Členění Ruska

Členění Ruska bývá prováděno několika způsoby podle několika následujících metod a klíčů.

Federální subjekty

Související informace naleznete také v článku Administrativní dělení Ruska.

Ruská federace se dělí na 85 samosprávných subjektů, různého typu, podle stupně autonomie.

Federální okruhy

Na základě administrativní reformy z roku 2000 je těchto 85 subjektů navíc sdruženo do 8 regionů, zvaných federální okruhy (rusky: федеральные округа, j. č. федеральный округ); představitele okruhů jmenuje prezident Ruska. Představitel je zaměstnanec administrace prezidenta. Federální okruhy nejsou teritoriální a administrativní dělení. Jsou jen součástí výkonné moci.

název okruhu	rozloha (km²)	obyvatelstvo (odhad 2009)	obyv./km²	federálních subjektů	administrativní centrum
Centrální federální okruh	652 800	37 121 812	56,89	18	Moskva
Jižní federální okruh	447 821	14 686 261	36,55	8	Rostov na Donu
Severozápadní federální okruh	1 677 900	13 462 259	8,02	11	Petrohrad
Dálněvýchodní federální okruh	6 215 900	6 460 094	1,04	9	Chabarovsk
Sibiřský federální okruh	5 114 800	19 545 470	3,82	12	Novosibirsk
Uralský federální okruh	1 788 900	12 254 976	6,85	6	Jekatěrinburg
Povolžský federální okruh	1 038 000	30 157 844	29,05	14	Nižnij Novgorod
Severokavkazský federální okruh	170 700	9 108 737	53,36	7	Pjatigorsk

Ekonomické rajóny

Výhradně pro hospodářské a statistické účely existuje také členění na 11 ekonomických rajónů (rusky: экономические районы, j. č. экономический район).

1. Centrální (Центральный)
2. Centrálně-černozemní (Центрально-чернозёмный)
3. Východní Sibiř (Восточная Сибирь)
4. Dálný Východ (Дальний Восток)
5. Severní (Северный)
6. Severní Kavkaz (Северный Кавказ)
7. Severozápadní (Северо-западный)
8. Povolží (Поволжье)
9. Ural (Урал)
10. Volžsko-Vjatský (Волго-Вятский)
11. Západní Sibiř (Западная Сибирь)