Wikipedista:Simona Beránková/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Trh práce[editovat | editovat zdroj]

Trh práce je založen na vztahu dvou subjektů – nabídky a poptávky – toho, kdo svoji práci nabízí, a toho, kdo o nabídku jeví zájem a je ochoten nabízenou práci zaplatit. Snahou nabízejícího je svou práci prodat za přijatelnou, tj. za co nejvyšší cenu. Kupující má zájem na tom, aby cena byla co nejnižší a současně co nejkvalitnější.[1]

Základním principem chování na trhu práce je svobodné rozhodnutí nabízejícího, zda svou práci nabídne a neméně svobodné rozhodnutí kupujícího, zda za práci zaplatí.[2]

Člověk nabízející práci se nazývá zaměstnanec a kupující se nazývá zaměstnavatel, mezi nimi vzniká pracovněprávní vztah, tedy pracovní poměr, služební poměr, nebo dohody o práci mimo pracovní poměr. Pracovní poměr může vzniknout dvojím způsobem, jmenováním do funkce nebo obvyklejší formou na základě pracovní smlouvy.

Příčiny nezaměstnanosti[editovat | editovat zdroj]

V rámci zkoumání trhu práce se ekonomie snaží co nejlépe porozumět nezaměstnanosti a výši mezd. Rozlišujeme různé příčiny nezaměstnanosti. Za hlavní příčiny trvalé nezaměstnanosti jsou považovány takové, které způsobují strukturální nerovnováhy, snižují flexibilitu trhu práce bez ohledu na fázi ekonomického cyklu. Za nejvýznamnější z nich je považována nízká motivace nezaměstnaných vyplývající z nevýhodného poměru mezd a sociálních dávek, následují příčiny jako strukturální změny, nízká kvalifikační úroveň nezaměstnaných, špatná dopravní obslužnost a další.[3]

Nesmíme opomenout i tzv. sezónní nezaměstnanost, která je vyvolaná proměnlivostí trhu práce, zejména v průběhu roku.  

Na trhu práce se však také podílejí nezávislé fyzické i právnické osoby, zde vzniká mezi účastníky smluvní vztah při prodeji výrobku nebo služby.

Omezení trhu práce[editovat | editovat zdroj]

·        Různost povolání, která sama o sobě komplikuje pohled na trh práce jako celek. Právník nedělá práci dřevorubce a naopak.

·        Nepružnost mezd směrem dolů daná inflací, pracovními smlouvami, tlakem odborů apod.

·        Obtíže při výpovědi nebo zaškolování nových zaměstnanců.

·        Mzda = transferová platba + renta

Makroekonomický a mikroekonomický pohled[editovat | editovat zdroj]

Na trh práce můžeme nahlížet jak z makroekonomického, tak mikroekonomického pohledu. Mikroekonomie studuje chování jednotlivce na trhu práce. Makroekonomie naopak studuje vzájemný vztah trhu práce a ostatních trhů (peněžní trh, trh zboží, zahraniční obchod). Sleduje, jak vztahy těchto trhů ovlivňují makroekonomické proměnné jako nezaměstnanost, výši důchodů a hrubý domácí produkt.

Segmentace trhu práce[editovat | editovat zdroj]

Považujeme za procesy, díky nimž dochází k oddělení určitých skupin profesí nebo povolání a rozdělení trhu na části, které jsou na sebe závislé např. tak, že mohou záviset na vztahu pracovníka k zaměstnavateli, může se jednat o charakteristiku pracovníka jako je národnost, rasa, věk nebo pohlaví.[4]

Účastníci trhu práce[editovat | editovat zdroj]

·        Zaměstnavatel

·        Zaměstnanec

·        Agenturní pracovník, viz Agenturní zaměstnávání, Agentura práce, Bodyshopping

·        Nádeníci pracující bez smlouvy (práce na černo)

·        Zahraniční pracovník - Gastarbeiter

·        Otroci, nevolníci, robotníci, nuceně nasazení - viz články Otrokářství, Nevolnictví, Robota, Nucená práce, Ostarbeiter, Dětská práce

·        Smluvní služebníci (historický pojem)

·        Veřejná služba (práce nezaměstnaných), Veřejně prospěšné práce (pro obec)

·        Obecně prospěšné práce - alternativní trest soudu

Trh práce ovlivňují také osoby poskytující méně závislou práci nebo jinak ovlivňující velikost trhu:

·        Brigádník, viz článek Brigáda (přivýdělek), pracovní praxe, stáže

·        Dobrovolník, účastník Akce Z, stachanovec, misionář, dobrovolný hasič nebo záchranář

·        Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), Svobodné povolání (viz výčet v tomto článku)

·        Nezávislý profesionál - freelancer na volné noze

·        Živnostník (tradesman, sole trader) - například Hodinový manžel nebo pracující ve Švarc systému

·        Zhotovitel a objednatel - smlouva o dílo

·        Uchazeči o zaměstnání

·        Občasné práce - přivýdělky, mikropráce, příležitostná osobní silniční doprava, komparz

·        Sousedská výpomoc - viz Společenská úsluha

Související pojmy[editovat | editovat zdroj]

·        mikroekonomie

·        makroekonomie

·        Chráněný trh práce

·        Mezní produkt práce: přírůstek produktu dosažený výrobou produktu posledního zaměstnance

·        Peněžní mezní produkt práce: přírůstek peněžního příjmu dosažený prací posledního zaměstnance

·        Dohoda o pracovní činnosti

·        Dohoda o provedení práce

Při růstu zaměstnávané práce mezní produkt práce postupně klesá, jelikož na další zaměstnávané pracovníky připadá stále méně výrobních faktorů (půda, kapitál, …)

  1. KUCHAŘ, PAVEL, 1948-. Trh práce : sociologická analýza. Vyd. 1. vyd. V Praze: Nakl. Karolinum 183 pages s. Dostupné online. ISBN 978-80-246-1383-3, ISBN 80-246-1383-2. OCLC 226206477 
  2. KUCHAŘ, PAVEL, 1948-. Trh práce : sociologická analýza. Vyd. 1. vyd. V Praze: Nakl. Karolinum 183 pages s. Dostupné online. ISBN 978-80-246-1383-3, ISBN 80-246-1383-2. OCLC 226206477 
  3. SIROVÁTKA, TOMÁŠ, 1950-. Politika zaměstnanosti a další opatření na trhu práce v dlouhodobé perspektivě a v průběhu krize. 1. vyd. vyd. Praha: VÚPSV 95, 3 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7416-114-8, ISBN 80-7416-114-5. OCLC 852383397 
  4. TVRDÝ, LUBOR, 1973-. Změny na trhu práce a perspektivy vzdělanosti. Vyd. 1. vyd. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava 158 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-248-1729-3, ISBN 80-248-1729-2. OCLC 505913897