Švarc systém

Švarc systém je označení pro způsob často zneužívané ekonomické činnosti, při které osoby vykonávající pro zaměstnavatele běžné činnosti nejsou jeho zaměstnanci, ale formálně vystupují jako samostatní podnikatelé. Takový způsob může být pro zaměstnavatele i zaměstnance výhodný a to zejména kvůli odlišnostem ve výpočtu daňového zatížení a sociálního pojištění. Pracující osoba zde nemusí odvádět tu část sociálního pojištění, kterou v případě zaměstnanců platí zaměstnavatel, nemocenské pojištění OSVČ je pouze dobrovolné. Navíc je možné vykázat náklady procentem příjmů. Pokud pracovníkovi zajišťuje prostředky pro práci firma, dochází pak často fakticky k dvojímu vykázání nákladů, jednou v účetnictví firmy a podruhé procentem na straně pracovníka. Obě strany se prostřednictvím Švarc systému mohou chtít vyhnout i příliš svazujícímu zákoníku práce. Běžně se lze setkat se Švarc systémem například ve stavebnictví, pohostinství, u programátorů nebo realitních makléřů.

Určitou nevýhodou Švarc systému může být přenos části administrativy ze zaměstnavatele na osobu pracující tzv. "na Švarc systém". Mezi další nevýhody patří mimo jiné také to, že v tomto vztahu nemá osoba pracující tzv. "na Švarc systém" ze zákona nárok na dovolenou a pokud si dovolenou udělá tak je neplacená tj. nemá nárok na náhrady mzdy za dovolenou. Dále nemá ze zákona automatický nárok ani na poskytnutí pracovních pomůcek ani na přestávku na oběd. V případě ukončení spolupráce nemá nárok na odstupné (pokud si jej smluvně nesjedná). V případě pracovního úrazu se na takto pracující osobu nevztahuje zákonné pojištění zaměstnavatele tj. případné odškodnění může implicitně získat z vlastního pojištění (pozn. popřípadě si sjednat odškodnění explicitně se zaměstnavatelem, ale ten takovou záležitost bude muset hradit z vlastních nákladů). Taktéž se na takto pracující osobu nevztahuje omezení z hlediska možné maximální výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti definované v § 257 odst. 2. zákoníku práce. Případná omezení náhrad za škody včetně další záležitostí si může takto pracující osoba opět explicitně sjednat. Takže je třeba brát v úvahu celou řadu záležitostí, které se mohou postupem času měnit se změnami zákonů a které pro zaměstnance v pracovním poměru vyplývají automaticky ze zákona zatímco osoby pracující tzv. "na Švarc systém" si je musí buď explicitně sjednávat nebo pro ně opominutí může mít v některých případech nepříjemné následky.

Systém se označuje podle podnikatele Miroslava Švarce, který s tímto způsobem podnikání v roce 1990 začal.

Dříve byl tento způsob zaměstnávání v Česku výslovně zakázán zákonem o zaměstnanosti v § 13, který se tomuto tématu přímo věnoval. Zmíněný paragraf byl ale při vzniku nového zákoníku práce zákonem č. 264/2006 Sb. zrušen a Švarc systém tedy v současnosti není přímo zakázán, nicméně stále je státní správou považován za jeden ze způsobů daňových úniků.

Aktuální zákoník práce stanoví v § 74 odst. 1, že „zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru“.

Přesně definovaný způsob, jak rozpoznat, kdy se jedná o Švarc systém, neexistuje; existují sice jisté návody, nicméně se na ně nelze naprosto spoléhat, jelikož úředníci vykonávající příslušnou kontrolu mohou mít na věc jiný názor.

Externí odkazy

• Právní výklad