Václav Vydra (lékař)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
MUDr. Václav Vydra
Narození1. října 1941[1]
Úmrtí3. února 2021[1]
VzděláníLékařská fakulta Univerzity Karlovy (specializace: chirurgie); I. a II. atestace z gynekologie a porodnictví
Alma materLékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni
Povolánílékař (gynekolog a porodník); balneolog, diagnostik, léčitel (akupunktura, ájurvéda, další metody celostní medicíny)
Zaměstnavatelénemocnice v Aši; Františkovy Lázně; soukromá praxe
Domovské městoAš
TitulMUDr.
Ocenění
  • Medaile za zásluhy ČLS JEP;
  • Pocta MUDr. Milady Barešové[p. 1] a MUDr. Richarda Umlaufa[p. 2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Práce s virgulí (americký myslivec a lovec Henry Gross (1895-1979) při hledání vody)
Akupunkturní ošetření (aurikuloterapie)
Lázeňský dům Esplanade ve Františkových Lázních (2019)
Ing. Aleš Rumler
Páter František Ferda ze Sušice
Jeden z přístrojů vyvinutých v PEL měl za pomoci primitivních prostředků zesilovat mentionové záření organismu
Crookesův mlýnek užívaný pro testování mentálního energetického působení

Václav Vydra (1. října 1941 – 3. února 2021)[1] byl český lékař, primář gynekologicko-porodnického oddělení nemocnice v Aši, balneolog,[2] diagnostik a léčitel. Ve své praxi se zabýval akupunkturou, biostimulační laseroterapií,[p. 3] ájurvédou a dalšími oblastmi celostní medicíny.

Život[editovat | editovat zdroj]

Václav Vydra se narodil 1. října 1941. Vysokoškolská studia medicíny absolvoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni. Václav Vydra pocházel z Pelhřimova, na lékařské fakultě chtěl původně studovat chirurgii a věnovat se po studiích plastické chirurgii. Ještě během studia v Plzni sloužil na chirurgické pohotovosti, kam měl po studiích nastoupit. Po studiu na lékařské fakultě se musel rozhodnout, na které ze čtyř míst (podle umístěnek) nastoupit. Rozhodl se pro nemocnicí s poliklinikou v Aši, což byla tehdy (v roce 1964) frekventovaná namocnice. V Aši nastoupil původně na chirurgii, ale po absolvování povinné vojenské služby byl přeložen na gynekologicko-porodnické oddělení.[4]

V nemocnici v Aši pracoval celkem 35 let.[1][p. 4] Nejprve zastával funkci sekundárního lékaře na gynekologicko-porodnickém oddělení, posledních 17 let svého pracovního poměru byl primářem na gynekologicko-porodnickém oddělení ašské nemocnice.[4] Pomohl na svět více než 9 tisícům novorozenců (aniž by zaznamenal jediné úmrtí) a provedl více než 4 tisíce gynekologických operací.[1][4] Po zrušení nemocnice v Aši pracoval Václav Vydra 7 let ve Františkových Lázních (jako odborný lékař).[4] V areálu bývalé ašské nemocnice (přeměněné na Léčebnu dlouhodobě nemocných) nakonec (cca roku 2009) provozoval svoji vlastní poradnu („Gynekologická poradna, akupunktura a přidružené metody“).[4]

Proutkaření[editovat | editovat zdroj]

Proutkařské schopnosti u sebe objevil Václav Vydra již ve věku asi 6 let, kdy na dědečkově zahradě v horkém létě roku 1947 vyschla studna a Václav byl svědkem práce proutkaře, s nímž se jeho dědeček znal ještě z první světové války.[4] Půjčený proutek sice Václav pevně svíral, ale při překročení hranice prameniště, kudy tekla podzemní voda, se mu virgule zcela vysmekla a udeřila jej do čela tak mocně, že mu jej rozsekla.[4] Později se v proutkaření učil od zkušených senzibilů (do práce s malou kovovou virgulí nazývanou „vlaštovka“ jej zasvětil ing. Aleš Rumler za Šumperka).[1] V průběhu dalších let pak Václav Vydra pomocí virgule našel asi dvacet studní.[4][p. 5]

Božena Kamenická[editovat | editovat zdroj]

Václav Vydra, ještě jako student, se přátelil s léčitelkou a bylinářkou Boženou Kamenickou.[1] Vydrova babička[p. 6] se s Kamenickou znala a Vydra za bylinářkou jezdil na kole když bydlela (v letech 1950 až 1965) v Tymákově,[4] odkud se pak přestěhovala do města Radnice (tady žila v letech 1965–1978; říkalo se jí bába Radnická; zbytek života pak strávila v Plzni). Původně byla Božena Kamenická ošetřovatelkou; její manžel byl ranhojič.[p. 7] V době, kdy Kamenickou Vydra navštěvoval, už byla ovdovělá a bydlela společně se svojí léčitelsky neméně schopnou neteří.[4]

Celostní medicína[editovat | editovat zdroj]

Zájem o celostní medicínu Vydru posléze dovedl ke studiu akupunktury, homeopatie[p. 8] a dalších „alternativních“ metod léčby.[5] V oboru gynekologie a porodnictví složil I. a II. atestaci. V roce 1977 prošel základním kurzem akupunktury, stál také u zrodu České lékařské akupunkturní společnost (ČSLAS), jejímž čestným členem byl až do konce svého života. V roce 1978 absolvoval kurs akupunktury pro pokročilé a nakonec, po školitelském kurzu, se v roce 1982 stal lektorem akupunktury.[1] MUDr. Václav Vydra byl prvním, kdo v tuzemských poměrech provedl vůbec první porod, při němž rodička absolvovala akupunkturní analgezii. Patří mu také prvenství v použití akupunkturní analgezie při malých gynekologických chirurgických výkonech. Vydra také vyléčil (jako první) v tuzemsku funkční neplodnost pomocí aurikuloterapie.[1]

Akupunktura[editovat | editovat zdroj]

Jako školitel v akupunktuře byl v letech 1984 až 2003 členem výboru České lékařské akupunkturní společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLAS ČLS JEP). MUDr. Václav Vydra se účastnil většiny celostátních kongresů a konferencí s tematikou celostní (holistické) medicíny, často patřil mezi přednášející a o této tematice také publikoval v tuzemsku i v zahraničí. Byl výraznou osobností světového kongresu akupunktury, který se konal roce 2005 v Praze.[p. 9] Pravidelně přispíval do odborného čtvrtletníku akupunkturní společnosti Acupunctura Bohemo Slovaca a byl autorem desítky odborných statí.[1]

Ludmila Mojžíšová[editovat | editovat zdroj]

S terapeutkou, zabývající se rehabilitací a cvičením pro léčení neplodnosti, Ludmilou Mojžíšovou spolupracoval MUDr. Václav Vydra v letech 1986 až 1988 na výzkumu sterility žen. Fyzioterapeutka Mojžíšová zjistila, že blokáda kostrče způsobuje neplodnost a „narovnání kostrče“, které sama prováděla, problém neplodnosti odstraňuje.[4] Václav Vydra se naučil sestavu cviků, které dala dohromady Mojžíšová, přímo od ní.[4] Ona sama ji pak mohla vyučovat v Praze na Institutu pro tělesnou výchovu a sport (ITVS). Nástupkyně Mojžíšové paní Kolomazníková celou metodiku popsala, natočila na videokazetu a přednášela v zahraničí (i v USA).[4][p. 10]

Spolupráce s firmami[editovat | editovat zdroj]

Po sametové revoluci se Vydra podílel (v letech 1991 až 1997), spolu s firmou Eskos Praha, na vývoji programového vybavení léčebných laserových přístrojů. S firmou Hamann z Frýdlantu nad Ostravicí[4] spolupracoval Vydra od roku 1996 na výzkumu a tvorbě bylinných léčiv.[1][p. 11]

Balneologie[editovat | editovat zdroj]

Pacientky s funkčními poruchami (např. sterilitou) dojížděly na doléčení a úpravu biorytmů za MUDr. Vydrou z Františkových Lázní do Aše. Vydra zastával názor, že přírodní zdroje lázní (slatina, plyny, minerální vody, prostředí a místní klima) spolu s tradičními postupy akupunktury a ajurvédy příznivě působí k navození přirozených biorytmů každého konkrétního pacienta/pacientky.[1] Tvrdil, že fyzické, psychické a emocionální biorytmy člověka jsou narušovány společenským a pracovním tlakem, potřebují zklidnit a pokud k tomu nedojde, může se každý takový „špatný biorytmus“ promítat do deformování křehkých mezilidských vztahů v rodině. Navíc pobyt v pěkném lázeňském prostředí vytrhuje pacienta z traumatizujících souvislostí a nabízí prostor pro jeho zklidnění, zastavení a sebeanalýzu.[1]

MUDr. Václav Vydra působil ve Františkových Lázních asi 7 let.[1] V roce 2006 došlo ke zrušení dětské gynekologické léčebny a následně zanikl poslední lázeňský gynekologický ústav Esplanade, kde MUDr. Václav Vydra pracoval. Vydra si zařídil vlastní gynekologickou poradnu, přičlenil k ní ordinaci pro akupunkturu a příbuzné léčebné metody a naplno se věnoval akupunktuře. Zastával názor, že není příliš rozhodující, zda je pacient ošetřen působením bioenergie pomocí akupunktury nebo jen rukou.[1] Svoje životní krédo vyjádřil těmito slovy:

Léčitel, skutečný léčitel, má vlohy, talent nebo vrozenou schopnost, kterou zdokonaluje a užívá k pomoci bližnímu. To nelze „našprtat“. Lékař je vzdělaný inteligent, který absolvoval náročné studium a je povolán a oprávněn poskytovat účinnou pomoc nemocným lidem. Je dost velkou výhodou, pokud se obojí sjednotí v jedné osobě. V současnosti, kdy technika v medicíně, elektronika, komputerizace a chemické mikroanalýzy jsou na vysoké úrovni, se takoví jedinci uplatní spíše v terénní praxi, v tolerantním kolektivu nebo ve výzkumu.

MUDr. Václav Vydra, O léčitelích a lékařích, [1]

Zdravotnictví a alternativní medicína[editovat | editovat zdroj]

Po sametové revoluci v roce 1989 začala v Československu působit řada léčitelů.[4] V letech 1991 až 1992 byl MUDr. Václav Vydra členem poradního sboru ministra zdravotnictví. Jednalo se o Komisi pro alternativní medicínu, jejímiž členy byli lékaři, farmaceuti, psychologové a další odborníci z nejrůznějších oborů. Komise byla poradním orgánem ministerstva zdravotnictví, resp. ministra Martina Bojara. Jejím cílem bylo odpovídat na otázky odborné i laické veřejnosti kladené po roce 1989 ministerstvu ohledně snahy zapojit tzv. alternativní metody do zdravotnického systému a zpřístupnit je tak lépe nemocným lidem. Po skončení Bojarova funkčního období (1990 až 1992) nastoupil ministr Petr Lom (ve funkci 1992–1993) a aktivity Komise pro alternativní medicínu dále nepodpořil.[1] Koncepce pravidel a jednotného pohledu na spolupráci „oficiální“ medicíny a holistické (celostní) medicíny tak v 90. letech 20. století zůstala nedořešena.[4]

PEL[editovat | editovat zdroj]

Kromě svých lékařských a léčitelských aktivit spolupracoval MUDr. Václav Vydra po dobu 7 let také s profesorem Františkem Kahudou a jeho Psychoenergetickou laboratoří (PEL) v Praze, kde se podílel na výzkumné práci týkající se vlastností tzv. bioenergie.[4] Profesora Františka Kahudu provázel na jeho výzkumné pouti zaměřené na psychoenergetiku, účinky silového pole a mentální energie[4] až do jeho smrti v roce 1987 v Praze a byl to právě MUDr. Václav Vydra, kdo byl neoficiálně nazýván „šedou eminencí“ profesora Františka Kahudy.[5] Z této spolupráce si Vydra odnesl i praktické zkušenosti s léčbou pomocí (bio)energie.[4]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

MUDr. Václav Vydra byl čestným členem České lékařské akupunkturní společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLAS ČLS JEP). Byl také nositelem Medaile za zásluhy ČLS JEP za dlouholetou odbornou, přednáškovou a publikační činnost v oblasti akupunktury a přidružených technik a držitelem Pocty MUDr. Milady Barešové[p. 1] a MUDr. Richarda Umlaufa[p. 2] za celoživotní vynikající přínos na poli akupunktury.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Prof. MUDr. Milada Barešová (* 10. listopadu 1931, Teplice – 9. dubna 2012, Praha) – obvodní lékařka, rehabilitační lékařka, školitelka akupunktury.
  2. ↑ a b MUDr. Richard Umlauf (1930-1999) – průkopník akupunktury v Československu. Akupunkturou léčil ve vojenské nemocnici v Ružomberoku. V roce 1965 tam uspořádal 1. celostátní konferenci o akupunktuře. V polovině 70. let se stal přednostou nově zřízeného oddělení akupunktury ve Fakultní nemocnici v Brně Bohunicích. V roce 1974 uspořádal první kurz akupunktury v českých zemích.[6]
  3. ↑ Při laseroterapii se využívá vysokoenergetické koherentní, monochromatické a polarizované záření k terapeutickým účelům.[3] V dermatologii se používá metoda Low Level Laser Therapy (LLLT, neinvazivní laserová terapie) k biostimulaci mitochondrií v buňkách, při níž dochází k tvorbě ATP (adenosintrifosfátu), což energizuje buňky, podporuje látkovou výměnu přes buněční stěny, akceleruje reprodukci (urychluje hojení) a zvětšuje produkci kolagenu (ozdravění kůže). V oftalmologii se používá laserové záření k léčbě diabetické retinopatie a zeleného zákalu. Ve stomatologii se laser používá k odstraňování zubního kamene, jako skalpel a prostředek sterilizace.
  4. ↑ Pramen[4] uvádí délku jeho působení na gynekologicko-porodnickém oddělení v nemocnici v Aši jako 33 let.[4]
  5. ↑ Detekovat lidskou auru učil Vydru léčitel Václav Vávra z Písku a páter Chvalina z Veleslavína.[1]
  6. ↑ Babička Václava Vydry byla jasnovidná a v rodině Vydrových byla i tradice v používání bylin (prababička).[1]
  7. ↑ V Rakousko-Uherských vojenských či hasičských jednotkách zajišťovali první pomoc zraněným vojákům nebo hasičům tzv. ranhojiči.[4]
  8. ↑ Počátkem 80. let 20. století existovala v Bratislavě homeopatická laboratoř schopná rozesílat objednané homeopatické léky.[4]
  9. ↑ Organizace ČSLAS uspořádala dva celosvětové kongresy, které však v Praze proběhly ve „velké tichosti“.[4]
  10. ↑ Václav Vydra se osobně znal i s knězem a léčitelem páterem Františkem Ferdou ze Sušice.[4]
  11. ↑ Výsledkem této spolupráce byl například bylinný preparát pro ženy Femigard.[1] Jedná se o extrakty stonků, listů a kořenů bylin, jehož základem byl upravený rodinný recept Vydrovy prababičky. Přípravek reguluje ženské biorytmy a působí protizánětlivě.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u KUCHAŘ, Jiří; SEDLÁČEK, Petr, MUDr. MUDr. Václav Vydra (Fenomén PEL; 1992) [online]. web: Moje svědectví cz [cit. 2021-11-30]. Dostupné online. 
  2. ↑ Václav Vydra (* říjen 1941) – Balneolog. Zabýval se se akupunkturou, laseroterapií, preparáty doplňkové výživy. [online]. web: Databáze autorit NK ČR [cit. 2021-11-30]. Identifikační číslo: nlk20010102713. Dostupné online. 
  3. ↑ Laseroterapie [online]. [cit. 2021-12-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z KEILOVÁ, Věra. Dr. Václav Vydra: Když jsem poprvé proutkařil, bylo mi sedm [online]. web: Marcelka z hor; časopis Meduňka; říjen 2016 (str. 6 až 9), 2016-10-01 [cit. 2021-11-30]. Ke stažení ve formátu *.pdf (4 strany A4; 0.5 MBytes). Dostupné online. 
  5. ↑ a b KUCHAŘ, Jiří. Léčitelé, jasnovidci a mágové: Moje svědectví o tom, jak jsem je potkal. 1. vyd. Praha: nakladatelství Eminent, 2021. 408 s. ISBN 978-80-7281-566-1. S. 119, 142, 221, 377, 378, 379. 
  6. ↑ O akupunktuře, s důrazem na její počátky v Československu [online]. web: Zdravotnické muzeum NLK [cit. 2021-11-30]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • FILIPPI, Gabriela. Prim. MUDr. Václav Vydra, lékař, léčitel a velký přítel [online]. web: Gabriela Filippi, 2021-02-04, rev. 2021-12-01. Dostupné online. 
  • KEILOVÁ, Věra. Dr. Václav Vydra: Když jsem poprvé proutkařil, bylo mi sedm [online]. web: Marcelka z hor; časopis Meduňka; říjen 2016 (str. 6 až 9), 2016-10-01 [cit. 2021-11-30]. Ke stažení ve formátu *.pdf (4 strany A4). Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Václav_Vydra_(lékař)&oldid=23112852“