Vysoká Běta (Šumavské podhůří)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vysoká Běta
Vysoká Běta od severovýchodu od vsi Dehtáře. V popředí rybník Dehtář.
Vysoká Běta od severovýchodu od vsi Dehtáře. V popředí rybník Dehtář.

Vrchol803,8 m n. m.
Prominence57 m ↓ Jaronínská bučina
Izolace1,5 km → Buglata
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
PohoříŠumavské podhůří / Prachatická hornatina / Buglatská vrchovina / Pískovokamenská vrchovina[1]
Souřadnice
Vysoká Běta
Vysoká Běta
Horninagranulit
PovodíVltava
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysoká Běta (německy Hohe Liesel) s nadmořskou výškou 803,8 m je hora v Buglatské vrchovině, která je součástí Šumavského podhůří. Leží 19 km západně od Českých Budějovic, na rozhraní katastrálních území Lipanovice a Jaronín. Je šestým nejvyšším vrcholem okresu České Budějovice. Zvedá se 400 metrů nad blízkým rybníkem DehtářČeskobudějovické pánvi.

Triangulační věž[editovat | editovat zdroj]

V roce 1960 stála na vrcholu čtyřpodlažní dřevěná triangulační věž. V té době byla již značně nakloněná, proto byla záhy stržena.[2]

Rozhled[editovat | editovat zdroj]

V současnosti je vrchol porostlý lesem a bez výhledu, přestože kdysi zde byl kruhový rozhled. Výhledy na Lhenicko, Libín a Helfenburk se otevírají z modré turistické stezky, vedoucí po západním úbočí Vysoké Běty.[3]

Vegetace[editovat | editovat zdroj]

Rostou zde rozsáhlé bučiny, které vytvářejí enklávy s druhově pestrou skladbou fauny a flóry. Na jihovýchodním úbočí byla v roce 1989 vyhlášena stejnojmenná přírodní rezervace o rozloze 24 ha.

Cesty na vrchol[editovat | editovat zdroj]

Na vrchol vedou neznačené cesty z jihozápadních cípů návsí v Lipanovicích i Dobčicích. Modrá turistická značka z Horních Chrášťan vede po západním úbočí na rozcestí Pod Vysokou Bětou.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 
  2. POHORECKÝ, Vladimír. Po stopách triangulačních věží a další turistické zajímavosti Čech a Moravy. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-233-3. Kapitola Jihočeský kraj, s. 39. 
  3. CUKR, Jiří. Okolí Českých Budějovic. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2011. ISBN 978-80-86829-66-1. Kapitola 3. Křemže a okolí, s. 113–114. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]