Westliche Mittelgebirge
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Westliche Mittelgebirge | |
|---|---|
 |
|
| Podzim v Eifelu | |
| Nejvyšší bod | Brocken (1141 m n. m.) |
| Délka | km |
| Šířka | {{{šířka}}} km |
| Rozloha | km² |
| Střední výška | {{{středvýška}}} m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Středoněmecká vysočina |
| Sousední jednotky | Östliche Mittelgebirge, Südwestliche Mittelgebirge, Nordwestdeutsches Tiefland, Nordostdeutsches Tiefland |
| Podřazené jednotky | Niedersächsisches Bergland, Harz, Süderbergland, Westerwald, Taunus, Hunsrück, Moseltal, Mittelrheingebiet, Eifel, Westhessisches Bergland, Osthessisches Bergland, Gutland, Pfälzerwald, Saar-Nahe-Bergland |
| Světadíl | Evropa |
| Státy |  Německo.svg){kind=small} Belgie Lucembursko Francie |
| Horniny | břidlice, vápenec, pískovec, rula |
| Poznámka | |
| Povodí | Rýn, Weser, Labe
|
Westliche Mittelgebirge (doslova Západní středohoří) tvoří přírodní region (subprovincii) Středoněmecké vysočiny.
Podle německého členění se Westliche Mittelgebirge dělí na následující oblasti:
- Mittelgebirgsschwelle (Středoněmecké vysočiny)
-
Westliche Mittelgebirge (Západní středohoří)
- Niedersächsisches Bergland mit Weser- und Leine-Bergland (D36/36-37,53, Dolnosaská vrchovina s Weserskou a Leinskou vrchovinou)
- Harz (D37/38)
- Süderbergland (D38/33)
- Westerwald (D39/32)
- Gießen-Koblenzer Lahntal (D40/31, Gießensko-koblenecká kotlina)
- Taunus (D41/30)
- Hunsrück (D42/24)
- Moseltal (D43/25, Moselské údolí)
- Mittelrheingebiet (D44/29, Střední Porýní)
- Eifel mit Vennvorland (D45/27-28,56, Eifel s podhůřímí Vennu)
- Westhessisches Bergland (D46/34, Západohesenská vrchovina)
- Osthessisches Bergland (D47/35, Východohesenská vrchovina)
- Vorder- und Kuppenrhön (mit Landrücken) (353)
- Lange Rhön (354)
- Gutland (Bitburger Land) (D49/26)
- Pfälzisch-Saarländisches Muschelkalkgebiet (D50/18, Falcko-sárský trias)
- Pfälzerwald (Haardtgebirge) (D51/17, Falcký les)
- Saar-Nahe-Bergland (D52/19, Sársko-naheská vrchovina)
-
Podle členění Václava Krále[1] sem z hercynských středoevropských vysočin ležících mezi Pařížskou pánví a Českou vysočinou patří následující části:
- Středoněmecké hornatiny a kotliny
- Rýnský příkop a okolní hornatiny
- Côtes et plateaux lorraines
- Hautes Vosges (Vogézy)
- Basses Vosges / Hardt
- Saar-Nahe-Bergland
- Oberrheinisches Tiefland / Plaine d'Alsace
- Schwarzwald
- Odenwald
- Spessart
- Süddeutsches Gäuland
- Mainfranken
- Südrhön
- Schwäbisches Keuperland
- Schwäbisches Albvorland
- Steigerwald und Frankenhöhe
- Coburger Land und Obermaintal
- Vorland des Thüringer Waldes
- Fränkisches Albvorland und Rednitzsenke
- Ries
- Schwäbische Alb (Švábská Alba)
- Fränkische Alb (Franská Alba)
- Oberpfälzer Hügelland
- Bodenwöhrer Bucht
- Porýnská břidličná vrchovina
Reference [editovat]
- ↑ Václav Král: Fyzická geografie Evropy. Academia, Praha, 1999. ISBN 80-200-0684-2
