Václav Karel Čabelický ze Soutic
| Václav Karel hrabě Čabelický ze Soutic | |
|---|---|
 Erb rodu Čabelickýc ze Soutic | |
| Hejtman Nového Města pražského | |
| Ve funkci: 1668 – 1687 | |
| Nástupce | Jindřich Bedřich z Gutštejna |
| Hejtman vltavského kraje | |
| Ve funkci: 1658 – 1665 | |
| Předchůdce | Adam Leopold Vratislav z Mitrovic |
| Nástupce | Ferdinand František z Vrtby |
| Narození | 1625 |
| Úmrtí | 1687 (ve věku 61–62 let) |
| Titul |  1652 baron  28. listopadu 1682 hrabě |
| Choť | Marie Magdalena ze Sahlhausenu |
| Rodiče | Václav Čabelický ze Soutic |
| Děti | Gottfried Václav Čabelický ze Soutic Jan Václav František Čabelický ze Soutic |
| Profese | komorník |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Václav Karel hrabě Čabelický ze Soutic (německy Wenzel Karl Graf Čabelicky Freiherr von Soutice; † 30. května 1687 Praha) byl český šlechtic. Vlastnil menší statky na Příbramsku a v okolí Prahy, zastával nižší zemské úřady ve správě Českého království. V roce 1682 byl povýšen na hraběte.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Pocházel ze starého českého rodu Čabelických ze Soutic,[1] byl synem hejtmana Vltavského kraje Šebestiána Karla Čabelického († 1657) a jeho manželky Kateřiny, rozené Vratislavové z Mitrovic († 1657). Spolu s otcem byl v roce 1652 povýšen do stavu svobodných pánů a o rok později byl jmenován číšníkem u císařského dvora (1653). V letech 1658–1665 zastával funkci hejtmana Vltavského kraje (kterou předtím zastával i jeho otec),[2] v roce 1664 získal titul císařského komorníka a později se stal i císařským radou, dále byl radou dvorského a komorního soudu.[3] Nakonec řadu let zastával úřad hejtmana Nového Města pražského (1668–1687).[4][5] Císařským majestátem z 28. listopadu 1682 byl povýšen do hraběcího stavu.[6]
Po otci zdědil Trkov, který byl v té době prosperujícím hospodářským celkem, ke statku patřil poplužní dvůr, pivovar, ovčín a panská krčma.[7] V době Čabelických byla trkovská tvrz přestavěna na raně barokní zámek, odkud Václav úřadoval jako vltavský krajský hejtman. Trkov prodal v roce 1662, později prodal i statek Suchdol s nevelkou tvrzí zděděný po matce (1665).[8] V této oblasti vlastnil v letech 1661–1663 krátce statek Zahrádka s tvrzí a pivovarem. V roce 1669 z pozůstalosti po Zikmundu Michnovi z Vacínova koupil panství Tloskov se zámkem.[9][10] Na tloskovském panství financoval nový oltář v kostele sv. Havla v Neveklově. Jako hejtman Nového Města pražského potřeboval sídlo poblíž Prahy a v roce 1671 koupil panství Kunratice,[11] zdejší zámek nechal postavit až jeho syn Jan Václav. Přímo v Praze byl jeho sídlem palác Čabelických ve Voršilské ulici, označovaný dnes podle pozdějších majitelů jako Deymovský palác.[12]
Jeho manželkou byla Marie Magdalena ze Sahlhausenu, dcera dlouholetého litoměřického krajského hejtmana Gottfrieda Konstantina ze Sahlhausenu.[13] Po otci zdědila panství Svádov, které v roce 1676 prodala za necelých 30 000 zlatých vévodovi Juliu Františkovi Sasko-Launburskému.[14] Z jejich manželství pocházeli dva synové, Gottfried Václav a Jan Václav František. Mladší Jan Václav kvůli zadlužení prodal Kunratice (1699) a Tloskov (1707),[15] další generace rodu pak zanikly v chudobě.
Zemřel v Praze 30. května 1687. Je pohřben v Týnském chrámu po boku svého strýce Václava, který padl v roce 1648 při obraně Prahy proti Švédům.[16]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ottův slovník naučný, 5. díl; Praha, 1892 (reprint 1997), s. 847–848 ISBN 80-7185-102-7
- ↑ SEDLÁČKOVÁ, Helena: Krajští hejtmané v Čechách (1623) 1641–1849; Národní archiv, Praha, 2021; s. 87–88, 246–247 ISBN 978-80-7469-103-4
- ↑ KOREŠ, František: Proměna nižší šlechty Království českého v pobělohorské době (disertační práce); Filozofická fakulta Jihočeské univerzity, České Budějovice, 2020; s. 96–97 dostupné online
- ↑ ROUBÍK, František: Královští hejtmané v městech pražských v letech 1547–1785 in: Sborník příspěvků k dějinám hlavního města Prahy 7; Praha, 1933; (příloha č. I Soupisy královských hejtmanů, s. 164–167)
- ↑ SEDLÁČKOVÁ, Helena: Krajští hejtmané v Čechách (1623) 1641–1849; Národní archiv, Praha, 2021; s. 427–428 ISBN 978-80-7469-103-4
- ↑ MERAVIGLIA-CRIVELLI, Rudolf: Böhmische Adel in: J. Siebmacher's grosses und allgemeines Wappenbuch, Norimberk, 1886; s. 112 dostupné online
- ↑ Dějiny Trkova na webu obce Nedrahovice dostupné online
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; s. 325
- ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; 4. díl; Praha, 2000; s. 333 ISBN 80-85983-16-8
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; s. 347
- ↑ Historie zámku Kunratice na webu Městské části Praha-Kunratice dostupné online
- ↑ Palác Čabelických ze Soutic na webu Národního památkového ústavu dostupné online
- ↑ Rodokmen Sahlhausenů dostupné online
- ↑ VOKURKA, Michal: Barokní krajinotvorba na sasko-lauenburských panstvích 1635–1710; Academia, Praha, 2022; s. 146–147 ISBN 978-80-200-3306-2
- ↑ Dějiny zámku Tloskov na webu obce Tloskov dostupné online Archivováno 5. 7. 2022 na Wayback Machine.
- ↑ Památky archaelogické, Svazek 1; Praha, 1855; s. 105 (kapitola Týnský chrám) dostupné online
