Vojtěch Dolejší
| Vojtěch Dolejší | |
|---|---|
| Narození | 30. července 1903 Vídeň |
| Úmrtí | 7. června 1972 (ve věku 68 let) Praha |
| Povolání | novinář |
| Choť | Božena Holečková |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Vojtěch Dolejší (30. července 1903, Vídeň – 7. června 1972, Praha) byl komunistický novinář a předseda Československého svazu novinářů. Působil v tiskovinách Rudé právo, Práce, Tvorba, Květy, praxi získal v Dělnickém deníku a Pochodni.[1]
Kariéra[editovat | editovat zdroj]
Členem Komunistické strany Československa se stal v době jejího založení v květnu 1921. Tehdy pracoval jako dělník v obuvnictví. Začal studovat marxismus a pracovat v Komunistickém svazu mládeže i v Rudých odborech. V roce 1931 jej strana dosadila do redakce Dělnického deníku v Ostravě, poté přešel do Pochodně v Hradci Králové. Od roku 1935 pracoval v redakci Rudého práva. V době protektorátu byl zatčen gestapem a uvězněn. V roce 1945 se po Květnovém povstání podílel na obnovení Rudého práva. Jako komunista pracoval tam, kam jej strana „dosadila“. Jednalo se o redakce novin a časopisů Práce, Tvorba, Květy, v Rudém právu byl určitou dobu šéfredaktorem. V letech 1957–1963 byl předsedou Československého svazu novinářů, svaz spadal pod Národní frontu. Dle jeho vlastního tvrzení je povinností člena KSČ – „Být komunistou vždy a všude“. Tak nazval i svůj článek, který pro Rudé právo napsal těsně před svou smrtí. Článek byl publikován dne 9. června 1972.[1]
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
Vojtěch Dolejší byl nositelem Řádu práce (od 30. 4. 1954),[2] Řádu republiky (7. 5. 1955),[3] a Řádu 25. února.[1]
V Praze 7 byla k jeho nedožitým 80. narozeninám odhalena pamětní deska na domě, kde žil. Dům, jehož lidový název je Molochov, má číslo 86/850 a nachází v ulici Milady Horákové (dříve Obránců míru).[4]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- Vojtěch Dolejší: 40 let Rudého práva – 1920–1960. Praha, Státní nakladatelství politické literatury, 1960
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. | Digitalizovaný archiv časopisů | RudePravo/1972/6/9/2.png. archiv.ucl.cas.cz [online]. [cit. 2022-04-09]. Dostupné online.
- ↑ https://www.prazskyhradarchiv.cz/file/edee/vyznamenani/rpr.pdf
- ↑ https://web.archive.org/web/20150211172831/http://www.prazskyhradarchiv.cz/archivKPR/upload/rr.pdf
- ↑ Odhalena pamětní deska Vojtěchu Dolejšímu: Živoucí odkaz revolučního novináře. Rudé právo [online]. ÚV KSČ, 1983-07-30 [cit. 2022-09-29]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Osoba Vojtěch Dolejší ve Wikicitátech
