedie, režie Karel Dostal, 203 repríz
  • 1958 Alejandro Casona: Stromy umírají vstoje, Isabel, Komorní divadlo, režie Ota Ornest, 107 repríz
  • 1960 Stendhal: Červený a černý, Matylda, Komorní divadlo, režie Karel Dostal, 56 repríz
  • 1962 Georges Neveux: Zlodějka z města Londýna, Viktorie, Divadlo Komedie, režie Alfréd Radok, 86 repríz
  • 1964 Romain Rolland: Hra o lásce o smrti, Sofie, Komorní divadlo, režie Alfréd Radok, 252 repríz
  • 1967 Jean Genet: Služky, Milostivá paní, Komorní divadlo, režie Ladislav Vymětal, 31 repríz
  • 1967 Oscar Wilde: Ideální manžel, Lady Chilternová, Komorní divadlo, režie Ota Ornest, 115 repríz
  • 1967 F.G.Lorca: Dům doni Bernardy, Martirio, (j.h.), Národní divadlo/Tylovo divadlo, režie Alfréd Radok
  • 1969 William Shakespeare: Veselé paničky windsorské, Paní Vodičková, Divadlo Komedie, režie Ivan Weiss, 53 repríz
  • 1971 Ugo Betti: Zločin na Kozím ostrově, Agata, Divadlo komedie, režie Ota Ornest, 38 repríz
  • 2005 Morris Panych: Moje teta, tvoje teta, titul. role (j. h. ), Divadlo U Hasičů, režie Václav Postránecký
  • 2007 A. P. Čechov: Strýček Váňa, Marie Vasiljevna Vojnická, (j. h. ), Švandovo divadlo, režie Michal Lang

Filmografie, výběr

  • 1956 Advent, role: Františka Plesníková, režie Vladimír Vlček
  • 1980 Jak napálit advokáta, režie Vladimír Čech
  • 1987 Jak básníkům chutná život, režie Dušan Klein
  • 1992 Trhala fialky dynamitem, režie Milan Růžička
  • 2009 Pamětnice, režie Vlado Štancel
  • 2012 Školní výlet, režie Petr Šícha a Tomáš Magnusek

Odkazy

Reference

  1. Alexandra Stušková: Nina Jiránková, In: Život umělce, nadační listy, č. 16/říjen 2009, vyd. Stušková, str.  12–17
  2. Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 8, 191, ISBN 80-7243-121-8

Literatura

Externí odkazy