Václav Markovský
| Václav Markovský | |
|---|---|
| Narození | 15. listopadu 1789 Praha |
| Úmrtí | 16. října 1846 (ve věku 56 let) Praha |
| Povolání | malíř, grafik |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Václav Markovský, též Václav Ignác Leopold Markovský (15. listopadu 1789 Praha[1] – 16. října 1846 Praha[2])[p 1] byl český malíř období klasicismu, grafik, kreslíř a restaurátor.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v Praze na Malé Straně, v rodině řemenářského mistra Jana Markovského (1763–1847) a jeho manželky Kateřiny (*1763).[3][4] Tři jeho sourozenci zemřeli předčasně.[5]
Nejdříve se školil v kresbě a malbě u Ludvíka Kohla. Od roku 1803 byl žákem prvního ředitele AVU Josefa Berglera (1753–1829).[6]
Počátkem roku 1824 se zúčastnil výstavy Akademie v budově Klementina s renomovanými malíři. Vystavil historickou kompozici, olejomalbu Karel IV. se po císařské korunovaci v Římě roku 1355 v českém táboře loučí s kardinály a šlechtici. [7]
Nejméně od roku 1824 vyučoval kreslení v malostranském sirotčinci při Vlašském špitálu.[8]
Mezi léty 1830–1842 bydlel v Praze na Malé Straně v domě čp. 290/III v Lázeňské ulici 7[9] a ve 40. letech v domě čp. 293/III na Maltézském náměstí 9, kde se uváděl v seznamu malířů jako portrétista a malíř historií. [10]
Zemřel v Praze, o manželství a potomcích zdroje neinformují.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Václav Markovský: Prokop Holý před Naumburkem (1821-1822), Národní muzeum -
Křest knížete Bořivoje (před 1824) -
Václav Markovský: Smrt Libušina, 1824 (repro Květy 1896)
.png)
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Malba[editovat | editovat zdroj]
- české dějiny
- Karel IV. se po císařské korunovaci v Římě roku 1355 v českém táboře loučí s kardinály a šlechtici, olejomalba, vystavena počátkem roku 1824 na výstavě Akademie v budově Klementina.[11]
- Prokop Holý před Naumburkem, olej na plátně[12] a další historické obrazy z českých dějin, zejména husitství, maloval od 20. let 19. století.[6]
- náboženské náměty
- Kázání sv. Karla Boromejského, oltářní obraz z kostela sv. Karla Boromejského ve Vlašském špitálu na Malé Straně, datován 1839; [13]
- Snímání s kříže - XIII. zastavení z cyklu nástěnných obrazů křížové cesty (z roku 1835) v kostele svatého Vavřince Chodově u Sokolova[14]; cyklus byl po restaurování v srpnu 2017 znovu umístěn do kostela.[15]
- Restaurování
- Restauroval obrazy i nástěnné malby, například fresky v kostele sv. Vavřince na Petříně před jeho znovuvysvěcením roku 1842.[16]
Kresby a grafika[editovat | editovat zdroj]
- Patřil do skupiny výtvarníků kolem Antonína Machka, kteří kreslili a litografovali cyklus České dějiny v obrazích (1824). Jeho dílem jsou: Zvolení Libuše kněžnou, Založení Prahy, Smrt kněžny Libuše, Vítězství Vlasty nad Samoslavem, Přemysl se mstí Vlastě, Kníže Vojen, Čestmír a Vlastislav, Bořivojův křest, Kněžna Mlada před papežem v Římě, Kníže Břetislav představen Jaromírem národu, Královská korunovace knížete Vratislava II. ̈
- Svatá Agáta
- cyklus kreseb ze života Jana Nepomuckého[17]
Hodnocení díla[editovat | editovat zdroj]
Moderní umělecká kritika dlouho nepovažovala Markovského dílo za významné. Již Emil Edgar jej v roce 1916 hodnotil slovy „...historický malíř bez uměleckého významu...“[18] a jeho jméno chybí v akademických Dějinách českého výtvarného umění III/2 (1999) i v Nové encyklopedii českého výtvarného umění (1995), byl zařazen teprve do jejích Dodatků z roku 2006. K vyzdvižení Markovského významu došlo až v souvislosti s přehodnocením názorů na generaci Berglerových žáků, Führichova okruhu autorů náboženské malby, kreslířů a grafiků první generace českého národního obrození[19]
Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]
- Národní galerie v Praze - sbírka Bohuslava a Hermíny Duškových
- Národní muzeum - Historické muzeum
- Moravská galerie v Brně [20]
- Západočeská galerie v Plzni
- Sbírka Patrika Šimona v Praze
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Literatura uvádí pouze rok narození 1789, bez místa a přesného data. Policejní konskripce a Soupis pražských obyvatel chybně udávají rok narození 1788.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matrika narozených, sv. Mikuláš, MIK N11, 1784-1792, snímek 388 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2023-06-01]. Dostupné online.
- ↑ Matrika zemřelých, P. Marie Vítězná, 1839-1865, snímek 45 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-01-31]. Dostupné online.
- ↑ Matrika oddaných, sv. Mikuláš 1771-1784, snímek 40 snímek [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-01-31]. Dostupné online.
- ↑ Soupis pražských obyvatel: Markowsky Johann, 1763 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-01-31]. Dostupné online.
- ↑ Index zemřelých, P. Marie Vítězná 1746-1822, snímky 68, 69 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-01-31]. Dostupné online.
- ↑ a b JIŘÍK, F. X. Vývoj malířství českého ve století XIX.. S. 162. Dílo [online]. [cit. 2021-01-31]. Čís. 1/1908-1909, s. 162. Dostupné online.
- ↑ Kunstausstellung in der Akademie zu Prag zu Anfang des Jahrs 1824. Vydavala Společnost vlasteneckých přátel umění, tisk Gottlieb Haase Praha 1824, č.kat. 8
- ↑ https://books.google.cz/books?redir_esc=y&hl=cs&id=dbAAAAAAcAAJ&q=Markowsky#v=snippet&q=Markowsky&f=false Schematismus des Königreichs Böhmen auf das SchaltJahre 1824. Prag, s. 521
- ↑ Schematismus des Königreichs Böhmen auf sad Jahr 1830, Prag 1830, s. 498
- ↑ Schematismus des Königreichs Böhmen auf das Jahr 1842
- ↑ Kunstausstellung in der Akademie zu Prag zu Anfang des Jahrs 1824. Vydavala Společnost vlasteneckých přátel umění, tisk Gottlieb Haase Praha 1824, č.kat. 8
- ↑ Národní muzeum
- ↑ EKERT František, Posvátná místa král. hl. města Prahy I, Praha 1883, s. 200
- ↑ BĚLOHLÁVEK, Miloš. Křížová cesta z kostela svatého Vavřince v Chodově. S. 2–5. Časopis Sokolovsko [online]. [cit. 2021-01-31]. Čís. 2/2017, s. 2–5. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-12-30.
- ↑ ČTK. Do Chodova se vrátily obrazy křížové cesty. vary.rozhlas.cz [online]. Český rozhlas Karlovy Vary, 2017-08-15 [cit. 2021-01-31]. Dostupné online.
- ↑ EKERT František, Posvátná místa král. hl. města Prahy I, Praha 1883, s. 209
- ↑ Sbírka Patrika Šimona v Praze
- ↑ EDGAR, Emil. Výstava střeleckých památek.... S. 4. Národní politika [online]. 1916-10-06 [cit. 2021-02-01]. S. 4. Dostupné online.
- ↑ VONDRÁČEK Radim – WITTLICHOVÁ Jana (eds.), Litografie aneb kamenopis, počátky české litografie 1819–1850, katalog UPM a NG Praha 1996
- ↑ Smrt Libuše
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Dodatky. (ed. Anděla Horová). Academia Praha 2006
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Markovský na Wikimedia Commons - Šablona:AbART
