Zdeněk Linhart (odbojář)

V tomto článku je použita zastaralá šablona „Příbuzenstvo“.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdeněk Linhart
Narození12. května 1888
Praha, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí17. ledna 1943 (ve věku 54 let)
KT Stutthof, Německá říšeNěmecká říše Německá říše
BydlištěPraha - Žižkov, ulice "V Kněžských lukách"[1]
Povolánířidič tramvaje[1]
ZaměstnavatelElektrické podniky Praha[1]
Znám jako"Tramvaják"[1]
Příbuzní3 bratři, 2 sestry
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
bratr Václav Linhart (1892 – 1942) [2]
bratr Otto Linhart (1895 – 1980) [2]
bratr Bedřich Linhart (1886 – 1944) [2]
sestra Marie Linhartová [2][3]
sestra Ludmila Stöcklová [4][3]
(roz. Linhartová) [2]
švagrová Božena Linhartová (1897 - 1990) [5] [2]
synovec Miloš Linhart [6]

Zdeněk Linhart (12. května 1888 v Praze[7]17. ledna 1943 v KT Stutthof) byl povoláním řidič tramvaje pražských elektrických podniků. [6] (odtud přezdívka "Tramvaják".[1])

Život[editovat | editovat zdroj]

Za protektorátu bydlel v Praze na Žižkově v ulici "U Kněžské louky".[1] Do protiněmeckého odboje se zapojil od samého počátku spolu se svými bratry (Václavem, Bedřichem a Otto Linhartem) a sestrami (Marií Linhartovou, Ludmilou Stöcklovou – rozenou Linhartovou). V odboji se zabýval nejprve rozšiřováním ilegálních tiskovin. Také ukrýval radiotelegrafistu Jindřicha Klečku. K provozu ilegální vysílačky Sparta I poskytoval svůj byt. (Klečka z jeho bytu také několikrát vysílal.[1]) Později působil též v roli ozbrojené ochrany ilegálních pracovníků i při přepravě a provozu radiostanice.[1] Den po zátahu na jinonický akcíz (ráno 5. října 1941) ještě Zdeněk Linhart dokázal gestapu uniknout. Poté, co jej udal domovník, byla u něj v bytě provedena prohlídka. Při ní gestapo nalezlo několik depeší určených pro radiostanice sítě Sparta I. Jejich následným dešifrováním nalezli Němci stopu dlouho hledaného "Zrádce X" (špióna s krycím jménem "René" – Agenta A-54Paula Thümmela).[1] Samotný Zdeněk Linhart byl (na základě výše uvedeného udání) za několik dní zatčen gestapem. Zemřel dne 17. ledna 1943 [6] v koncentračním táboře Stutthof.

Pamětní deska rodině Linhartových[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska bratrům Linhartovým

Na domě číslo popisné 1063 v ulici "Na Bitevní pláni" (orientační číslo 16; Praha 4, Nusle; nedaleko pražského Paláce kultury) odhalil dne 18. května 2015 (u příležitosti 70. výročí konce války) starosta městské části Praha 4 pamětní desku bratrům Linhartovým. [2] [p 1] V tomto domě žil Otto Linhart, který se (spolu se svými bratry: Bedřichem, Zdeňkem a Václavem) aktivně podílel na nekomunistickém protifašistickém odboji. O provedení pamětní desky a o textu na ní rozhodlo druhé jednání komise "Rady pro kulturu, volný čas a náboženské společnosti" dne 19. února 2015. Jako materiál byla zvolena černá leštěná žula s vyrytým stříbrným písmem a následujícím textem:

           RODINĚ LINHARTOVÝCH

ZA JEJICH OBĚŤ PRO SVOBODU ZEMĚ

         Václav Linhart
   * 21.7.1892    † 4.7.1942
       zahynul při zatýkání

          Zdeněk Linhart
   * 12.5.1888    † 17.1.1943
       zahynul v KT Stutthof

         Bedřich Linhart
   * 9.4.1886    † 20.10.1944
       zahynul v pankrácké věznici

         Otto Linhart
   * 24.9.1895    † 29.3.1980
  radiotelegrafista odbojové skupiny ÚVOD,
     dožil se osvobození v ilegalitě

MČ Praha 4, 2015

Bratři Linhartové[editovat | editovat zdroj]

Místa odpočinku[editovat | editovat zdroj]

Otto Linhart spolu se svojí chotí Boženou Linhartovou je pochován na pražském Nuselském hřbitově (Krčská ulice), ostatní členové rodiny Linhartů (Václav Linhart, Bedřich Linhart, Zdeněk Linhart) pak v hrobě rodiny Linhartů na Podolském hřbitově. [6] [5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Zhotovení a následné odhalení pamětní desky bylo iniciováno Společností Václava Morávka a Karlem Ludvíkem z Československé obce legionářské z Jindřichova Hradce v druhé polovině roku 2014.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt : československý odboj a nacistická okupační moc (1941 - 1943). 3., upravené vyd. Praha: Laguna (nakladatelství a vydavatelství), 2008. 253 s. záznam v databázi Národní knihovny ČR Dostupné online. ISBN 978-80-86274-81-2. Kapitola Tristan, s. 20, 167. Celá trilogie obsahuje 3 svazky (19391941; 19411943; 19431945) (351 stran; 253 stran; 415 stran); toto je druhý z nich; (1. vydání: 1997; 2. vydání: 20032008; 3. vydání 2008). Všechna vydání: Laguna, Praha. 
  2. a b c d e f g POLÁK, David. Praha 4 odhalila pamětní desku bratrům Linhartovým [online]. www.praha4.cz, 2015-05-18 [cit. 2015-05-20]. Dostupné online. 
  3. a b LUDVÍK, Karel. Otto Linhart, radista vysílačky domácího odboje Sparta I a jeho kameničtí podporovatelé: Výstava byla ukončena 30. dubna 2015. [online]. Městské muzeum v Kamenici nad Lipou, Náměstí Čs. armády 1, KAMENICE NAD LIPOU 394 70: [cit. 2015-05-26]. Dostupné online. 
  4. Matriční záznam o narození a křtu Ludmily Linhartové farnost při kostele sv. Petra a Pavla na Vyšehradě v Praze
  5. a b c d vojáci, hrdinové odboje - Otto Linhart; hrdina protinacistického odboje - radista vysílačky SPARTA [online]. Správa pražských hřbitovů, 2015-08-08 [cit. 2015-10-22]. Dostupné v archivu. 
  6. a b c d e f g LUDVÍK, Karel; POBŘÍSLO, Pavel. Bratři Linhartové, čeští Ryanové [online]. 2015-05-29 [cit. 2016-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-10. 
  7. Matriční záznam o narození a křtu Zdeňka Linharta farnost při kostele sv.Františka na Starém Městě pražském

Související články[editovat | editovat zdroj]


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]