Zvířetice (hrad)
| Zvířetice | |
|---|---|
 Zřícenina zámku Zvířetice | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický, renesanční, barokní |
| Výstavba | před rokem 1318 |
| Přestavba | 2. polovina 17. století |
| Stavebník | Zdislav z Lemberka |
| Další majitelé | Páni ze Zvířetic, Vartenberkové, Valdštejnové |
| Současný majitel | Bakov nad Jizerou |
| Poloha | |
| Adresa | Podhradí, Bakov nad Jizerou,  Česko |
| Souřadnice | 50°28′5,22″ s. š., 14°54′57,57″ v. d. |
  Zvířetice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 29299/2-1769 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zvířetice jsou zřícenina renesančního zámku[1] přestavěného z původního gotického hradu nad vesnicí Podhradí asi dva kilometry jihozápadně od města Bakov nad Jizerou v nadmořské výšce 250 metrů. Od roku 1967 je zřícenina zámku chráněna jako kulturní památka.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Zakladatel hradu
[editovat | editovat zdroj]Na počátku 14. století založil nad řekou Jizerou hrad Zdislav z Lemberka, jeden ze tří synů Havla z Lemberka, zakladatele hradu Lemberk, klášterů a městeček v Jablonném v Podještědí i Českém Dubu.
Páni ze Zvířetic
[editovat | editovat zdroj]Zdislav i jeho četní potomci se psali zprvu z Lemberka, později jako páni ze Zvířetic. Zůstali zde do roku 1504. Zdislav měl dva syny, celou řadu vnuků a pravnuků.
Další vlastníci
[editovat | editovat zdroj]
Po pánech ze Zvířetic a nedlouhém vlastnictví Václava Sezimy z Ústí se hradu roku 1528 ujali Vartenberkové a postupně jej přestavěli na renesanční zámek. Po krátkém období let 1610 až 1623 v postupném vlastnictví Jiřího Vratislava z Mitrovic a Jana Vlka z Kvítkova zámek a okolí získal mocný rod Valdštejnů, kteří zde nechali postavit barokní kapli. V druhé polovině 17. a v 18. století sloužil objekt už jen správě panství jako sídlo vrchnostenských úřadů. Roku 1693 zámek vyhořel. Byl sice opraven, ale zásah blesku v roce 1720 způsobil nový ničivý požár a pak už byl zámek definitivně opuštěn.[3]
Doba úpadku a záchrany
[editovat | editovat zdroj]V dalších letech byl zámek rozebírán na stavební materiál, proto rychle chátral. Ještě na kresbě Karla Hynka Máchy a fotografii z konce 19. století můžeme hradní věž vidět celou. Část se jí zřítila na přelomu 19. a 20. století. Ve třicátých letech ji Klub českých turistů přeměnil v rozhlednu. Později se ruiny ujalo původně svazácké hnutí Brontosaurus (letní tábory dobrovolníků) a došlo k jejímu zakonzervování a menším opravám.
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]V předhradí se dochovaly pouze terénní relikty staveb a budova renesanční sladovny. Čelní stranu a boky hradního jádra chránil mohutný příkop a před ním ještě val. Jádro mělo lichoběžníkový půdorys a na čelní straně stály v nárožích okrouhlé věže. Severní věž byla zvýšena během renesanční přestavby, kdy k ní byla také přesunuta brána, která se původně nacházela u západní věže. Ta se dochovala jen částečně a třetí věž, která stávala ve východním nároží, byla zbořena a nahrazena barokní kaplí. Z paláce, který stál nad řekou na jižní straně, se dochovaly valeně klenuté místnosti přízemí. Budova podél západní zdi je pozdně gotického původu a zástavba na čelní straně vznikla v období renesance.[4]
Cestovní ruch
[editovat | editovat zdroj]Zřícenina je dobře viditelná od vlakového nádraží Bakov nad Jizerou, kde se křižují železniční tratě 070 a 080, odkud je cesta ke zřícenině dlouhá necelý kilometr. Z nedaleké vesničky Podhradí vede krátké stoupání po modré turistické značce. Vstup je volný. Pod hradem vede nejen železnice, silnice Bakov nad Jizerou – Debř, ale teče pod ním i řeka Jizera. Zejména právě na údolí Jizery a nad ním se tyčící vrch Baba je pěkný výhled z hradní věže, ale v dáli jsou vidět i Český ráj, Ještěd, Bezděz a Krkonoše.
Projekt Zvířetice 3D a infocentrum
[editovat | editovat zdroj]
Na začátku roku 2015 byl dokončen projekt Zvířetice 3D, který představuje virtuální rekonstrukci zámku Zvířetice v předpokládané podobě z roku 1683, tedy v dobách jeho největší slávy. Rekonstrukci v podobě virtuálního trojrozměrného modelu doplňuje i velký fyzický model zámku. Projekt, jenž vypracoval vývojový tým Vojtěcha Dvořáka, byl oficiálně představen slavnostní prezentací dne 21. března 2015 v sále muzea v Bakově nad Jizerou. Představení s názvem Zvířetice 1683 zahrnovalo videoprojekci 3D modelu a odhalení fyzického modelu. Fyzický model je nyní umístěn v novém infocentru Zvířetice v Podhradí, které vznikalo souběžně s projektem a bylo otevřeno v květnu 2015. V okolí infocentra a parkoviště byla instalována nová informační stezka se sedmi zastaveními vedoucí k zámku.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Gotický hrad [online]. Ztracený zámek Zvířetice [cit. 2019-08-24]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-18]. Identifikátor záznamu 140667 : Hrad Zvířetice, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ POHORECKÝ, Vladimír. Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech. Praha: Radioservis, 2000. ISBN 80-86212-10-6. Kapitola Hrad Zvířetice, s. 143–144.
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Zvířetice, s. 636–638.
- ↑ Odtajnění 3D modelu zámku Zvířetice [online]. www.bakovnj.cz [cit. 2015-07-13]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Střední Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Zvířetice, s. 162–164.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Boleslavsko. Svazek X. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 445 s. Kapitola Zvířetice hrad, s. 101–110.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zvířetice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- KROBOVÁ, Adriana. Zvířetice: Hrad, kde se život nezastavil [online]. Český rozhlas, 2013-02-24 [cit. 2017-09-10]. (Po stopách dávných hradů a tvrzí středních Čech). Vložené audio s citacemi Augusta Sedláčka a komentáři Tomáše Durdíka. Dostupné online.
