Vyplenění Říma (1084)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jindřich IV.
Řehoř VII.

Vyplenění Říma v roce 1084 je jedna z episod zápasu mezi císařempapežem - „Boje o investituru”. Poté, co německého krále Jindřicha IV.Canosse - hradu markraběnky toskánské Matyldy - ponížil papež Řehoř VII. tím, že ho nechal stát tři dni - 25., 26. a 27. ledna 1077 v kajícnickém rouše a bosého, než ho zprostil církevní klatby, říšská knížata 13. května 1077 sesadila Jindřicha a zvolila protikrále Rudolfa z Rheinfeldenu vévodu švábskéhosynoda v červnu 1080Brixenu sesadila Řehoře.

Jindřich papežem ustanovil ravennského arcibiskupa Wiberta jako Klementa III.[1]: „na obou stranách zvítězila nenávist nad rozumem“.[2] Rudolf padl v bitvě na Bílém Halštrově (německy Weisse Elster) 15. října 1080.

Útok a vyplenění[editovat | editovat zdroj]

Andělský hrad (pohled z jihu)
Robert Guiscard, z Nuovy Cronicy Giovanniho Villaniho (14. st.)

Jindřich překročil Alpy porazil vojenské oddíly markraběnky toskánské Matyldy a na druhý pokus dobyl Řím (1083). Řehoř poslal žádost o pomoc k&nbspnormanskému vévodovi ApulieKalábrie Robertu Guiscardovi de Hauteville a sám se schoval do Andělského hradu. Normané přijeli, papeže Řehoře osvobodili a Řím vyplenili tak krutě, že jeho obyvatelé proto začali papeže nenávidět tak moc, že musel odejít s Normany.

Epilog[editovat | editovat zdroj]

Následujícího roku (1085) jak Řehoř, tak vévoda Robert Guiscard de Hauteville zemřeli.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. seznamu papežů není; je v seznamu vzdoropapežů
  2. vyjádření biskupa osnabrückého

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RAPP, Francis. Svatá Říše římská národa německého. Praha a Litomyšl : Ladislav Horáček - Paseka, 2007. 324 s. (Historická paměť velká řada; sv. 13) ISBN 978-80-7185-726-6.