USS Seawolf (SSN-575)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
USS Seawolf (SSN-575)
Základní údaje Vlajka
Typ: útočná ponorka
Zahájení stavby: 15. září 1953
Spuštěna na vodu: 21. července 1955
Uvedena do služby: 30. března 1957
Osud: vyřazena 1987
Předchůdce: Nautilus
Následovník: Skate
Takticko-technická data
Výtlak: 3740 t (na hladině)
4287 t (pod hladinou)
Délka: 103 m
Šířka: 8,4 m
Ponor:
Pohon: jaderný reaktor
Rychlost: 18 uzlů (na hladině)
20 uzlů (pod hladinou)
Posádka: 105
Výzbroj: 6× 533mm torpédomet

USS Seawolf (SSN-575) byla americká útočná ponorka s jaderným pohonem z doby studené války. Po USS Nautilus byla druhou ponorkou s jaderným pohonem a jedinou americkou ponorkou, jejíž jaderný reaktor byl chlazen tekutým kovem. Podobně jako Nautilus byla určena zejména k experimentům s principiálně novým pohonem — koncepce jejího pohonu se však neosvědčila.[1]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Stavba lodi probíhala v loděnicích společnosti General Dynamics v Grotonu ve státě Connecticut. Kýl lodi byl založen 15. září 1953, na vodu byl trup spuštěn 21. července 1955 a 30. března 1957 ponorka vstoupila do služby.[2]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Výzbroj představovalo šest příďových 533mm torpédometů. Systém řízení palby byl typu Mk-101. Ponorka dále nesla radar BPS-15 a příďový sonar typu BQS-4.[1] Pohonný systém tvořil jaderný reaktor typu S2G, chlazený kapalným sodíkem. Takový typ reaktoru měl některé provozní výhody (možnost okamžitého nárůstu výkonu z nuly na maximum), nepodařilo se však dostatečně vyřešit bezpečnost jeho provozu. Proto byl původní reaktor roku 1958 demontován a nahrazen tlakovodním reaktorem S2Wa a žádná nová americká loď již reaktor chlazeným kapalným kovem nenesla (podobně dopadl vývoj i v Sovětském svazu).[2] S novým reaktorem ponorka vstoupila do služby v roce 1960.[1]

Operační služba[editovat | editovat zdroj]

Po svém dokončení Seawolf sloužil v Atlantické flotile. Dne 6 října 1958 Seawolf dokončil rekordní šedesátidenní plavbu pod hladinou, přičemž bez vynoření překonal vzdálenost 13 000 námořních mil.[1]

Seawolf byl ze služby vyřazen v roce 1987. V 90. letech byla ponorka odeslána do loděnice Puget Sound Naval Shipyard k rozebrání v rámci projektu Ship-Submarine Recycling Program. Likvidace ponorky byla ukončena 30. září 1997.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d SSN-575 Seawolf [online]. Globalsecurity.org, rev. 2005-04-27, [cit. 2010-04-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha : Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 77.  
  3. SSN-575 Seawolf – Ship List [online]. Globalsecurity.org, rev. 2005-04-27, [cit. 2010-04-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha : Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu