Viola

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o hudebním nástroji. Další významy jsou uvedeny na stránce Viola (rozcestník).
Viola
Viola
italsky viola
německy Bratsche, Viola
anglicky viola
francouzsky alto
Klasifikace
Tónový rozsah
Tónový rozsah
Příbuzné nástroje

Viola (zastarale nebo zřídkavě bráč[1]) je strunný smyčcový hudební nástroj se čtyřmi strunami laděnými v čistých kvintách: c, g, d¹, a¹. V orchestru a smyčcových souborech slouží jako střední altový hlas, přičemž vyšší hlasy hrají housle a nižší violoncella a kontrabasy.

Charakteristika

Viola má velmi podobnou stavbu jako housle, je jen o málo větší. Její struny jsou laděné o kvintu níže než houslové. Zvuk violy je plný a poněkud temný a melancholický. Na nejvyšší struně a svým tónem částečně připomíná housle, chybí jí ale jejich světlost a brilantnost, zvukem tedy spíše připomíná hoboj. Naopak hrou na nejnižší struně c (zvláště ve forte) vydává viola divoký, téměř výhrůžný zvuk, čehož se často využívá například ve filmové hudbě nebo operách. Vlastnosti barvy tónu violy mají souvislost s její velikostí. Jelikož je laděna o kvintu níže než housle (čili poměr příslušných frekvencí violových a houslových strun je 2:3), aby měla stejný zvuk jako housle, musela by být o stejný poměr větší – při délce trupu houslí 36 cm by tedy musela mít trup o délce cca 54 cm. Protože je viola menší, než by z akustického hlediska měla být, vyšší harmonické frekvence jsou u ní utlumeny, což je důvodem pro jiné tónové charakteristiky, než mají housle.

Trup violy měří nejčastěji 42 cm, protože člověk průměrné velikosti by měl potíže hrát na větší nástroj (například jen s obtížemi by dosáhl na začátek hmatníku). Vyrábějí se i menší varianty viol, které ale mají nižší kvalitu zvuku. Violový smyčec je o něco kratší[zdroj⁠?] a mohutnější než houslový. Smyčcové techniky jsou v podstatě totožné s houslovými, ale pro rozezvučení strun je zapotřebí větší síly. Viola je notována ve violovém klíči; zápis v houslovém klíči by měl za následek mnoho pomocných linek a tím i menší přehlednost. Houslový klíč se obvykle používá jen pro zápis těch pasáží, kde viola hraje delší dobu vysoké tóny.

Typy viol

  • kvinton – pětistrunná viola s laděním C - G - D´- A´- E´´
  • elektrická viola

Využití v hudbě

Viola (vpravo) je jen o málo větší než housle

Sólová hra

K nejdůležitějším violovým koncertům patří:

Komorní hudba

Viola je nedílnou součástí každého smyčcového kvartetu i kvintetu (spolu s houslemi a violoncellem, popř. také kontrabasem). Existují také skladby pro neobvyklejší obsazení, např.:

Orchestr

V symfonických orchestrech sedí nejčastěji 12 violistů. Viola má často v orchestru důležitou, ale pouze doplňující funkci – její part se omezuje na vyplňování harmonie mezi druhými houslemi a violoncellem. Přesto existuje několik výjimek, kdy skladatelé přidělili viole samostatnou melodii; nejvýznamnější pasáže pro violu se nacházejí v orchestrálních dílech Antona Brucknera (4. symfonie), Gustava Mahlera (Adagio v 10. symfonii) a v symfonické básní Richarda Strausse Don Quijote.

Zvuková ukázka

Šablona:Multiposlech začátek Šablona:Multiposlech položka Šablona:Multiposlech položka Šablona:Multiposlech konec

Odkazy

Reference

  1. ↑ http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej=Hledat&heslo=br%C3%A1%C4%8D&sti=EMPTY&where=hesla&hsubstr=no, 22. 3. 2016.

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Viola&oldid=16283850“