Přeskočit na obsah

Šťáhlavice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Šťáhlavice
Kaple na návsi
Kaple na návsi
Lokalita
Charaktervelká vesnice
ObecŠťáhlavy
OkresPlzeň-město
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel609 (2021)[1]
Katastrální územ튝áhlavice (6,6 km²)
PSČ332 03
Počet domů173 (2011)[2]
Šťáhlavice
Šťáhlavice
Další údaje
Kód části obce163147
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šťáhlavice (německy Stiahlawitz[3]) je velká vesnice, část obce Šťáhlavy v okrese Plzeň-město. Nachází se asi 2 km na jihovýchod od Šťáhlav. Prochází tudy železniční trať Rokycany–Nezvěstice, na které byla 17. prosince 1944 zřízena zastávka.[4] Je zde evidováno 466 adres.[5] V roce 2011 zde trvale žilo 492 obyvatel.[6] Šťáhlavice je také název katastrálního území o rozloze 6,6 km2.[7]

Nacházejí se zde i některé tábornické osady, jako je například osada Tuleňů, Komárů, Medvědů. Každoročně se zde konají táboráky. Funguje zde SDH Šťáhlavice a také TJ Sokol Šťáhlavice. Za poslední roky se pravidelně pořádají dětské i dospělé hasičské soutěže, bály, vzmachy lidu či Ladovská zabijačka.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1379.[8]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kaple
  • Usedlosti čp. 23 a 24
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Amtliches deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren: herausgegeben vom Reichsprotektor in Böhmen und Mähren. Prag: Selbsverlag des Reichsprotektors in Böhmen und Mähren, 1940. s. 244. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/nkp/uuid/uuid:4d9cc2f0-2433-11e6-8145-5ef3fc9bb22f
  4. Badatelna.eu | Národní archiv - Sbírka staničních kronik. badatelna.eu [online]. [cit. 2020-01-21]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  6. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 241. 
  7. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-10. 
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 310. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]